Album Kapitola III mostecké kapely Arawn ušima Petra Švába

Zrození této hydry se datuje někam do roku 2017. Zakladateli byli mistr šesti strun a rychlých prstů Zakk a drtič hrubých tónů Hroch. Po opuštění Final Pain a obsazení bicí artilerie Vikingem, vzniká s jasnou hudební vizí Arawn. Posledním článkem do dokonalého soukolí je příchod skvělého řvouna Ďury. Kapela se začátkem roku 2018 zavírá do brněnského studia Sonidos a natáčí zde své první album Zrození. Tohle album je podporováno koncerty, festivaly a díky podpoře Slovak Metal Army, vedené Juro Haríněm, se dostává do širokého povědomí metalového publika. Píše se rok 2020 a u SMA vychází druhé CD Odkazy doby. Podpora obou alb koncertní činností posunuje bandu výš a výš.

Přichází podzim 2024 a na světě se objevuje na začátku zmiňovaná novinka Kapitola III. Opět brněnské studio Sonidos, opět mistr zvuku Zdenek Ondráček, opět nezměněná sestava Zakk – kytara, řev, Hroch – basa, Viking – bicí, Ďuro – growl, řev, zpěv. Máte rádi severem načichnuté melodie, rychlost, dravost, texty v rodném jazyce? Líbí se vám a chutnají kapely jako je Arch Enemy, Amon Amarth, Soilwork a další velikáni melodického death metalu? Tak tady budete dokonale nasyceni. Každá skladba je propracována do posledního detailu. Tak se seznamte a nechte si chutnat, právě prostíráme.

První skladbou alba je vikingy načichlá Veď naše lodě. Úvod obstarává nádherná akustická kytara a duet Ďura a hostující Dahlien (zpěvačka kapel Diligence, Keep of Rotting, The Corona Lantern) recitovaný vikinským jazykem. Po jemném začátku přijde severská vichřice plná melodií, změn tempa a českého textu. Stejně osudová, jako život některých bojovníků v textu. Za mě geniální kousek v téhle dokonalé skládačce.

Druhá Světlo v Tmě vás nenechá vydechnout. S takovou energií, jakou končila první skladba, vás ta druhá svou dravostí, melodiemi a energií trhá na kusy. Ještě se ani nenadechnete, a už do vás kluci tlučou třetí hřeb. Už tady nechci žít se věnuje lidskému opovržení přírodou, našemu chování k planetě, která nám dává i bere život. Nasranost je cítit z každého tónu, z každého úderu bicích i z každého slova. A přesto tu opět vládne melodie, vyhrávky a neskutečná pozitivní energie.

Jdeme dál. Bez okolků, bez příkras, bez milosti. Čtvrtá Krysy vás vtáhne zběsilostí přímo do nitra tornáda. Najdete tu chvíli odpočinku, jako by vás ta vnitřní síla chtěla litovat, ale je to jen okamžik a opět jste přímo uprostřed melodické vichřice. Z toho tornáda jen tak nevystoupíte. Chvilku naděje vám dá pauzička před pátou Necronomicon 1. Je to jen zdání. Zdání, které klame tělem. Marně hledáte místo záchrany a odpočinku. To, co stvořil Arawn, je zatraceně temný, zlý, pravdivý a uvěřitelný. Ať už se cítíte sebevíce zničeni, věřte, že tohle ještě není konec. Vy ten konec ani nechcete, protože ty melodie se zařezávají hluboko do mozku a stejně jako já, i vy budete chtít slyšet víc a víc.

Ano. A proto je tu Necronomicon 2. Jemný začátek, pokračování příběhu. Zakkův cit pro krásu brutální melodie je okouzlující. Můžete při poslechu sedět, můžete ležet, můžete být sebevíc unavení, ale tohle vás donutí vstát a tančit. Podsvětí si vás vezme do náruče a vyzve k metalovému tanci. Myslíte si, že se rej mění v tanec v milostném obětí. Přichází Legenda hory a vy sníte. Jenže… pokud chcete světu sdělit, co vás sere, tak to nejde říct klidným slovem, jemným hlasem, ani akustickým hlazením strun. A když jde o náš národ, naši zem, tak se to násobí. Krása lásky k vlastní zemi v podání Arawn je fascinující. A když přece jen pohladí struny akustiky, a čekáme, že se rozněžníme, je to jen klid před bouří. „O čem to asi bude?“ říkáte si, když si přečtete název osmé skladby Nejhloupější tvor. Přesně, trefa do černého – člověk! My všichni, kdo si myslíme, že jsme pány tvorstva, neomylní, nejchytřejší, nejsilnější… Každý ať se na chvíli zamyslí. I přes negativní emoce vůči lidstvu je v této skladbě tolik krásy v melodiích, že vás to nenechá chladné a budete si podupávat do rytmu a chtít zpívat společně s Ďurom.

Poslední song Immortal mi vhání slzy do očí a otevírá vzpomínky. Žil tu, byl s námi, byl jedním z nás, jeho duch kráčí dál v našich vzpomínkách. Immortal, kamarád, kluk, co svůj život zasvětil metalu. Arawn vzdávají poctu Juro Immortal Haríňovi společně s kamarády z českých a slovenských kapel. Nejsilnější song z celého alba. Nápadité melodie, akustika, tvrdost, síla, drsnost, sborový zpěv. Vrchol celé desky okořeněný přátelstvím, láskou k metalu a respektem k druhým.

Pánové z Arawn, tohle album mě rozsekalo, rozebralo, nakoplo. Tohle je to, co vzniklo na začátku 90. let 20. století a vy ten skandinávský prapor nesete vznešeně a hrdě dál svým vlastním stylem. Jen tak dál, za mě 10/10!

A slovy klasika: „Dycky most!“

Text a foto: Petr Šváb