Dymytry s fanoušky společně slavili „Vánoce v kruhu rodinném“ přes obrazovky

Koncert měl tedy daný setlist, který se držel hlasu lidu. Došlo tak na fanouškovské klasiky jako Dejte mi pít, Neser!, Kdoví co přijde, Strážná věž, další oblíbené věci jako Občas pocit mám, Jsem nadšenej, Ztracená generace, Média, Dymytry, ale i novější fláky jako Revolter, Chernobyl, Volám jméno tvý či úplně nejnovější – před pár dny zveřejněný cover Černí andělé. Bylo vidět oba kytaristy Jirku „Dymo“ Urbana a Honzu „Gorgyho“ Görgela pijící pivo brčkem (jak jinak přes masku) či slyšet Prothea, jak od mikrofonu „zdraví“ všechny „hatéry“, kteří plni negativních emocí komentovali právě zmíněný cover od Lucie.

Dymytry slibovali i pokec či otvírání dárků od fanoušků v „obývákovém“ prostředí. Jak slíbili, tak splnili. K dispozici měli tablet, na kterém se zobrazovaly zprávy od fanoušků, kterým mohli přes obrazovku odpovídat, a došlo na spoustu hlášek. Padla například žádost, že by bylo zajímavé slyšet zpívat Dyma s Milošem – čehož by se přinejmenším druhý jmenovaný nejspíš zhostil se ctí. Pánové si nakonec vybavili, že ti dva před lety spolu zpívali píseň Squadra Razzora, přičemž Protheus hrál na bubny. Ten však se zdviženým prstem varoval, ať hlavně nikdo nepíše, že to chce slyšet, protože on hrát na bicí nebude, a to prý hraje mnohem líp, než Miloš zpívá. Kapela si klasicky dělala legraci ze svého bubeníka Miloše Meiera; Miloš je u fanoušků velmi oblíbený a bylo od nich po chatu znát přátelské zastání. Honza „Protheus“ Macků vysvětlil, že si kapela na cestách v dodávce běžně utahuje z něj a z Miloše. Ale jelikož na pódiu má mikrofon on sám, je tím pádem výběr, z koho si dělat legraci, celkem zúžený. A že by si klidně dělali srandu třeba i z Gorgyho, ale ten „má dva metry a čtrnáct centimetrů“.