Metalfest 2026, den druhý, část 1.: Solar System a Moonlight Haze probudili i poslední spáče, Freedom Call rozdávali radost

Sobotní program zahájila jediná letošní česká kapela, všem dobře známá formace Solar System z Havířova. Frontman Ota Gajdoš hned na začátku oznámil, že chystá s kapelou nové album, je i nový merch a pozval všechny na červencový festival South of Heaven, který Solar System pořádají. Z chystané desky Oumuamua hned začátku zahráli poprvé naživo skladbu 7 černých havraních těl a krátce poté i další nový song Svítání. Příjemný hard rock a chytlavé kytarové melodie v podání této pětice postupně přilákávaly další a další probuzené příchozí do areálu. Ota později poznamenal, že se svým synem, bubeníkem Honzou, jezdí na Metalfest od prvního ročníku a nabádal k tomu, abychom si všichni plnili své sny. Ze zmíněné chystané novinky kapela zahrála též song Být tam dřív a po představení všech členů se rozloučila starším songem Do koncentráku.

Jako druzí šli do akce symphonic metaloví Italové Moonlight Haze v čele s pohlednou zpěvačkou Chiarou Tricarico. Už s úvodní titulní skladbou poslední desky Beyond se jí povedlo rozezpívat a rozhýbat mnohé příznivce kapely, kteří už hustě zaplňovali prostory před pódiem. Kapela se mohla opřít o dobré nazvučení, včetně klávesových samplů a jejich svižná muzika probudila v areálu i ty, kdo se teprve rozkoukávali po náročné noci. Chiara připomněla též letošní EP Interstellar Madness, z toho následoval později song Shine a nouze nebyla ani o legraci. Před skladbou The Rabbit of the Moon začala poskakovat se zdviženýma rukama jako králík a mnozí fanoušci ji v tomto napodobovali. Jeden z kytaristů ji při nabádání k těmto vylomeninám chtěl zalepit pusu lepící páskou, ovšem umlčet se nenechala. Ve svižném tempu a dobré náladě obou stran koncert pokračoval až k závěrečné skladbě We´ll Be Free. Chiara ještě pozvala všechny na podpisovku kapely a těšila se na večer na svůj výstup s Avantasií.

Tempo lehce zpomalilo s jejich krajany, služebně velmi mladými Sliding Doors, kteří se prezentují směsicí heavy a gothic metalu. Kapela vedená pohlednou zelenovlasou Carmen Kostant orientovala svůj setlist hlavně na připravované debutové album, svoji produkci odstartovala skladbou In My Mind. Její tvorba působila hutně, byla plná mohutných operních vokálů a táhlých riffů. Carmen, jejíž hlas jinak zněl velmi příjemně, se moc nezdržovala dlouhými projevy a Sliding Doors téměř plynule jeli od jedné skladby ke druhé. Zazněl i nejnovější singl Flames In the Sky, při kterém nám byla celá kapela představena a na závěr si nechala starší song Pain Is The Only Way. Do akce šla dále německá alter native-metalová pětice Emil Bulls, která svůj set postavila zejména na své poslední desce Love Will Fix It. Byl to velmi energický koncert, žánrově kapela přesahovala téměř až do metalcoru. Frontman Christoph von Freydorf střídal čistý vokál se screamingem. Už před druhým songem Battle Royal se zeptal všech, zda jsou připraveni to rozjet a vyžádal si i vokální podporu. Kapela pokračovala dále staršími songy Euphoria, Here Comes the Fire nebo Arise Dear Spring. Časté změny tempa a úderné riffy rozhýbávaly řady fanoušků před pódiem, Christoph si též v jednu chvíli zašel i přímo mezi ně. Emil Bulls svůj set zakončili starší peckou Worlds Apart a dále nás čekala pořádně veselá powermetalová jízda…

Freedom Call už zkrátka a dobře patří do inventáře našich velkých festivalů. Chris Bay a jeho kolegové se tradičně nazvučili sami a začali starším songem Hammer of the Gods. Následovala skladba Tears of Babylon, při které se hromadně skákalo a Chris poté všechny přivítal na této „happy metal party“. Set Freedom Call se nesl ve svižném tempu a mnozí často doplňovali Chrise ve zpěvu, což jen svědčilo o tom, jak velkou základnu u nás Freedom Call mají. Krátce na to přišla na řadu hitovka Union of the Strong, při které se rozjel též circle pit. Obě strany – na pódiu i pod ním – si tyhle chvíle se svými oblíbenci náramně užívaly a Chris poděkoval všem za to, že kapele u nás vždy vytvoří parádní atmosféru. Hned na to Freedom Call spustili svůj největší hit Metal Is For Everyone a vzápětí spuštěné intro naznačovalo závěrečnou pecku Land of Light. Při té si mnozí před pódiem spolu s kapelou zaskákali a sobotní program se přehoupl do své druhé poloviny.

Text: Mates Šimek, foto: Honza Švanda