Českým metalovým fanouškům stačí nyní již jen říct jedno slovo: Dymytry. „Pot a krev“ (podle názvu nejnovějšího singlu) a dřina učinily z této maskované pětice jednu z komerčně nejúspěšnějších kapel naší metalové scény. Letošní rok se nesl ve znamení oslav patnáctiletého výročí existence kapely: jarní koncert s přízviskem Monstrum si Dymytry zopakovali znovu v prosinci, a to v Praze a v Ostravě.
Dymytry znovu probudili „Monstrum“
Na jaře tohoto roku se kapela rozhodla oslavit 15 let na scéně koncertem nazvaným Monstrum v pražské Malé sportovní hale (bývalá Incheba Arena). Poměrně brzy však nastaly diskuze, proč to nezopakovat a nepokusit se o něco většího, klást si vyšší cíle.
To vyšlo na výbornou – následovalo velmi úspěšné turné po Německu s anglickými verzemi svých písní jako předkapela německých Hämatom. Ve středu 19. prosince pak sledovalo Dymytry po strop naplněné pražské Fórum Karlín, což čítalo asi 4 000 metalových nadšenců. Vyprodáno!
Hämatom: bubeník surfoval v davu i s bicí soupravou
Nejprve došlo k menšímu zpoždění ve vpuštění návštěvníků dovnitř, nijak to ale vývoj večera nepoznamenalo. Pódium bylo koncipované tak, aby kapely mohly chodit mezi lidmi, a to se dvěma dlouhými „moly“ po obou stranách, která nejednomu fanouškovi evokovala pomyslná kusadla onoho Monstra.
V sedm nastoupili na pódium již zmiňovaní němečtí Hämatom. Tak jako jejich čeští parťáci, i Hämatom jsou výrazní svými maskami a pódiovou show. I zde dostáli své pověsti a měli připravených několik velmi neobvyklých kousků. Asi nejzajímavější z nich byla chvíle, kdy byl bubeník posazen za bicí na plošinu, která následně „plula po davu„, přičemž nepřestával hrát. Fanoušci si na svých zdvižených rukou předávali bubeníka, který takto „crowdsurfoval“. To se naštěstí obešlo bez jakékoliv újmy na zdraví. Zpěvák Torsten Scharf též přivezl na podium jakési „ohnivé dělo„, ze kterého vystřeloval trička s logem Hämatom, a posléze byl upoután na elektrické křeslo, ze kterého následovně odzpíval celý song. Bylo patrné, že nemalá část publika už Hämatom znala, včetně textů jejich písní, což kapela náležitě ocenila.
Hity Dymytry i strhující bubenické sólo
Po krátké pauze přišli za velkého aplausu na scénu Dymytry a zahájili svůj velmi dlouhý set čítající 23 songů. Nesměly chybět fláky, které nikdy nepřestanou bavit, jako například „Jsem nadšenej„, „Strážná věž„, „Ocelová parta„, „Ne, nikdy!“ nebo singl „S nadějí„.
O bubenicke sólo se postaral neskutečný Miloš Meier, který je bezesporu nejvýraznějším českým bubeníkem své generace. O tom svědčí i četné úspěchy jeho one-man projektu „Drumming Syndrome„, se kterým navštívil už mnoho světových bubenických festivalů, jako třeba v Německu, Španělsku, Jižní Korei a mnoha dalších státech. Další sólo bylo v režii baskytaristy Artura, a ke slovu dostal sólově svých šest strun i ten nejvyšší (rozměrově), kytarista Gorgy.
Vděk a dojetí
Na Protheovi (zpěvák) bylo i přes masku vidět intenzivní dojetí z toho, co se Dymytry povedlo. Mnohokrát opakoval, jak si neskutečně váží podpory všech fans a že vyprodat Fórum Karlín je něco úžasného. Což je jistě pravda, i přesto, že tento sál nepatří mezi naše největší. Příjemně mrazivý pocit měli jistě všichni, když se dopředu posadili Protheus s kapelníkem Dymem a zahráli spolu song „Žít svůj sen“ (svého času společně nahraný s kapelou Arakain). Všichni v sále měli přitom zapnuté svítilny na mobilech a z podia to musel být jistě elektrizující pohled. Podstatnou část písně nechal Protheus odzpívat nás.
Nesměla chybět ani klasická Dymova hvězdice o jedné ruce s kytarou v ruce druhé, což sympaticky odkazuje na jeho pohybové nadání – dříve býval baletním tanečníkem Národního divadla.
Kam teď dál a výš?
Vše bylo podpořeno velkou LED projekcí zachycující především motivy z textů songů, například hořící vrah (song „Z pekla“) nebo oslavy (song „Jsem nadšenej“). Svuj první větší hit „Strážná věž“ si nechali Dymytry na konec, a po dlouhém loučení se za nekončícího aplausu pomalu odebrali z pódia. Byl to opravdu krásný emotivní metalový večer, a je ve hvězdách, kterou metu mají Dymytry v plánu pokořit jako další. K tomu jim jistě bude nápomocná jejich věrná „Dymytry rodina„, jak sami nazývají své fanoušky.
Text: Mates Šimek
Foto: Josef Beník
