Trautenberk spolu s Cocotte Minute rozpoutali v Hradci Králové svůj Sojčí teror

Na jeden z posledních koncertů v MOODu před ukončením jeho provozu dorazila velmi početná masa fanoušků, mnozí oděni v merchandisu těchto dvou rockových stálic. Cocotte Minute měli na pódiu připravenou LED projekci rozdělenou na několika LED panelech. Se spuštěním intra se kapela postupně shromáždila na pódiu, jako poslední se přidal frontman Martin Zeller a rozjel úvodní upřímný song Srdce. Na projekci zuřila bouře, při následné hitovce Tanči Martin rozezpíval přední řady fanoušků. Mnozí další se přidali i při neméně oblíbené Řece, kdy jsme na projekci mohli vidět několik záběrů z videoklipu k ní.  Chvílemi se kapela potýkala s lehčími komplikacemi v nazvučení, kdy nástroje přehlušovaly zpěv, to se však postupně vyladilo.

Cocotte Minute pokračovali dál výběrem svých nejznámějších songů, během úderné skladby Bratře nedovol se Martin vypravil přímo mezi fanoušky i se svým typicky osvětleným mikrofonovým kabelem. Kytarista Czendál zase vedle své precizní hry bavil fanoušky použitím katany jako smyčce, spolu s druhým kytaristou Romanem Knopem si neodpustili tanečky s kapelními vlajkami. Chybět nemohl singl Czeko, odpovídačku si fanoušci s kapelou dali vzápětí, když se sálem ozývalo sborové „Kopem! Žerem!“. Svůj set chtěla kapela zakončit coververzí písně Můj čas, poté ovšem přišel za hromadného aplausu ještě jeden přídavek.

Nyní už byli všichni natěšeni na Trautenberk, nemalá část příchozích dorazila i v outfitech kopírujících kostýmy členů kapely. Přestavba netrvala dlouho a po úvodní znělce z večerníčkovských Krkonošských pohádek rozjela banda těchto šesti veselých chlapíků první song Buržoust. Zpěvák Luboš Valeček poté všechny pozdravil a popřál mnoho umaštěných tváří, načež kapela spustila stejně pojmenovaný nový singl, při kterém mnozí zavzpomínali na školní jídelny. Sojčí teror pokračoval i dále, když zazněl další nový song Když už tak už odkazující na nedávné držení suchého února. Jako vždy se Trautenberk mohli spolehnout na vokální podporu svých fanoušků, Luboš s Mírou jako obvykle nešetřili svými vtipnými průpovídkami. Mnozí si zaskákali v průběhu starší hitovky Jelito či Kus Aničky, kterou tradičně věnovali basákovi Honzovi Suchému. Při druhé jmenované si někteří aktéři na pódiu navzájem nasazovali zvířecí masky.

Mirek Opatrný představil i nové pivo Elegán, které kapela zařadila do svého merchandisu, několik plechovek hodil i fanouškům a následoval stejnojmenný nový singl. Samozřejmě došlo i na popíchnutí, že v nedalekých Pardubicích bývají fanoušci hlasitější, což se setkalo i s přiměřenou odezvou, vše ovšem v rámci určité slušnosti. Asi největší porce legrácek se odehrála během oblíbené pecky Potužník senior. Mirek nejdřív přiznal, že by končící MOOD zboural a přestěhoval do Pardubic, poté byl za to zavřen do kadibudky na straně pódia. Honza masíroval záda jednomu z kytaristů, Mirek se poté osvobodil a přestřihl jeden z kabelů na pódiu. Na Lubošův pokyn pak zaplněná hala začala vytvářet vprostřed sálu uličku a všem bylo jasné, že bude následovat hitovka Hajnej a již tradiční wall of death a moshpit. Luboš sám se poté zavřel v kadibudce, odkud uvedl neméně známou pecku Himlhergotdonrvetr. Trautenberk poté poděkovali všem za parádní večírek a po doznění závěrečného songu Netáhlo šli přímo mezi fanoušky.