Po vyprodání Fora Karlín, kde pokřtila novou desku Nirvana, pokračovala kapela Panoptiko ve svém jarním turné. V sobotu 14. března se představila svým fanouškům v Pardubicích v rovněž vyprodaném sále kulturního centra Ideon.
Panoptiko se se svými arcifans fotilo i podepisovalo, koncert byl rozdělen do několika aktů
Už několik hodin před otevřením vchodů bylo venku k vidění mnoho příznivců kapely v maskách podobných těm, ve kterých Panoptiko vystupují. Kapela opět uspořádala podpisovku, po které následovalo společné focení s fanoušky – mnoho z nich si tedy vedle nevšedního koncertního zážitku odneslo i krásnou vzpomínku. Pódium bylo zatím zahaleno krásnou červenou oponou a když započalo intro v podobě skladby Mein Herz Brennt (Rammstein), celým sálem se nesl natěšený aplaus pořádně nahuštěného davu. Opona poté spadla a odhalila majestátní scénu s obrovskou LED stěnou po obvodu celého pódia, dvěma menšími LED stěnami umístěnými v krásných rámech a dvěma vyvýšenými plošinami v rozích. Panoptiko započalo svůj set novým singlem Noc v opeře, v jehož průběhu jsme na zmíněné projekci mohli vidět řadu hudebních velikánů, např. Mozarta nebo Bacha. Lord Panoptik poté přivítal všechny ctihodné dvořany v sále, Baron von Telefón jako obvykle vystřídal celou škálu nástrojů, mj. klávesy, violu, píšťaly, trumpetu či banjo. Projekce vždy tematicky doplňovala veškeré hrané skladby. Z nové desky dále zazněla píseň Kamikaze, kdy se na projekci proháněly japonské stíhačky. Titulní skladba Nirvana, dle Lorda Panoptika prastarý opus o stavu blaženosti, následovala hned vzápětí. Panoptiko se mohlo spolehnout na mohutnou vokální podporu od svého publika, hromadné, sborově zpívané refrény v sále vyznívaly parádně. Krásná romantická záležitost Nech mi tu číslo završila první akt večera.
V setlistu převládala nová deska, koncert doplňovala velmi pestrá LED projekce a šlo o vskutku unikátní koncertní zážitek
Sál potemněl, na projekci se zjevila tajemná postava zahalená v kápi, jež ve svém projevu hovořila o začátcích a vzniku kapely. Vyslala též poselství, že v současném světě vládne přetvářka a mnozí nosí masky, aby nebylo znát, kdo a kým jsou. Pravda se prý skrývá i ve víně a tím započal druhý akt – In Vino Veritas. Následoval velmi úspěšný singl Vernisáž a hned poté další nová skladba Ayahuasca, při kterých Doktor Konektor a Seňor Farkaš vyměnili své nástroje za bubny a Baron nasadil dlouhé didgeridoo. Proti všem válečným hrůzám celý sál brojil v průběhu písně Prokletý marsh, kdy projekce zobrazovala vojáky a střílející děla. Další věc z nové desky Černá mamba a starší dojemná píseň Dýchám uzavřely druhý akt.
Světla v sále opět zhasla a tajemná postava v kápi se na projekci zjevila znovu. Opět přivítala fanoušky na tomto arcibále a na dálku poděkovala kapelám Traktor, Dymytry a agentuře ZL Production, bez kterých by dle jejich slov Panoptiko vůbec nevzniklo a také Rock Rádiu za mediální podporu. Akt číslo tři následoval, ten Panoptiko zahájilo pozvánkou na ďábelskou VIP party – Ďábelský bál, při kterém projekci zachvátily plameny po celém jejím obvodu. Akt pokračoval další novou peckou Štvanice, v jejímž průběhu Baron střílel z pušky proudy jisker a připíjel všem červeným vínem. Chyběl nesměl singl Moulin Rouge, kde si fanoušci užívali především jeho peprný refrén. Poté nám byla představena celá pětice aktérů na pódiu a zdálo se, že je po všem… Ještě naposledy se na projekci objevila již zmíněná zahalená tvář a poděkovala arcifans Panoptika za parádní večírek. Ten byl zakončen triem hitovek Dejte mi provaz, Poslední tango a Bathory. Za velkého aplausu, několikanásobné poklony a opětovného roztažení opony se kapela po tomto vydařeném arcibále rozloučila.
Text: Mates Šimek, foto: Honza Švanda
