Powerwolf v Praze zakončili své úspěšné podzimní evropské turné

Už před otevřením vstupů jsme před halou mohli pozorovat mnohé fanoušky stylizující se do některého ze členů Powerwolf velmi vydařenými kostýmy, což též svědčí o tom, jak jsou své oblíbené kapele oddaní.

Koncertní večer pak zahájila italská pětice Wind Rose se svým „trpasličím“ power metalem. V modrých pláštích a v brnění naběhli všichni aktéři na pódium, po jehož stranách se tyčily podobizny trpasličích bojovníků. V předních řadách mnoho fanoušků hrozilo nafukovacími krumpáči, což bylo tematické ke skladbám jako Mine Mine Mine! nebo Diggy Diggy Hole. Frontman Francesco Cavalieri připomněl čerstvě vydané album Trollslayer, ze kterého Wind Rose zahráli skladbu Rock and Stone. Svými pohodovými melodickými songy hned ze začátku solidně rozhýbali fanoušky pod pódiem, při již zmíněné závěrečné hitovce Diggy Diggy Hole došlo i na hromadné skákání.

Pódium pro švédské kladiváře HammerFall připomínalo hotovou pevnost. Vévodila mu trojice hradeb, na které členové často vybíhali. Na té prostřední se se svou nástrojovou sestavou usadil bubeník David Wallin, za hradbami se tyčilo šestero světelných sloupů. Kapela hned po doznění intra odstartovala titulní skladbou nového alba Avenge the Fallen. Následovala starší, dlouho nehraná skladba Heeding the Call, poté frontman Joacim Cans pozdravil fanoušky a poděkoval za početnou účast. Krátce nato přišla řada na hitovky Any Means Necessary a Renegade, před songem Last Man Standing přišel trefný dotaz na to, kdo bude poslední muž a žena, kteří se po této metalové náloži udrží na nohou. Joacim si před hitovkou Let the Hammer Fall zavtipkoval s fanoušky a tradičně přišel dotaz na to, kdo už někdy viděl HammerFall naživo a pro koho se jedná o první setkání s kapelou. Při refrénu si pak s nimi kapela dávala odpovídačku, jak už bývá zvykem. Z nové desky se do setu vešly ještě skladby Hail to the King a The End Justifies, po které následovalo představení všech členů kapely. HammerFall se s námi rozloučili jak jinak, než hitovkou Hearts On Fire, během které se Joakim vydal přímo mezi fanoušky v předních řadách.

Červená opona se zlatým logem kapely zahalila pódium a velké finále se tak mohlo začít dolaďovat. S potemněním sálu, spuštěním intra v podobě kostelních zvonů a shozením opony propukla celá aréna v mohutný aplaus a z vyvýšené plošiny sjel frontman Attila Dorn. S pochodněmi v rukou se zjevili bubeník Roel van Helden a varhaník Falk Maria Schlegel, ze stran přišli oba kytaristé Matthew a Charles Greywolfové a „svatá metalová mše“, jak kapela své koncerty nazývá, vypukla peckou Bless Bless ´em With the Blade z nové desky Wake Up the Wicked. Za pódiem umístěná obří LED projekce často zobrazovala rozzuřené vlkodlaky oděné dle motivů právě hraných skladeb. Po obou stranách pódia jsme mohli obdivovat konstrukce zkombinované z hradeb a chrámových oken, v nichž též běžely projekce, před pódiem vystřelovaly z plamenometů několikametrové ohnivé sloupy. Tato atmosféra v kombinaci s parádním zvukem, charismatem a nasazením celé této pětice fanouškům zajistily opravdu velkolepý metalový zážitek. Při skladbě Incence & Iron si s Attilou mnozí fanoušci zaskákali, ten je následně nazval svou armádou noci – následovala tedy hitovka Army of the Night.

Hned pětici songů z nové desky zařadili Powerwolf do svého setu, mezi nimi například Sinners of the Seven Seas nebo 1589. Při druhé jmenované byl Falk přivázán ke kůlu, pod nímž vzplála hranice, jeho varhany zahalily plameny při hitovce Amen & Attack. S Attilou předvedli i jednu z komických scén, kdy si spolu zatancovali před skladbou Dancing with the Dead. Sborové chorály fanoušků vynikly během songu Demons Are a Girl’s Best Friend, celé pódium se ocitlo v plamenech při orchestrální hitovce Stossgebet. Attila ji odzpíval na vyvýšené plošině, za ním se na projekci skvěl obrovský kříž se znakem kapely. A opět zpátky k novému albu: během balady Alive or Undead se celá hala rozzářila svítilnami telefonů a pódium opět zahalily plameny. Skladbu Heretic Hunters s kapelou odehrála čtveřice zahalených postav, které bubnovaly na hořící sudy. Mnozí si zaskákali během songu Blood for Blood, po kterém následovala krátká pauza. Najednou Powerwolf spustili hitovku Sanctified with Dynamite, během níž Falk mával vlajkou s logem kapely, hned v závěsu následovala další velmi známá pecka We Drink Your Blood. Attila měl poté krátký projev, ve kterém poděkoval fanouškům, oběma předkapelám a celému technickému týmu za úžasné turné, které se dle jeho slov vyvedlo nad očekávání. A celou tuto parádu Powerwolf zakončili skladbou Werewolves of Armenia. Roel, Matthew a Charles poté ještě na chvilku přišli k fanouškům v předních řadách, aby i osobně pozdravili některé z těch, kdo je přijeli dnes večer podpořit.