Lena Scissorhands, Infected Rain: Českou republiku nikdy nevynecháme

Tentokrát jsme si povídali se zpěvačkou Lenou Scissorhands z Infected Rain, na posledním koncertě české části jejich turné 2018 – v Jablunkově v Rock Café Southock. Moldavská metalová kapela se u nás cítí jako doma a my jsme rádi, že sem opakovaně jezdí.  Řeč byla o moldavské metalové scéně, tajemném názvu desky 86 i například o tom, že při zpěvu nezáleží na pohlavních orgánech, tetování a modelingu.

Mezi českými fanoušky metalu jste dost populární; tohle je poslední z pěti koncertů, které jste tady během svého turné odehráli, a kromě toho jste vystupovali i na festivalu Masters of Rock… Jak se vám líbí hrát pro české fanoušky?
Za sebe můžu říct, že se zde cítíme velmi vítaní, hraje se nám tu dobře a v České republice se cítíme velmipříjemně. Vždycky se sem rádi znovu a znovu a znovu vracíme. Je jedno, jestli hrajeme v malém městě, nebo ve větším – lidi za námi vždycky přijedou. Což je fakt super.

V roce 2019 se chystáte vystupovat na festivalu Rock Heart v Moravském Krumlově…
…ano, a nezůstane jen u toho. A Českou republiku při koncertování nikdy nevynecháme, to je jasný.

Vaše zatím poslední studiové album se jmenuje 86…proč 86?
To je otázka, kterou dostávám často. 86, tedy vlastně eighty-six, je pojem z americké angličtiny. Můžeš si to i vygooglit, jak to vzniklo. Dokonce se to užívá i v podobě „to be eighty-sixed“, což znamená, že vás třeba odmítl někdo obsloužit, nebo něco můžete „eighty-six“, tedy už to nemít, poslat to dál, zbavit se toho. Takže z tohohle je jasné, co tento pojem znamená. Dá se o tom vyhledat i víc. A dokonce je to i přezdívka. A další velmi zajímavá věc – já jsem ročník 1986, a pak jsem zjistila, že ten výraz má i nějaký další význam. Což bylo hustý. Tak jsme se rozhodli pojmenovat podle toho desku.

Dokonce máš na dlani tetování 86…to kvůli desce? Nebo už jsi ho měla?
Kvůli desce. Mám spoustu tetování.

Teď jste nahrávali desku novou…jaká bude a kdy vyjde?
Zatím můžu říct, že bude velmi otevřená a že vyjde na jaře 2019. Ale ještě než vyjde, vydáme singl a video (už je venku singl a video Passerby – pozn. aut.)

Napsali jste na ni nové písně – jak vlastně skládáte? Co obvykle vzniká první? Hudba? Texty?
V naší kapele vzniká první hudba, pak na ni napíšu texty; záleží na náladě a atmosféře dané melodie. Texty píšu já…píšu cokoli, i třeba když to ani nutně nepotřebuju nahrát. A kluci píšou muziku, taky pořád. A takhle to skládáme dohromady, pozvolna, a většinou vzniká první hudba.

Jako kapela hodně cestujete…kolik času strávíte během roku na cestách?
Fakt hodně – pět až šest měsíců.

Myslíte, že jste populárnější v zahraničí, než ve své zemi? A proč?
Rozhodně. Naše země je malá, hodně malá, takže to nemůžeme srovnávat se zeměmi, které jsou o něco větší. Takže jsme rozhodně známější venku…nechtěla bych používat slovo slavnější…ok, známější, rozhodně spíš venku.

Jaká je metalová scéna v Moldávii? Je tam hodně metalových kapel? A proč myslíte, že jste se stali populárnějšími než ty ostatní?
Ano, je tam hodně talentovaných muzikantů. Mladší generace než my, naše generace, i starší, velmi talentovaní. Někteří mají kapelu, někteří spíš něco jako projekt, hrají v různých uskupeních. Ale fakt super talentovaní. Na takovou malou zemi máme hodně talentovaných umělců. A někteří dokonce i hrají v zahraničí. Někteří nehrají tak tvrdou muziku jako my, někteří ještě tvrdší než my. No a myslím, že jsme tam, kde jsme, protože máme koule. Nebojíme se projít ohněm. A tak jsme tady. (rozhlédne se kolem)

Ano, tohle je speciální část naší země, která se rozkládá mezi Českou republikou, Polskem a Slovenskem, a má také speciální nářečí – čeština, polština a trochu němčiny, a to všechno smíchané dohromady. V této části naší země je hodně lidí bilingvních – mluví česky i polsky a chodí do škol, kde se vyučuje čeština i polština.
Ano, jako my jsme bilingvní, mluvíme rusky i rumunsky. Což jsou úplně odlišné jazyky.

Co vás inspirovalo hrát právě tuhle muziku? Tenhle žánr, tenhle styl…
Metal miluju celý život. Začala jsem poslouchat metal v pubertě, pak dali kámoši dohromady kapelu, a prostě jsme dělali, co nás bavilo. A myslím, že každý z nich by to řekl stejně. Bylo to přirozené.

Jakou radu bys jako zpěvačka dala holkám, které chtějí začít zpívat v kapele? Třeba něco, co je pro ženský hlas jiné…
Fakt si nemyslím, že by bylo něco jiné po stránce, jestli kluk, nebo holka… Není nic, co by bylo pro ženský hls jiné. A dokud si budete myslet, že pro ženský hlas je něco jiného oproti mužskému, bude to pro vás fakt těžké. Když to nebudeš řešit a řekneš si, že jsme všichni lidské bytosti a máme všichni stejné hlasivky, bude to OK. K tomu, aby člověk mohl zpívat, nepotřebuje koule nebo vagínu. Je to úplně fuk. Nevzdávejte to.

Spolupracovala jsi se světoznámou učitelkou zpěvu Melissou Cross…
Ano, pořád s ní spolupracuju. Každý rok ji navštěvuju v USA, zůstávám tam nějaký čas a učím se od ní.

Máš nějaké kamarády nebo kamarádky mezi známými muzikanty?
Ano, mezi kapelami mám pár přátel, třeba Alissu White-Gluz z Arch Enemy nebo Sharon den Adel z Within Temptation. A hodně kapel potkáváme na festivalech…vždycky se rádi vidíme, pokecáme… Spousta z nich je moc fajn.

Jsi také alternativní fotomodelka, viděli jsme u vás na stránkách moc pěkné fotky… Věnuješ se tomu ještě?
Díky! Ano, věnuju. Spolupracuju s fotografkou jménem Victoria Wonka, nevidíme se moc často, ale když je to možné, vždycky se k tomu ráda vracím. Je to taky určitý druh odreagování.

Máš hodně tetování… Co všechna znamenají, a chystáš se pořídit si ještě nějaké?
Kdybych o nich všech měla mluvit, to bysme tu seděli do rána, a ano, určitě si ještě nějaké pořídím.

Také jsi vizážistka a make-up artist. Děláš si make-up na koncerty sama?
Jako vizážistka a make-up artist jsem se živila. Takže ano, dělám si veškerý make-up na koncerty sama. Baví mě to. Barvy jsou zábava.

A co kostýmy? Vybíráš si tyhle zajímavé věci také sama?
Nenazvala bych to kostýmy, spíš oblečení na pódium, nejsou to opravdové kostýmy, je to prostě oblečení na pódium… Vybírám si je sama, podle aktuální nálady.

Barevné dredy se také staly typickou součástí image vaší kapely, tvé a Vidickovy (kytarista Infected Rain – pozn. aut.) Co tě inspirovalo k tomuto účesu?
Podobně jako metal, přišlo to přirozeně. Prostě se mi to líbí. A je to taky velice praktické při vystupování…nemusím přemýšlet o vlasech, když řádím na pódiu, jestli vypadají dobře…a nemusím s nimi nic moc dělat. Prostě mám dredy a je to.

Nyní na jaře je kapela na turné znovu. Koncertní program zahrnuje již i některé písně z připravovaného alba, jehož vydání je teď už vážně na spadnutí.

Ptala se a z anglického originálu do češtiny přeložila: Sylva Kaplanová

Foto: Victoria Wonka a archiv Leny Scissorhands, Honza Švanda

The Moldova metal band Infected Rain feels like home in our country and we are happy to welcome them here again and again. This time we met Lena Scissorhands, the singer, on their last Czech concert of 2018 in Rock Café Southock in Jablunkov. We had a talk about the Moldova metal scene, about the secret of the last album’s name 86 or even about that our sex, male or female, doesn’t actually influence our singing abilities.

You’re quite popular in our country, this is the last one of the five concerts you play here during your tour, and you played here at the Masters of Rock festival, too… How do you like playing for the Czech audience?
For myself, we actually feel very welcome, very well, and we feel very comfortable in the Czech Republic. It’s always a pleasure to come back and back and back. It doesn’t matter if we play in a small town or in a bigger one – people always follow us. That’s really amazing.

In 2019 you’re going to play at the Rock Heart festival in Moravský Krumlov…
…yes, and a lot more is to come. We’re never gonna go around the Czech Republic, I’m sure.

Your last studio album is called 86… Why 86?
It’s a question I get a lot. 86, eighty-six is actually a word from American English. You can even google it, where it has basically came from. It is used even in the form „to be eighty-sixed“, to be refused in service, or you can „eighty-six“ something, it means you don’t have it anymore, you can get rid of it, push it away… That’s pretty much what it means. Or you can search for more. It’s even a nickname, and what is very interesting, I was born in 1986, and then I discovered that it has a meaning. That was awesome. So we decided to choose it as the album title.

And you have a tattoo, 86, on the palm of your hand… Was it because of the album? Or have you already had it before?
Because of the album. I have many tattoos.

Now you’re going to release a new album… Tell me more about the recording…when will it be released?
I can tell you for now that it will be very open and we’re going to release it in spring 2019, but before we’ll release the album, we’ve released the single and a video – Passerby.

So you have composed some new songs…what’s the process of composing? How do you do it…what is first? Music? Lyrics?
Well, in our band is music first, and then I add the lyrics; it depends on the mood and atmosphere of the song. I write lyrics…no matter what, even when I don’t really need to record it; and the boys write music all the time as well. And so it goes together, little by little, mainly the music goes first.

You travel a lot as a band… How much time do you spend on the road during a year?
Pretty much – five to six months.

Do you think you’re more popular abroad than in your country? Why?
Definitely. Our country is small, very small, so we can’t even compare that to countries that are way bigger. So we are definitely more known abroad…I wouldn’t use the word famouse…so, definitely more known.

Tell me more about the metal scene in your country… Are there many bands? Why do you think you have become more popular than the other ones?
Yes, there are many talented musicians. Younger generation, our generation, the same age, and some older, very talented. Some of them have a band, some of them have just a project, they play in different projects. Super talented. For such a small country, we have a lot of talented artists. And some of them even played outside of Moldova. Some of them are not so heavy as we are, some of them are way heavier. I think we are where we are because…you know…we have balls. We are not afraid of go through fire. And now we’re here. (she looks around)

Yes, this is a special part of our country, between the Czech Republic, Poland and Slovakia, with a special dialect, too – made of Czech, Polish and even a little bit of German melted together. There are people in this part of our country who are bilingual – they speak Czech and Polish, and they go to schools where both Czech and Polish are taught.
Yes, like we are bilingual, Russian and Romanian. And these are completely different languages.

What was your inspiration to play this kind of music? This genre, this style…
I love metal all my life. I started listening to metal music when I was a teenager, and then, my friends got together, created a band, and we just did what we liked. And I think it’s the same for everyone of them. It was natural.

As a singer…what advice would you have for girls who want to start singing in a band? Something that is different for a female voice…
I don’t really think there’s a difference in singing, whether boys or girls… Nothing is different for a female voice. And as long as you will think there is something special for a female voice, instead of a male one, then it’s gonna be really difficult for you. If you’ll take it easy and think, we’re all human beings, we all have the same vocal chords, it’ll be OK. You don’t need to have balls to sing, you don’t need to have vagina to sing. It doesn’t fucking matter. Never give up.

You collaborate with the vocal coach Melissa Cross; could you please tell us something more about it?
Yes, I still do. Every year I visit her in her home country, in the USA, as her student, and stay there for some time .

Do you have any friends among the musicians? Are there any popular bands who are your friends?
Yes, there are some friends among the bands, the musicians, for example Alissa White-Gluz from Arch Enemy or Sharon den Adel from Within Temptation. And we meet many bands at the festivals…we always like to see each other, have a talk… Many of them are very friendly.

You’re an alternative photo model, too, I saw some beautiful photos on your website… How did you start with it? And do you still do it?
Thank you! Yes, I do. I collaborate with the photographer Victoria Wonka, we meet not so often, but when it’s possible, I’m always happy to return to that. It’s a kind of relaxing.

You have many tattoos… What do they mean and are you going to get more?
If I should talk about them all, we could sit here till the morning easily, and, yes, I’m definitely gonna get some more.

You’re a make-up artist, too, how did it come? Do you do your make-up for the concerts by yourself?
I used to work as a make-up artist. So, yes, I do all my make-up for the stage by myself. It’s fun. Colours are fun.

And what about your costumes? Do you choose these interesting clothes by yourself?
I wouldn’t say costumes, I would say – stage clothes, they aren’t real costumes, just stage clothes… I choose them by myself, according to the current mood.

Colourful dreadlocks seem to be a typical part of your band, of you and Vidick, what was the inspiration to wear dreadlocks?
As I said about metal, it came naturally. I just like it. And it’s very practical, for the stage, too…I don’t need to think about my hair when performing, whether it looks good…don’t need to do much for my hair… I just have my dreadlocks, and that’s it.

In spring, the band is touring Europe again. The show is loaded with some new songs from the upcoming album.

Questions by: Sylva Kaplanova

Foto: Victoria Wonka a archiv Leny Scissorhands, Honza Švanda