OOMPH!: Legenda industrial metalu rozduněla Meetfactory

Hned zkraje se našlo pár neobvyklých věcí. Na rozdíl od let minulých byli například příchozí krátce před vpouštěním vyhnáni ven a několik desítek lidí, kteří si zaplatili nemalou sumu, mělo možnost dřívějšího vstupu a přímého setkání s kapelou.

Heldmaschine začali dle plánu na minutu přesně a byl jim vyměřen čtyřicetiminutový set. Na pódium nastoupili v jakési svítivé zbroji, přičemž frontman René Anlauff přijel na malé jezdící plošině. Později si nasadil přístroj, ze kterého zářily světelné paprsky, kterými mířil do publika, a taky si dvakrát zasurfoval v davu, přičemž jednou se mu málem povedlo projet až k baru. Celá kapela se občerstvovala z černých benzínových kanystrů, a i za poměrně krátký časový úsek si svým vystoupením vysloužili pořádný aplaus.

O dvacet minut později už se začala po jednom objevovat sestava Oomph!, za sebou měli čtveřici jakýchsi satelitů. Během dvou hodin do nás nasypali dvaadvacet songů, včetně takových pecek jako TRRR–FCKN–HTLR (Terror-Fucking-Hitler), Augen Auf (pojednávající vlastně o hře na schovávanou), Mein Herz, Auf Kurs nebo Gott Ist Ein Popstar, za kterou byli svého času pod palbou ostré kritiky ve svém domovské zemi. Oba kytaristé, tedy Andreas Crap a Robert Flux, čas od času vyměnili svůj nástroj za klávesy a přidali se tak k nenápadnému klávesistovi, který byl schovaný vedle bubeníka. Baskytarista Hagen Godicke zrovna tento den slavil narozeniny, takže před posledním songem nás frontman Dero Goi poprosil o krátké zpěvné přání, na které taky hned došlo.

Zhruba v polovině koncertu si to pod pódium nakráčeli Heldmaschine a začali po svých kamarádech na pódiu házet dámské kalhotky…někdo si je sem tam nechal na hlavě a dokonce rád, jiní je posílali do publika, každý dle svého gusta. Nedlouho na to si Dero na sebe oblékl krásnou růžovoučkou košili a se slovy „Pink is the new black“ odstartoval další song. O zábavu bylo opravdu postaráno, a to vše za dunivého industrial metalového opojení.

Nakonec si pozvali na pódium i svoji předkapelu a technický tým, a probíhalo dlouhé loučení, při kterém si René Anlauff opět zasurfoval. Neudržel se ani kytarista Oomph! Robert Flux, který se též projel. Následně do publika rozházeli další dámské kalhotky (které vzali bůhvíodkud, a za sebe můžu říct, že jsem je radši nechal prolétnout dál). Co říci na závěr? Byl to večer plný těžkého kovu a pořádné srandy, pořádající agentuře Pragokoncert se vydařil.

Text: Mates Šimek

Foto: Veronika Špundová