Pod drobnohled se nám dostal frontman kapel Postcards From Arkham a Awrizis, Marek „Frodys“ Pytlik. V čele obou kapel stojí stejný muž, avšak podobnost mezi nimi budete hledat marně. Co ho inspiruje a jaké jsou jeho hudební sny? Na to vše a mnohem více jsem se ptala v tomto rozhovoru.
Marku, jak bys představil své dva hudební projekty, Postcards from Arkham a Awrizis) někomu, kdo o nich ještě nikdy neslyšel?
Postcards From Arkham je audiovizuální projekt s důrazem na atmosféru a uměleckou svobodu, hudebně pohybující se od folku, přes pop, elektroniku až k black metalu. Zatímco Awrizis je čistě o energii a zběsilosti, kterou disponují extrémní odnože metalu. V našem případě soustředěném hlavně na melodicky death metal s krátkými odbočkami do více směrů. Každá z kapel má odlišný princip fungování, filozofii, a fungují nezávisle na sobě.
Texty písní obou projektů máš na svědomí právě ty. Co je Tvou hlavní inspirací při skládání?
Co se týče textů, většinou vycházím z děl mých oblíbených spisovatelů, kteří mne inspirují již od mládí. Řeč je hlavně o H. P. Lovecraftovi, E. A. Poeovi, A. C. Doyleovi nebo Franzi Kafkovi. Snažím se však jejich díla uchopit trochu jinak, než je zvykem. Také čerpám ze svých zkušeností nebo vnitřních postojů. Vyhýbám se některým klasickým metalovým tématům, jako je násilí, války nebo používání explicitních výrazů.
Například právě nadcházející album Awrizis s názvem „Gears Of Fear“ je z části inspirované knihami Proces a Zámek i současnou světovou krizí, kdy jsem si skutečně připadal jako v Kafkově románu.
Poslední deska od Postcards from Arkham, Øakvyl, vyšla v roce 2019 a má ji na svědomí švédský hudební producent Jens Bogren, který spolupracoval se jmény jako Katatonia, Opeth nebo Dimmu Borgir. V čem se Øakvyl liší od předchozích alb? Plánujete s Jensem spolupracovat i v budoucnu?
Každé z našich alb je v mnoha ohledech odlišné od předchozích. Ať už se to týká produkce, tématu nebo složení kapely. S každou deskou zkoušíme nové metody a postupy tak, aby nás to bavilo. O tom třeba svědčí i akustická deska Spirit, která je netradiční.
Spolupracovat s Jensem byl můj dlouhodobý sen nejen kvůli tomu, že pracoval s mými oblíbenými kapelami, ale také pro jeho nesporné kvality. Pomohl dát desce zvuk, který bychom jinak nezískali a který je zvláštní. Jsme spokojeni.
Vzhledem k tomu, co bylo před chvílí řečeno, se ale pro další desku (kterou máme z velké části už hotovou) budeme snažit posunout zase někam jinde. Zatím máme spoustu času, takže je brzo produkční stránku uzavírat.
S kapelou Postcards from Arkham máte za sebou první část turné k desce Øakvyl. Začátkem března měla odstartovat jeho druhá část, kterou však narušila současná pandemie koronaviru. Jak to bude s plánovanými koncerty?
První část tour k desce Oakvyl byla skvělá a my se těšili na pokračování, které nakonec proběhne na podzim, popřípadě na jaře 2021. Koncerty jsou pro nás velice důležité, takže se snažíme hrát co nejvíce, a samozřejmě i kvůli podpoře fanoušků. Já jsem se snažil pauzu vyplnit kytarovými livestreamy a jeden jsme dělali i s celou kapelou v klubu.
Dokonce by v létě měly proběhnout nějaké nové koncerty a festivaly, takže sledujte kapelní Facebook pro bližší info.
Ve spolupráci s uskupením Jeden kmen vznikl krátký hudební film YIDHRA ke dvěma skladbám Prologue a Yidhra z aktuální desky. Jak probíhalo natáčení? Co Tě inspirovalo k natočení takového filmu a jaká je jeho hlavní myšlenka?
Skladba Yidhra byla jedna z prvních, kterou jsem pro aktuální desku složil. Jelikož se jedná o skutečně zvláštní píseň, a do vydání desky bylo docela dost času, chtěl jsem jí dodat něco unikátního. Oslovil jsem přátele z Jednoho Kmene, kteří vytváří unikátní umění, a ti se zhostili velké části produkce pro tuto skladbu. Podíleli se jak na hudbě a textu, tak videu.
Celý proces byl velice náročný, ale zato inspirativní a zábavný. Určitě stojí za pozornost.
Tvůj druhý projekt, Awrizis, je o něco tvrdší záležitost. Po dvou letech jste ohlásili nové album, které lehce nastínil první singl „Dehumanized“. Kdy se dočkáme nového alba?
Opět bych chtěl probádat nové postupy, album je téměř hotové a v současné době řeším možnosti jeho vydání. Bylo by fajn desku vydat ještě letos, ale nic nechci uspěchat. Potřebuji být s výsledkem maximálně spokojen, a navíc máme skvělý starší materiál, kterému je potřeba se vyrovnat.
Plánujete s Awrizis po vydání nové desky nějaké koncerty/turné?
Samozřejmě. Bez toho to nejde. Vzhledem k současné situaci se spousta plánů posunula, tudíž nějaké souvislé turné bude možné na začátku 2021, ale do té doby tam již máme naplánovány nějaké jednotlivé koncertní zastávky, na kterých chceme ověřit nové skladby živě. Docela se na to těším.
A teď trochu osobněji: Jaké kapely nebo alba tě v životě nejvíce ovlivnily? Promítlo se to například do stylu hraní nebo v textech písní?
Já jsem vyrostl na kapelách jako Kiss, The Beatles, Queen nebo Roxette, které považuji za základ hudebního vzdělání a dodnes si je rád poslechnu. Poté jsem se dostal až k extrémům zejména skandinávské hudby, hlavně Opeth, Katatonia, Swallow The Sun nebo Keep Of Kalessin. Velký vliv na mě měla raná éra post rocku: Sigur Rós, If these trees could talk, God is an astronaut či Butterfly Explosion, a taky elektronická hudba od The Prodigy, Pendulum a Daft Punk. V současné době jsem se více zklidnil a čerpám inspiraci od Newton Faulkner, John Butler Trio nebo Tycho.
Všichni tito umělci na mě měli určitý vliv, ale snažím se i nadále objevovat nové barvy do hudební palety. Rád si poslechnu kvalitní rap nebo country. Nejdůležitější je pro mě svoboda, hlavně ta umělecká.
Máte před koncertem nějaký rituál nebo nějaký talisman, bez kterého na pódium nevyjdete?
Jo, já se stresuju a jsem protivný, zatímco nadávám na zbytek kapely, kteří se mi posmívají (hehe). Výjimkou jsou koncerty, kdy to přeženu s alkoholem – to je se mnou i legrace.
Co je tvůj největší hudební sen?
Můj největší sen bylo mít kytaru a kapelu. Od té doby je všechno příjemný bonus. Samozřejmě později jsem si chtěl zahrát například na Brutal Assaultu, což se mi podařilo dvakrát, nebo s nějakou oblíbenou kapelou, jako byla třeba Anathema. Teď je pro mě nejdůležitější věnovat se hudbě takovým způsobem, aby mi dávala radost a mohl jsem ji dodat dalším lidem.
Marku, děkuji moc za rozhovor a přeji hodně úspěchů s oběma tvými projekty!
Ptala se: Ema Moravcová, foto: archiv Marek Frodys Pytlik
