Poslední říjnovou sobotu se již podeváté v Ostravě sešly houfy metalových poutníků, aby si poslechly skvělý výběr tuzemských i zahraničních kapel. Akce Folk Metal Pilgrims je v ostravských metalových kruzích velmi dobře známá a každý její ročník přináší fanouškům folk metalu zajímavou sbírku kapel. A ani letošní ročník rozhodně nebyl výjimkou. Impulsem pro pořadatele, kapely a fanoušky byla změna prostor; od minulého ročníku se již tato akce odehrává v klubu Barrák v Ostravě-Přívoze, který je větší a přívětivější, což umožňuje této akci nadále růst.
Takovou tradicí Folk Metal Pilgrims je welcome drink, konkrétně skvělá medovina, kterou si mohou vychutnat ti, kteří se dostaví do klubu na úplný začátek akce, což je rozhodně skvělý způsob, jak se rozehřát a připravit se na nezapomenutelný hudební zážitek. A pokud by to někomu bylo málo, tak na čepu je kromě klasického Radegastu i výborný pivní speciál.
Dostáváme se snad k jedinému mínusu této akce. Polská sestava Runika, která zde měla také zahrát, bohužel musela svou účast zrušit kvůli zdravotním problémům jednoho ze svých členů. Ale i tak měli návštěvníci akce možnost zhlédnout vystoupení dalších čtyř výborných kapel.
Jako první se představila poměrně mladá brněnská kapela Korkonto, která dle vlastních slov hraje „klasický folk metal“. Jejích šest členů převedlo skvělou show a nasadilo laťku dosti vysoko. Jemnější ženské vokály se hezky doplňovaly s drsným mužským growlem, což dodávalo skladbám patřičnou dynamiku. Kromě nástrojů typických pro metal využívá tato kapela housle, irskou píšťalu, dále strunný nástroj bouzouki anebo irský buben bodhrán, takže z jejich vystoupení přímo čišela pravá keltská atmosféra.
Krátce po sedmé hodině následovala Poludnica, také relativně mladá kapela ze slovenského Trenčína, která ve svých písních kombinuje klasický folk metal a témata ze slovanské mytologie s prvky slovenské lidové kultury. Kromě klasických nástrojů byly na pódiu k vidění housle či flétna. Za zmínku stojí také krásné kostýmy, které dokonale dokreslovaly atmosféru celého vystoupení. Zvučné, rázné mužské vokály a rychlé songy plné energie pak dokázaly všechny přítomné slušně rozproudit, obecenstvo tančilo a také pogovalo. Opravdu by se dalo říct, že si s sebou kapela přivezla z Trenčína kus Slovenska. Identita a originalita je tedy skutečně něco, co této kapele nechybí.
Třetí na řadě, se začátkem ve čtvrt na devět, byla tuzemská kapela Emerald Shine z Nového Jičína, která už na české metalové scéně několik let působí a má za sebou i koncerty v zahraničí. Kapela předvedla skvělý výkon a ukázala svůj vytříbený styl, který její členové sami nazývají „fantasy metal“. Z nástrojů pak asi nejvíce pozornosti poutala elektrická harfa, která dodává písním této kapely značnou originalitu. Její kombinace s čistým zpěvem a growlem, chytlavými refrény a zajímavými texty vytvářela působivý celek.
Závěrečnou kapelou pak byli Varang Nord původem až z Lotyšska. Už začátek tohoto vystoupení o půl desáté napovídal, že se bude jednat o kvalitní zážitek. Na pódiu se objevil středověký pohanský válečník v plné zbroji třímající českou a lotyšskou vlajku a následně se za epického orchestrálního intra dostavila celá kapela. Skvěle provedené kostýmy, neskutečná atmosféra, obrovský zápal a energie, tak by se dal ve zkratce shrnout výkon těchto lotyšských pohanů hrajících folk/viking metal. Akordeon a dvoje bicí skvěle doplňovaly ostatní nástroje, energické a agresivní mužské vokály byly doplňovány jemnějším ženským zpěvem. Na originalitě pak této sestavě zcela jistě přidávala skutečnost, že zpívala téměř výhradně ve svém rodném jazyce. Kapela dokázala plně rozhýbat publikum, takže v kotli bylo pořádně dusno a všem bylo jasné, že toto vystoupení je vrcholem večera.
Na akci se – jako obvykle – dostavilo množství lidí a bylo evidentní, že si ji všichni opět maximálně užili. Můžeme tedy říct, že letošní ročník Folk Metal Pilgrims se povedl na jedničku a nyní nám nezbývá než čekat na příští, jubilejní desátý ročník, na který si pořadatelé jistě přichystají pro všechny nadšené metalové poutníky nějaké překvapení.
Text: Dalibor Pavelek, foto: Pavel Dolas
You must be logged in to post a comment.