Myschak Band: Osobitý hudební styl, melodie a humor

Jak byste představili Myschak Band někomu, kdo Vás ještě neslyšel?

Michal Schmidtmeyer: Česká poprocková kapela, která svůj bigbítový zvuk obohacuje o další nástroje, jako jsou housle nebo saxofon. Důležitým prvkem jsou texty v češtině, které nejsou jen doplňkem melodických refrénů, ale mají přinášet zajímavý obsah.

Petr Blažek: Hravý pop-rock s nápaditými texty.

Petr Svoboda: Je to, řekl bych, art rock s mainstreamovým přesahem. Občas trochu šanson, občas čistá rockovka. Prostě takový „bigbít“, který není snad úplně hlúpý.

Zbyněk Hanák: Na čtyři doby, většinou v déčku, dá se u toho pohupovat, místy hopsat, slabší povahy se mohou i dojmout.

Jak vlastně vznikl Myschak Band?

Petr Svoboda: Autorský projekt Myschak band vznikl jako důsledek opotřební frontmana Michala Myschaka Schmidtmeyera, který rezignoval na hraní coverů a rozhodl se dát prostor svému tvůrčímu já a zhmotnit své nápady za pomoci svých kamarádů, tj. bývalých či ještě bývalejších spoluhráčů z původního coverbandu… Prostě už to asi chtělo něco vlastního…

Michal Schmidtmeyer: Nejprve jsme dlouho hráli převzaté písničky, ale když se po čase množily ohlasy z okolí, že máme na to, abychom hráli vlastní věci, zkusili jsme nejprve vydat několik samostatných singlů. Když se ukázalo, že se naše písničky lidem líbí, začali jsme připravovat debutovou desku.

Nedávno jste vydali album Allbum. Co pro Vás jeho vznik znamenal a jak dlouho vznikalo?

Petr Blažek: K vydání alba vedla poměrně dlouhá cesta vzhledem k tomu, že Myschak nás nechal do jeho podoby „demokraticky“ všechny zasahovat, ale stálo to za to. Pro mě samotného jeho vydání znamenalo obrovské uvolnění, že už ten nahrávací maraton je za námi, zároveň obrovskou radost a svým způsobem i hrdost, že se nám to podařilo dotáhnout do konce a do podoby, v jaké je dnes k poslechu na streamovacích platformách. Za těch více než třicet let, co jsem hrál v různých kapelách a natáčel s nimi v různých studiích, jsem s výsledkem nebyl nikdy tak spokojený, jako když jsme dokončili Allbum. Samozřejmě i u něj se najdou místa, která bych příště udělal/nahrál jinak, ale to si myslím, že je vlastně v pořádku, protože jako kapela máme pořád kam směřovat/růst.

Petr Svoboda: Allbum vznikalo zhruba dva roky. Pro mě osobně vznik alba znamenal spoustu víkendů strávených ve studiu a spousty času strávených nad songy, když jsem zrovna nebyl nebo nemohl být ve studiu. A to mě fakt baví. Bylo to napínavé a krásné. A že je samotné Allbum (všecko pecky) na světě, pro mě znamená radost ze společného díla a vděk, že jsem mohl být toho součástí.

Zbyněk Hanák: Dýl, než by bylo našim ženám milé. Ale stálo to za to, neměnil bych. Teda krom rozvoje solidní nespavosti, protože pro psaní textů jsem potící typ. Na rozdíl od „Močáka“ (přezdívka bubeníka Petra Svobody), který mi v nouzi pomohl. To je zase chrlící typ, což je umění, které mu závidím. On tomu ovšem obětoval žlučník. Moravské klobáskové brunche ve studiu udělaly své.

Michal Schmidtmeyer: Pro mě je vydání vlastního alba splněným dětským snem. To, že si někdo pustí hudbu, kterou jsem byť jen částečně složil, mi dělá velkou radost. A pokud se k ní vrací opakovaně a potom ještě dorazí na koncert, je to pro mě úplný vrchol.

Na albu mě zaujala kombinace melodičnosti, vlastního osobitého stylu a také určitá dávka humoru. Jsou právě tyto prvky něco, co je pro Vás v tvorbě důležité?

Petr Blažek: Pro mě rozhodně ano. Díky tomu, jak jsem se už zmínil, že nás Myschak nechal do podoby písníček poměrně volně zasahovat, jsme každý dostali prostor pro vlastní vyjádření a do každé písničky trochu toho svého osobitého stylu vložit. A co je pro mě naprosto klíčové, jsou právě texty, často napsané s nadsázkou a obsahující nějaké sdělení. Bez nich si troufám tvrdit, že by Allbum bylo pouze jedno z řady dalších pop-rockových alb, které se dnes na nás ze streamovacích služeb valí.

Petr Svoboda: Nevím, jestli bych to nazval, že to je důležité. To mi zní, jako bychom tím směrem šli cíleně. Tak to určitě není. Ke každému songu přistupujeme individuálně, každý má svůj příběh, proto jsou některé songy svým charakterem od sebe tak odlišné. U každého songu je důležité, abychom z něho měli na konci dobrý pocit, že jsme pro něj už víc udělat nedokázali. K tomu humoru bych se vyjádřil asi takto: „Does humor belong to music?“. Kdo si hraje, nezlobí.

Zbyněk Hanák: Zatím nejsme tak dobří, abychom to zvládli bez humoru, melodičnosti a osobitosti. Nemůžeme si vybírat.

Jak u Vás obvykle vzniká nová skladba? Začínáte hudbou, textem nebo třeba nějakým konkrétním nápadem?

Petr Svoboda: Obvykle tak, že Myschak má nějaký nápad nebo myšlenku. Tu nám představí, my pozvedneme obočí a pak to jdeme zhmotnit. Děláme, co mu na očích vidíme. Myschak je muž velkých nápadů – Music Scan Collection Handbook je jen střípek. Jeden z jeho posledních nápadů vyústil v naše Allbum, tak proč to dělat jinak? Když je Myschakův nápad na stole, tak se pak metodou zkoumání slepých uliček vzájemně dostrkáme až do cíle. No a jindy stačí pár piv a za hodinu je song na světě. Ale Myschakova myšlenka na úvod procesu tvorby je vždy zásadní.

Zbyněk Hanák: Myschak v patnácti letech utrpěl několik hudebních nápadů, nějakou dobu je nejspíš používal jako lovecké zbraně, což zabralo a poměrně brzo se oženil. Tak je v sobě zase pohřbil, no a my se mu teď od nich po letech snažíme terapeuticky pomoct. Trochu ta traumata hudebně a textařsky přerámovat, aby s tím mohl žít plnohodnotný život.

Michal Schmidtmeyer: Je to tak. Přinesu nějaké základní melodické linky, někdy i představu o tom, jaký zvuk by píseň měla mít, a pak se nechám unášet skvělými nápady skvělých muzikantů, které v kapele mám. Texty kluci píší až jako poslední krok při tvorbě skladby.

Jak moc se podle Vás liší energie kapely ve studiu nebo zkušebně a na pódiu?

Petr Blažek: Řekl bych, že zásadně. Ve studiu se tvoří něco nového, často se střídají stavy absolutního vyčerpání (když něco není pořád „to ono“) se stavy naprosté euforie, kdy zjistíme, že výsledná nahrávka přinesla něco, co jsme nečekali. Ve zkušebně je to pro mě velké soustředění a snaha přetvořit to, co vzniklo ve studiu, do podoby pro živá vystoupení. No a energie na podiu je pro mě asi nejsilnější. Za sebe to vnímám, že jsem sice jenom součástí velkého celku, ale protože od ostatních spoluhráčů cítím totéž, výsledná/společná energie vycházející z podia je něco, proč vlastně chci hrát. A samozřejmě, když se nám podaří toto energetické pole poslat z podia, tak se nám pak vrací stejnou měrou od posluchačů.

Petr Svoboda: Vůbec. Ve studiu, když je myšlenka, je i energie, protože vznik něčeho nového je vždy obklopen ohromnou energií (pozn.: jedná se o tzv. zákon zachování energie). Ve zkušebně jsme šťastní, že se zase vidíme, bo jsme každý „z jiného konca světa“, a že si možem spolu zahrát. A koncert to je odměna. Každé jedno rozzářené oko pod pódiem nebo pohupující se figurka vydá za milion sluncí. Lepší drogu ještě nevymysleli.

Michal Schmidtmeyer: Na koncertě chci vždy předávat lidem energii. Proto si myslím, že při živém vystoupení je pro nás energie klíčová, až téměř nakažlivá. Za ta léta koncertování nám to takto funguje a doufám, že to tak bude napořád.

Co Myschak Band čeká v nejbližší době? Chystáte koncerty, nové skladby či další album?

Petr Svoboda: Dlouho jsme nebyli ve studiu. Mně osobně to už pár měsíců dost chybělo. Myschak to asi nějak vycítil a přišel s dalšími myšlenkami. Takže, jsme opět v procesu. Do toho se chystají koncerty na příští rok. Ale ještě před tím budou Vánoce, začíná to 29.11. tak si k tomu pusťte náš Adventní song a hoďte se na advent do klidu.

Michal Schmidtmeyer: Nikde jsme to zatím neprozradili, ale pravda je, že jsme právě začali připravovat další studiové album. Zároveň intenzivně komunikujeme s pořadateli hudebních festivalů a chystáme řadu koncertů na jaro a léto 2027.

A kdybyste se měli podívat o něco dál do budoucnosti – kam byste chtěli kapelu posunout?

Petr Blažek: Rád bych dosáhl toho, abychom měli stabilní posluchačskou základnu, která bude poslouchat naše písničky a chodit na naše koncerty. A potom bych byl rád, abychom si udrželi všechny ty dobré prvky, které z našeho alba dělají Allbum, abychom neslevili z našich nároků, byť by to mělo být opět za cenu nezměrného času a energie, které jsme vložili do Allbum.

Petr Svoboda: Děláme, co Myschakovi na očích vidíme. Kam Myschak zavelí, tam suneme! Když to bude jak teď, budou vznikat další songy, ze kterých budeme mít radost a které budou dělat radost ostatním, bude vše tak, jak má být.

Michal Schmidtmeyer: Pokud se nám podaří dostat kapelu do širšího povědomí posluchačů v České republice, potažmo na Slovensku, bude to skvělé. Nehledáme slávu ani zbytečnou popularitu. Stojíme si za kvalitou naší hudby a budeme rádi, když si nás posluchači budou přidávat do svých playlistů na streamovacích platformách. Věříme, že si naše hudba najde cestu k lidem, kteří si nás rádi vyhledají a přijdou si nás poslechnout třeba právě na některý z letních hudebních festivalů, vinobraní nebo městských slavností.