Legendární Scorpions zaplnili pražskou O2 arenu

Honza Švanda
Klaus Meine, Scorpions / foto: Honza Švanda
Další ze série velkých květnových koncertů proběhl minulý čtvrtek 26. května v pražské O2 areně. Hardrockoví veteráni Scorpions zde zahráli v rámci turné ke svému novému albu Rock Believer.

Fanoušci splnili předkapele The Agony její sen

Jako předkapelu si fanoušci prostřednictvím svých hlasů vybrali ryze dívčí čtveřici The Agony. Dle slov frontmanky Nikoly Kandoussi si tímto kapela splnila svůj sen. Dámy začaly svůj krátký set vypalovačkou Shoot z první desky Dirty and Dangerous, většina skladeb však pocházela z té novější s názvem 689. Svým energickým vystupováním si získaly přízeň mnohých přítomných fanoušků a nepochybně šlo o zásadní milník v jejich dosavadní kariéře.

Koncert začal novou tvorbou, pokračovalo se řadou známých skladeb

Krátce po doznění posledních tónů The Agony zahalila pódium obří opona s logem Scorpions. Kapela začala svůj setlist skladbou Gas in the Tank z nové desky Rock Believer, na konci které se na projekci za pódiem ukázala v celé své kráse česká vlajka. Projekce během koncertu ukazovala všemožné motivy včetně pohyblivého škorpiona, řvoucího motoru, rozpadající se zdi a řady dalších, vždy tématicky k aktuální skladbě. Stejně jako před čtyřmi lety v Ostravě, i tentokrát bylo pódium protažené dopředu dlouhým molem, kde se Klaus, Rudolf, Mathias i Pawel často procházeli v těsné blízkosti svých fanoušků. Pokračovalo se trojicí starších známějších skladeb Make it Real, The Zoo a Coast to Coast, během kterých frontman Klaus Meine rozhazoval fanouškům paličky. Sám si zahrál na kytaru, kytarista Mathias Jabbs si střihnul sólo na harmoniku.

Scorpions střídali krásné balady s říznými rockovými fláky

Poté přišla opět řada na novou tvorbu, a sice na pomalejší skladbu Seventh Sun, kterou vzápětí vystřídala podstatně rychlejší Peacemaker. K té řekl Klaus, že když mohou s kapelou po náročných posledních dvou letech konečně opět koncertovat, tak už bude vše jen dobré, a prostřednictvím této skladby chtějí pro všechny na světě mír. Následně při skladbě Bad Boys Running Wild se na projekci objevil obří burácející motor, což písni dodalo potřebný ráz. Čtvrtou skladbou z nového alba byla poněkud pomalejší The Language of My Heart. V rockových baladách se pokračovalo i nadále, v setlistu totiž nemohly chybět dvě nejznámější skladby Send Me an Angel a Wind of Change. Při druhé jmenované se na projekci objevila cihlová zeď, která se postupně rozpadala. Klaus také nechal refrén zpívat fanoušky samotné, mezi námi by se nenašel snad nikdo, kdo by tuto krásnou skladbu neznal.

Mikkey Dee předvedl parádní sóla, to nejlepší si kapela nechala na konec

Důkazem toho, že i po více než padesáti letech existence kapely za to Scorpions stále dokážou pořádně vzít, byla rázná skladba Tease Me, Please Me. Následovala poslední věc z nového alba, a sice titulní Rock Believer, která je jakýmsi vzkazem, že my všichni jsme jedna velká rocková rodina. Parádní basové sólo si následně dal nejmladší člen kapely Pawel Maciwoda a hned po něm předvedl svůj um za bicími Mikkey Dee, dlouholetý bubeník Motörhead. Na řadě byla opět o něco ráznější skladba, tentokrát se jednalo o Black Out. Tou poslední před krátkou pauzou byla známá Big City Nights, k jejímuž konci opět zůstal refrén na fanoušcích.
Zatímco se kapela vracela za ohromného aplausu na pódium, naznačovaly první tóny kytary Rudolfa Schenkera, že předposlední skladbou bude další velmi známá Still Loving You. A jak už to tak bývá zvykem, to nejlepší na konec – songem Rock You Like a Hurricane se Scorpions se svými fanoušky důstojně rozloučili.

Scorpions mají stále chuť koncertovat a nahrávat novou tvorbu

Některé kapely zkrátka a dobře zrají jako víno – čím starší, tím lepší. Scorpions si stále drží svůj vysoký standard, a i když dva členové kapely už překročili sedmdesátku, stále mají dost energie i inspiraci pro tvorbu nové hudby a rozdávají radost svým fanouškům po celém světě. To poznala i zaplněná O2 arena.

Text: Mates Šimek, foto: Honza Švanda

Author