Rock Heart Moravský Krumlov: od Amaranthe až po W.A.S.P.

Čtvrtek 16. 8. měl být jakýmsi „zahřívacím kolem“, dodatečně oznámeným, konaným ve Žlutém kempu, avšak s populárním českým obsazením. Festival tak otevírali Stay Down, téměř místní metalcoreová partička s výraznou frontmankou Jane Taylor. Ještě o nich jistě uslyšíme, působí originálně a příští rok je možná budeme vídat v line-upech festivalů častěji.

Arakain nastoupili na pódium hned poté a z tábora návštěvníků zněly hlasy, že i po 36 letech úspěšné kariéry to stále umějí pořádně rozjet. Čtvrteční večer uzavírali Dymytry, po jejichž produkci se asi tři tisícovky diváků vydaly do kempů se spokojeným pocitem, že festival byl zdárně zahájen.

V pátek 17. 8. už se jelo na velkém pódiu. Na něm se postupně vystřídali Kern, Root a Malignant Tumöur. Kern hrají nyní v sestavě s basistkou Ivou Pospíšilovou, což je za 40 let jejich existence první žena v obsazení kapely. Malignant Tumöur patří k českým kapelám, které vyjíždějí hrát i do zahraničí a na jejich crust rock’n’roll se náležitě řádilo nejen v circle pitu.

Přechod mezi českou a zahraniční částí pátečního programu obstaralo další uskupení. Kytarista Gus G (Firewind, ex Ozzy Osbourne) letos povolal do svých služeb Miloše Meiera. Jejich premiérové vystoupení na českém území se odehrálo právě na festivalu Rock Heart, a dlužno dodat, že se velmi vydařilo. Pánové našli společnou hudební řeč a na podzim se dokonce spolu vydávají na evropské turné.

Podvečer vyplnil powermetal v podání Axxis a Dragonforce. Ti jsou pověstní neuvěřitelným tempem své muziky a opět předvedli, jak jsou nejen jejich kytaristé nesmírně technicky na výši. S přibývajícím večerem se však přitvrdilo s příchodem Kataklysm. Ani po 25 letech na scéně neztratili na rychlosti a síle, a představili především skladby ze svého aktuálního alba.

Zcela z jiného soudku bylo pak vystoupení kapely Epica. Skvěle se doplňující operní vokál Simone Simons s growlingem Marka Jansena, důležitá role kláves a písně především z posledních dvou desek.

Ale mnozí se nejvíce těšili na kapelu, která páteční den uzavírala – americké W.A.S.P. s jediným zakládajícím členem Blackiem Lawlessem v čele. Glamrocková/heavymetalová mašina nezklamala ani při svém druhém live vystoupení v ČR za poslední dva roky a i po pátečním dni mohli fanoušci odcházet s uspokojením.

První série sobotního festivalového programu (18. 8.) patřila opět domácím kapelám, a to v tomto pořadí – Porta Inferi, Nahum, Gate Crasher a Kryptor. O Gate Crasher se nese naší hudební scénou, že za těch deset let existence uzráli ve velmi zajímavou alternative rockovou kapelu a že se nebudeme divit, když v budoucích letech půjdou ještě více nahoru.

Frontman Rage, Peavy Wagner, si založil powermetalový projekt Refuge. Pilný muzikant nabídl poctivý powermetal a ještě nějakou dobu po skončení jeho produkce ho bylo možné potkat – zřejmě se mu v Krumlově líbilo. Po něm přišel ale další kontrast – folkmetaloví Heidevolk. Publikum se pěkně rozjelo a došlo i na pěkný circle pit. Po nich nastoupili na pódium power/speedmetaloví Primal Fear s frontmanem Ralfem Scheepersem pověstným svým rozsahem ve výškách.

Jednou z nejočekávanějších kapel festivalu byli němečtí Sodom, tentokrát poprvé ve čtyřčlenném obsazení. Banda kolem Toma Angelrippera pustila na Krumlov thrashmetalovou smršť, a komu to ještě nestačilo, nechť si nezapomene koupit lístek na Zimní Masters Of Rock – bouře se 1. prosince přižene i na Zlín.

Oproti nim nemohlo být většího kontrastu, než následující kapela. Amaranthe jsou někdy považováni za „pop mezi metalem“, ale co je na tom vlastně špatného? Tři druhy vokálu v jedné kapele do kytar a samplů, to se jen tak nevidí. Jejich příznivci kapelu odměnili nejen potleskem, ale i sborovým zpěvem. Vyvrcholení celého festivalu obstarali Hammerfall. Umíte německy? Pak budete vědět, jaké to bylo, když se řekne „der Hammer“. Tedy – „bomba“.

Rock Heart si pomalu začíná získávat stálé místo mezi velkými rockovými a metalovými festivaly u nás, které počítají s účastí zahraničních kapel. Kromě kvalitně obsazeného line-upu disponuje Rock Heart příjemným zázemím zámeckého parku, kde je dostatek stromů a kde se během parných dnů dost lidí skrylo před sluncem. V sobotu odpoledne hasiči trochu skrápěli prostor před pódiem, aby osvěžili neúnavné tanečníky a aby se neprášilo při pogu.

Oproti loňsku se zlepšila i všeobecná informovanost a značení cest ke kempům i jinde. Nemáme ani zprávy o vykrádání stanů, jak se tomu občas děje na podobných akcích. Ochranná služba Big Security Jana Herziga odvedla v celém areálu i v kempech profesionální práci a fanoušci jim ji svým ukázněným chováním usnadňovali.

V areálu jsme mohli najít dostatek stánků s jídlem i pitím – za všechny můžeme jmenovat výbornou kávu z pražírny https://www.fierybean.com/. Vše bez dlouhých front, jen někteří fans nebyli spokojeni s výběrem značky piva, ale nedá se bohužel zavděčit všem. U zálohovaných kelímků jsme si mohli vybrat z několika motivů a bylo příjemné, že jsme se díky jejich vracení nemuseli ke konci dne brodit v kelímkovém moři. Fanouškům udělaly radost i látkové náramky, které jsou vždy vítaným suvenýrem.

Snad jen pro větší komfort účastníků by bylo vhodné umístit nějakou obrazovku i do míst, kde stál zvukařský stan, neboť tento bránil části fans ve výhledu, ale to zase vynahrazoval areál, které se směrem k pódiu svažuje.

V průběhu roku se objevovaly spekulace, že se festival bude v příštích letech přesouvat z oblíbeného areálu zámeckého parku jinam či vůbec z Moravského Krumlova pryč. Obavy fanoušků byly však zažehnány prohlášením vedení akce – festival se přesouvat nebude, minimálně i příští ročník se bude konat na stejném místě.

Text: Sylva Kaplanová

Foto: Honza Švanda