Vánoční povídání anebo Tři otázky pro…

Co nás tedy zajímalo? Samozřejmě Vánoce, dárky a tradice. Tady jsou vznesené otázky:

1. Jaký dárek jste jako dítě ovlivněné muzikou toužili najít pod stromečkem? Splnilo se vám to přání?

2. Jaký dárek si musíte nadělit sám/sama/sami, protože nikdo jiný by ho nevybral dobře?

3. Dáváte si dárky v rámci kapely? Případně dodržujete v kapele nějaké tradice spojené s Vánocemi?

Všem muzikantům moc děkujeme, že si na nás udělali čas. Bylo jich nakonec tolik, že jsme se rozhodli jejich odpovědi rozložit do dvou článků. Tady je první část:

1. Vzpomínám si, že jsem si jako kluk přál pod stromeček vždy nějakou desku nebo kazetu Olympiku, a skoro vždycky jsem nějakou dostal. Výhoda totiž byla, že Olympic tehdy poslouchali i rodiče.

2. Tohle mám vyřešené a najel jsem na způsob nenápadného „nasměrovávání“ všech svých blízkých v průběhu celého roku. Když se mi líbí například nějaké tričko, hodím odkaz příslušné osobě do emailu a pak se už jen těším, že na to nezapomene. Z vlastní zkušenosti vím, že dárky vybírané s příliš velkou kreativitou končí většinou katastrofou.

3. Dárky si v rámci kapely nedáváme, ale jednu vánoční tradici máme. Sejdeme se vždycky před Vánoci s celým týmem v nějaké útulné restauraci jako poděkování za uplynulou sezónu a necháme věcem volný průběh.

1. Splnilo, v roce 1980 jsem si přál LP Katapultu 2006, což byla tenkrát jejich novinka, a opravdu jsem ho pod stromečkem našel. (úsměv)

2. Já jsem si nikdy žádný dárek k Vánocům nekoupil… to by mi přišlo divný.

3. V kapele si dárky nedáváme a ani žádný tradice v rámci kapely spojený s Vánocema nemáme…

1. Zcela nepřekvapivě a neoriginálně kytaru. Moje nejkrásnější Vánoce byly v roce 2007, kdy jsem pod stromek dostala první „pořádnější“ nástroj, levácký Epiphone Les Paul. Složili se na něj naši s babičkou, a i když mi bylo už čtrnáct, chtělo se mi samou radostí solidně brečet!

2. No, já jsem si letos nadělila další kytaru, ale to byla výjimka, nedalo se odolat. (smích) Rozhodně si sama průběžně pořizuju všechno kolem muziky, to je moje vlastní zodpovědnost i radost a sama nejlíp vím, co potřebuju a chci.

3. My si s holkama dáváme dárky k narozeninám a dohodly jsme se, že ohledně Vánoc materialismus přeskočíme a radši si uděláme vánoční besídku. Takže jsme se sešly u mě doma, daly pár písniček a krátký vánoční stream, ale hlavně jsme pokecaly. To je podle mě hezká tradice, kterou bych v nové sestavě ráda zachovala.

1. Když jsem začal vnímat hudbu, přál jsem si kazeťák. Abych mohl poslouchat muziku. Což bylo tenkrát… jsem starší ročník, to bylo tehdy těžko možné, takže se mi to nesplnilo.

2. Aparatura na kytaru. Zesilovač, hlava Marshall, to jsou věci, které si musí kytarista vybrat a vyzkoušet sám, jestli to sedí a hraje, jak má. Teda můžu to dostat jako dárek, ale jestli to pak využiju, jestli to bude sedět, je jiná věc.

3. Ano, takový den míváme 26. prosince. Protože 25. prosince ještě hrajem. Máme už deset patnáct let tradici, že děláme o vánočních svátcích koncerty. To covidové období to tedy přerušilo, ale jinak už deset patnáct let to tak je. Letos 25. prosince Karviná, 26. prosince Frýdlant nad Ostravicí. Zároveň tím začíná naše Respekt vinyl tour. No, a pak toho 26. prosince se všichni, celý tým, sejdeme dopoledne ve wellness, pak jdeme na oběd, probereme, co se za celý uplynulý rok povedlo a nepovedlo, a připravujeme se už na další sezónu. A při tom si rozdáme dárky.

1. Když jsem byl malej, tak jsem si přál spíš technický věci, jako třeba elektrický mašinky, a to se mi splnilo. Když jsem byl větší, samozřejmě jsem si přál kytaru, ale jelikož jsem tenkrát nechtěl čekat, tak jsem ji dostal už předem. (úsměv)

2. Tak to jsou hlavně věci kolem kytary, tzn. kytara samotná, zesilovače, bedny, efekty, zařízení do studia…

3. V kapele si dáváme mezi sebou dárky k narozeninám, k Vánocům si jen popřejeme, ať je všechno v pohodě.

1. O jedněch Vánocích jsem dostala od táty první elektrickou kytaru, a to mě dovedlo k mé první zkušenosti v kapele. Byly jsme tři holky, dvě kytaristky a klávesistka. Hrály jsme ale jen jeden koncert na školním vánočním večírku, převzaté písničky od Metalliky, Oasis apod. Strašně jsem se tehdy styděla a měla trému!

2. Já jsem hodně nenáročná na dárky, je strašně jednoduché mi udělat radost, takže mě nenapadá nic, co bych si potřeboval vybrat sama – každý, kdo mě zná, ví, že růžová, glittery nebo jednorožci jim zajistí moji vděčnost! (smích)

3. Hmmm, žádné vánoční tradice v kapele nemáme, ale díky za super inspiraci, zeptejte se příští rok!

1. Jestli si dobře vzpomínám, tak to bylo Marshallské combo, a jednou jsem na takové narazil u nás ve sklepě, a právě před Vánoci, bylo tam schované a přikryté dekami. Byl jsem si jistej, že je pro mne, ale pod stromkem jsem ho k mému překvapení nenašel. Nicméně o pár měsíců později jsem svůj první koncert odehrál právě na tohle combo. (smích) Takže to stejně nakonec dopadlo, jak jsem si přál!

2. Tak je to určitě kytara, ta musí sednout!

1. Jako malý jsem si přál akustickou kytaru, ale nikdy jsem ji pod stromeček nedostal. Jednou jedinkrát jsem dostal hudební nástroj, a to zobcovou flétnu, na kterou jsem potom chodil do hudební školy hrát, ale nakonec jsem si svou vysněnou kytaru musel koupit sám. Pamatuju si to jako dneska, stála 150 Kč v bazaru v Plzni u náměstí. Je to značka Schneider a dodnes ji mám.

2. Dřív jsem si naděloval cédéčka a elpíčka, ale dnes už je jiná doba, a tak si sám naděluju boty a bundy. Ty si musím sám vyzkoušet a musím se v nich dobře cítit. Jinak všechno od Ježíška se mi vždycky líbí a líbilo.

3. S kapelou jsme zavedli každoroční vánoční koncert, který si sami pořádáme. Dřív jsme ho pořádali v klubu Futurum, ale teď už ho třetím rokem pořádáme v Music Clubu Jižák. Tam si vždycky dáme dárečky ve formě alkoholu a jídla. Poplácáme se po ramenou, pokecáme, zahrajem si a popřejem všechno nejlepší do dalšího roku. Tato tradice je úplně super a doporučuju ji všem. Navíc… když je každý z nás z jiného města, je tohle příležitost se společně na Vánoce potkat.

1. V době, kdy jsem ještě věřil, že mi Ježíšek nadělí, co chci, mám pocit, že nadlidský výkon byl sehnat kilo banánů a pár pomerančů… v rádiu byla jen Moravanka… v podstatě si až tak nebylo vlastně co přát… jen to skutečně nejcennější… zdraví a štěstí…

2. Jednou, kdysi dávno, jsem si koupil na Vánoce krásnou novou kytaru a schoval do skříně… Žena ji našla a vyměnila ji za starou zlomenou kytaru, kterou jsem pak pod stromečkem rozbalil úplně a skutečně překvapený… (smích) To bylo asi naposledy, co jsem si dal dárek.

3. V kapele si na Vánoce jen popřejeme a snažíme se před koncem roku udělat nějaký koncert nebo párty, jako teď 30. prosince, kdy se setkáváme i s fanoušky a kamarády jen tak si zahrát a zavzpomínat, a tak se rockem rozloučit s rokem…