Cellar Darling a Forever Still zahráli v komorní atmosféře Futura

Cellar Darling

Dvojice „female-fronted“ kapel Cellar Darling a Forever Still se představila v pondělí v pražském Futuru. Účast nebyla příliš hojná, přesto přítomní vytvořili pěknou atmosféru, kterou si obě skupiny pochvalovaly.

Forever Still říkají: Lidé utíkají do počítačového světa

Krátce po osmé hodině usedl za svůj nástroj bubeník alternative metalové kapely Forever Still, Rune Frisch, kterého obratem doplnili kytarista Mikkel Haastrup a pohledná zpěvačka Maja Shining. Poslední zmíněná v některých skladbách používala rovněž dva různé syntezátory, klávesy nebo i buben.

Setlist sestával primárně ze songů z první desky Tied Down, z roku 2016. To bylo doplněno i několika málo skladbami z letos vydaného alba Breathe in Colours. Maja o tomto albu tvrdí, že při pouhém pohledu na jeho obal se člověku vybaví sestava binárních kódů, což má symbolizovat současnou populaci, která se čím dál více digitalizuje a veškeré barvy života hledá v počítačovém světě, přičemž opomíjí mnohé krásy života skutečného.

Mikkel svým projevem často vybízel zde přítomné k headbangingu, což na odpověď nenechalo dlouho čekat. Maja krátce před koncem koncertu vyjádřila obdiv zde přítomnému davu, který byl podle jejich slov zatím tím nejlepším, před kterým na tomto turné hráli. Čtyřicetiminutový koncert Forever Still byl zakončen novou skladbou Rewind.

Technické problémy se vyskytly, ale vše dobře dopadlo

Koncert Cellar Darling začal o nějakou minutu později vzhledem k menším technickým problémům. Bubeník Merlin Sutter byl se svou soupravou hotov jako první, rychle si vše potřebné vyřešili jak kytarista Ivo Henzi, tak hostující baskytarista Nicholas Winter.

Zpěvačka a multiinstrumentalistka Anna Murphy však měla problémy se zvukem a zapojením své niněry. Zatímco se techničtí pracovníci snažili dát vše do pořádku, všimla si několika dívek, které ji prosily o podpisy. Obratem jim vyhověla, což bylo velmi sympatické gesto. Po několika minutách začalo vše fungovat tak, jak mělo, a za velkého aplausu publika mohlo vše začít.

Prvně nové album, poté debut

Anna přímo během písní často střídala niněru, klávesy a flétnu. Chvílemi pouze zpívala, přičemž využívala dva stojany pro mikrofon – jeden při klávesách, druhý uprostřed pódia. Hned prvním songem byl Pain z letos vydaného alba The Spell. Prvních polovina setu Cellar Darling sestávala pouze ze skladeb z této nové desky, druhá polovina patřila – až na jeden cover – první desce This is the Sound.

Kytarista Ivo Henzi často vokálně doprovázel Annu, jinak působil poměrně nenápadně. Dav byl živější a živější, až při skladbě Freeze z nové desky začala většina zde přítomných zpívat refrén takovým způsobem, že to Anna nechala částečně na nich. Brzy poté kapela přešla do skladeb z debutu This is the Sound. Během písně Fire & Wind & Earth představila Anna všechny členy a Merlin s Nicholasem si oba dali krátké solo.

Cover Queenů, to nejlepší na konec – a pak už honem za diváky

Posledním dílkem do skládanky před přídavkem byla skladba Redemption, na jejímž konci byli všichni svědky toho, do jakých výšek dokáže Anna svůj vokál vytáhnout. Následně pronesla krátký projev, ve kterém poděkovala všem přítomným za podporu. Uvedla také, že primárně fanoušci jsou tím faktorem, díky kterému se všechny hudební skupiny dostaly tam, kam se dostaly. Za to sklidila mohutný aplaus.

Potom poněkud netradičně navrhla, zda mají zahrát nějaký cover – s tím, že jsou kapely, jejichž písně by se coverovat neměly. Opět se však naskytly menší technické problémy s niněrou. Vše ale začalo po několika minutách fungovat, načež celá čtveřice spustila cover The Prophet’s Song od Queen. Koncert Cellar Darling byl uzavřen největším hitem kapely, a sice Avalanche. Před tou se Anna zeptala, co chtějí diváci slyšet. Odpovědí bylo mnohočetné vykřikování názvu této písně, kterou si následně většina i zazpívala.

Po krátkém rozloučení byli všichni diváci pozváni ke stánku s merchem obou kapel, kde byly obě bandy v kompletním složení. Muzikanti se se všemi ochotně fotili a podepisovali, co kdo chtěl, což bylo též velmi příjemné gesto.

Menší účast, než obvykle. I to však má své kouzlo

I přes relativně méně početnou účast se tento koncert vydařil. Troufám si říct, že jak obě kapely, tak fanoušci odcházeli spokojení – ti druzí též i díky příležitosti setkat se se svými oblíbenci a popovídat si s nimi. Účast možná lehce snížil nedaleko probíhající koncert kapely The Rasmus. Ale jak bylo a je vidno – klubové koncerty mají též mnoho dobrého do sebe.

Text: Mates Šimek, foto: Facebookový profil kapely Cellar Darling

Napsat komentář