Výrava Fest 2026: sestava rockových hvězd se na Výravě rozloučila s letní koncertní sezónou

Oproti loňskému roku, kdy se akce konala na louce, byl tentokrát dějištěm přímo letní parket. Pořadatelé byli ovšem připraveni na početnou účast a areál rozšířili o další prostory s posezením, výčepy a občerstvením. Počasí bylo příjemné a akci zahájila kapela Metanol z nedalekého Hradce Králové. Byl to pohodový start s jejím moderním rockem vyšperkovaným samply a sborovými i rapovanými vokály, prostor dostalo především loňské album Popmetal. Hned zkraje z něj Metanol vybrali úderné songy V zajetí, Proti proudu nebo emotivní Stále stejná. Zpěvák Viktor Kratochvíl se snažil rozhýbat a rozezpívat fanoušky, kteří se pozvolna dostávali do varu. S postupem času už se to u pódia jen hemžilo paroháči a spokojenými výrazy. Metanol se rozloučili starším songem Co jsem zač, při kterém se Viktor vydal přímo mezi fanoušky. Poté už se připravovala hardrocková legenda Doga. Na pódiu nechyběly typické obří osvětlené lebky a velká sestava světlometů. Doga v dubnu přišla s novým singlem Dej mi, bejby a právě tím svůj set odstartovala. Izzi podotkl, že je sice nachlazený, ale i tak tento, a ještě další koncert, na který kapela přejížděla, zvládne, jak se na rockera sluší a patří. Krátce nato přišla na řadu komická scéna před hitovkou Zelená, kdy na pódium přišel jeden z kapelních techniků v zeleném kostýmu s panákem zelené pro Izziho a došlo i na výbuch, při kterém se z jeviště valil zelený kouř. Už celkem hustý dav před pódiem se postaral i o mohutnou vokální podporu při známých skladbách jako Nejsem rozumnej, Nejsi nevinná nebo Beskydy. Z pódia létaly také konfety a nafukovací balónky při klasickém závěrečném songu Poletuju.

I Protheus, který dal ve svém setu mnoho prostoru své nové desce Svět lidí, se mohl ve zpěvu spolehnout na podporu od svých příznivců. A právě do této desky jeho kapela sáhla pro úvodní singl Zrozenej pro bigbít. Mnohé skladby doplňovala LED projekce na sestavě reprobeden Marshall na pódiu. Protheus hodně mluvil směrem k zaplněné ploše před sebou a často děkoval za skvělou podporu. Nechyběly starší hitovky jako Bude nás slyšet, Poločas nebo zpěvná Wellerman, kapela uctila i památku výsadkářů operace Anthropoid stejnojmennou skladbou. To už bylo u pódia opravdu plno a s dozněním pecky Ruda se mění ve zlato se festival přesunul do své druhé poloviny. A ta začala pěkně zostra, protože na řadě byla kapela Krucipüsk a mnoho rockerů pařících u pódia se už na tenhle set pořádně posilnilo. A i protože kapela svůj set postavila na těch největších hitech, vznikl vpředu pořádný kotel už s úvodní hitovkou Musim do Mexika. Tomáš Hajíček nešetřil svým upřímným humorem, už při této popřál všem, aby je policie v tento den nemusela chránit ani jim pomáhat. Pokračovalo se známými fláky Druide, Criminal! nebo Mamánek. Skvělý zvuk, živá atmosféra, nastávající večer a pořádná dávka energie z dobré hudby… co víc chtít při jedné z posledních venkovních akcí? Krucipüsk si na závěr nechali hitovky Rock´n´roll to není prdel, při které došlo i na představení kapely, Láska je Kurva, Keltskej osud a rozloučili se skladbou Tohle už znám ze své poslední desky HovnoZle.

Škwor se na Výravu vrátili opět jako hlavní hvězda po dvou letech a opět to bylo velkolepé. Začali staršími songy Kámen a Kolikrát, potom už zazněl Pocit viny, první song z dosud poslední desky Uzavřenej kruh. Kapela se často pohybovala v těsné blízkosti fanoušků a jejich neustálé úsměvy a radost ze skvělé odezvy jejich příznivců přispívaly k příjemné atmosféře. Během svého setu Škwor stihli odehrát přes 20 skladeb, zazněly i starší kusy Sama, Mý slzy neuvidíš nebo Celebrity. Petr Hrdlička připomněl jarní turné k nové desce Na hraně, která vychází v polovině října a opakovaně děkoval všem za skvělou podporu. Na závěrečný blok svého setu si Škwor nechali výběr svých nejznámějších songů jako Pohledy studený, Může se stát, Síla starejch vín a závěrečný Sraž nás na kolena. Při předposledním jmenovaném tradičně nechali refrén na hustém davu před sebou. A tím, kdo letošní ročník zakončil, byli oblíbení Trautenberk. Koncert sice s technických důvodů nabral 20 minut zpoždění, potom už ovšem s úvodním songem Buržoust mohla tahle veselice vypuknout. Mnozí si zaskákali při chytlavé hitovce Jelito a z nové desky Sojčí teror přišly na řadu singly Umaštěný tváře a Hory volají. A samozřejmě došlo i na pár potrhlých kousků, při oblíbeném songu Anička si členové navzájem nasazovali zvířecí masky, Mirek běhal po pódiu se světlicí… On sám se poté stal pomyslnou obětí při neméně známé hitovce Potužník senior, když vytáhl z udírny na pódiu několik klobás a poté byl zavřen do kadibudky. Honza Suchý také rozdával hladovým fanouškům v předních řadách klobásy, no byl to pěkně veselý závěr festivalu. Samozřejmostí byla wall of death, aby se rozhodlo, jestli je silnější pravá nebo levá strana fanoušků a Trautenberk se s námi rozloučili dalšími oblíbenými songy Himlhergotdonrvetr a Netáhlo. Tím bylo velkolepě zakončena další sezóna na Výravě a my děkujeme pořadatelům za další krásné rockové léto.

text: Mates Šimek, foto: Magda Šotolová