Niakara, Ingott, Arthemion: moravský koncertní víkend ve znamení metalu

Již při průchodu kojetínským náměstím Republiky nebylo možné přehlédnout hlouček rockově oděných fanoušků před sokolovnou, uvnitř se mezitím chystala kapela Arthemion z Písku. Symfometalová parta s mužským i ženským zpěvem začala své vystoupení přesně v osm. Oko i ucho na první pohled nejvíce upoutala výrazná rusovlasá potetovaná frontmanka Neira, místy growlující, místy řádící na pódiu. Jejich set byl kratší než vystoupení dalších dvou kapel, Arthemion se každopádně představili moravskému publiku se ctí.

Pauzu vyplnili někteří přítomní pivní pomocí, další pak zjišťovali na displejích telefonů průběžný výsledek hokeje – zápas mistrovství světa s Finskem přinášel zatím jen neproměněné šance. Brzy se však všichni přemístili zase na parket – nástroje i rekvizity už na pódiu rozložila kapela Ingott. Na Hanou to neměli daleko a místní je bezpochyby znají jako veselou rockovou partu v čele s nepřehlédnutelným Jurou Šperlem (řeč je nejen o jeho úctyhodné kudrnaté hřívě, ale také o červeném peříčkovém boa, které je součástí jeho koncertního kostýmu). Ingott řádili zhruba hodinu ve velmi svižném tempu, v publiku se dokonce objevila vlajka. Současná produkce kapely odráží ducha zatím poslední desky Commando (2022), těm, kdo jejich muziku dobře znají, chyběla v setlistu vlastně jen starší, vážnější pecka Možná jsem ztrácel čas. Texty jinak rozdávaly typický Šperlův smysl pro humor – úspěch měla mimo jiné píseň Skákavá panenka pojednávající o tom, kterak se zamilovaný chlapík se zlou potázal, když pronášel lehce drzé poznámky o krásných vnadách vyvolené dívčiny: „Ona měla silikony, a ty melouny stály milióny…“

Hokej se dohrál takřka přesně s koncem druhé pauzy a s vědomím vítězství 1:0 jsme se mohli s klidem v duši přesunout opět pod pódium. Právě včas: ozvala se znělka o tom, jak na břehu jistého vodopádu „tulák starý na svou první lásku vzpomíná“, najednou bicí a řež kytar, na pódium nakráčel už i frontman Mayo Petranin, klasicky ohlásil: „Jsme Niakara, hrajeme metal,“ a hned následoval první song Skrytá kamera. Setlist se průběžně lehce mění, ale stále v něm zůstávají výhradně autorské skladby baskytaristy Zdeňka Kuba, který tento projekt zhruba před rokem založil, a jedná se o průřez jeho dlouholetou tvorbou od 80. let až po současný singl Zlatá generace. Mayo mezi skladbami hází vtipné průpovídky ve své rodné slovenštině, ale pak už se zase ponoří do nálady daně písně – například taková pecka jako Půlnoční Hollywood má unikátní atmosféru díky svému tématu okouzlení slávou a vytrvalosti jít si za svými sny, ale také díky metalovému průkopnictví tehdejší doby. Martin Pavlíček zazářil v kytarovém sólu v další písni se silnou atmosférou – Šeherezád II, stejně jako Petr Voháňka o chvíli dříve v písni Šér Chán. Při skladbě Jen jednou dostal koncert náhle trochu jiný ráz – Zdeňku Kubovi se při jejím psaní podařilo mistrně skloubit bluesový nádech s ostrým zvukem kytar, a tak není divu, že se stala jedním z vrcholů večera. Kapele dále velmi sedí energické klasiky jako Jesus Business, Démon či Barbaři. A bylo již lehce po půlnoci, když se Niakara rozloučila přídavkem Stárnem a poslední, možná úplně nejoblíbenější skladbou Černý koně.

Únava z předchozího vydařeného večera nebyla ráno ani moc znát. Vždyť nás povzbuzovala představa, že společný moravský víkend nekončí a večer nás čeká ještě jedno koncertní dobrodružství. To slovo bylo nakonec opravdu na místě – vlaky v půlce republiky nabíraly zpoždění až dvě hodiny a Bojkovice na jihovýchodě Moravy byly přerovskou tratí ovlivněny také. S nasazením všech sil se však podařilo stihnout příjezd před půl devátou, kdy se mělo začít. I dnes se v Praze hrál hokejový zápas, takže jsme si čas do začátku krátili chytáním útržků informací o gólové přestřelce s Nory, ale když se opět ozvala znělka, zůstalo v mysli místo už jen na muziku.

Kapely si kolegiálně vyměnily pořadí v programu, takže večer otevírala česko-slovenská sestava Niakara. Fanoušci dokázali vytvořit skvělou atmosféru a hlasitě povzbuzovali. Niakara vždy avizuje, že do setlistu zařazuje i písně déle naživo nehrané, a do této kategorie spadají třeba také Král Slunce a Kruhy v obilí, která přidala tajemno, mystiku i trochu fantazie, jak Mayo na pódiu rád podotýká. Frontman je také čím dál přesvědčivější ve svém podání písně Půlnoční Hollywood, která se pravidelně stává dalším silným momentem celého setu. A že kapela umí i vážnější témata podat s trochou nadsázky, ukazuje píseň Mládí v hajzlu. Když pak Pavel Kubát paličkami zavelel k ofenzivě v písni Forsage, věděli jsme už ze včera, že je to poslední píseň regulérní části setu, a obvyklé skandování „je-ště-jednu!“ povýšil jeden z fanoušků na „je-ště-sedm!“ Takže takhle si vás, pánové, Morava váží, věříme a doufáme, že se zase brzy setkáme na naší domácí půdě.

Po krátké pauze na přestavbu pódia vtrhl na scénu opět Ingott. Ani sem to neměli daleko, vždyť kapela uvádí jako své domovské město Bučovice, a byli dobře přijati místním publikem. Svou energickou hard’n’heavy muziku valili do přítomných fanoušků další hodinku, druhou polovinu jejich vystoupení jsme již museli oželet. Ne proto, že bychom se báli, že „Posledního kousne pes“, jak znělo z pódia. Spíš nebylo radno pokoušet v noci spolehlivost železnice, a tak jsme se ubírali radši již k domovu.

O vystoupení Niakary jsme naposledy referovali na podzim, kdy kapela odehrála svůj premiérový samostatný koncert v pražském Futuru. Od té doby kapela rozhodně nic neztrácí ze své energie, naopak něco získává: stává se ještě kompaktnějším hudebním tělesem, které bude v příštích měsících promlouvat do line-upu některých větších festivalů (Basinfirefest, The Legends Rock Fest Hořice) a chystá další samostatné koncertování. Ingott si drží svou nastolenou cestu, ze které neuhýbá, která dobře funguje a kapela si získává další fanoušky – jednou ze stěžejních věcí je při tom humor Jury Šperla, kterým je protkaná nejedna píseň. Arthemion jsme slyšeli poprvé, ale rozhodně v naší paměti zůstávají. Děkujeme všem zúčastněným kapelám a velký dík patří také agentuře JD Production – Jedeee, která moravskou část Tour Na rozjezd 2024 uspořádala.