Ve Forrest Jump byly odjakživa dvě kytary. S tvým příchodem se počet kytar o polovinu zredukoval – byl to záměr nebo to vyplynulo ze situace?
Řekl bych, že to byl záměr, který vyplynul ze situace.
Jak těžké bylo přearanžovat dvoukytarový zápřah dvaceti prstů do prstů deseti?
Samotný proces přearanžování až tak složitý není, ovšem samozřejmě ani ten nejlepší kytarista na světě sám hutnost dvou kytar prostě nedokáže nahradit. Živý zvuk kapely se tedy trochu změnil, z hutného stereo kytarového zvuku na čistější mono kytarový zvuk. Řekl bych, že oba světy mají své plusy a mínusy. V historii rocku i metalu najdete spoustu jedno i více kytarových těles, obě varianty jsou super a záleží samozřejmě na celkovém podání a vyznění kapely.
Pojďme se ještě vrátit k albu Vrtochy – čekali jste s vydáním vinylu, až obrousíte skladby z alba naživo nebo co je důvodem vydání vinylové verze po roce?
Dohoda s vydávajícími Smile Music Records byla taková, že se vydá CD verze a digitál, a zhruba po roce LP s bonusem. O podobě bonusu jsme diskutovali, a nakonec z toho vyšlo CD Předobrazy.
K LP Vrtochy vydáváte rovnou CD Předobrazy – co můžeme očekávat?
S jistotou můžete očekávat pět coververzí písní od našich oblíbených interpretů plus tři akustické úpravy autorských věcí Forrest Jump.
Jak probíhal výběr songů pro coververze a podle čeho jste vybírali vlastní skladby pro akustické předělávky?
Songy jsme vybírali v loňském roce, nejčastěji během dlouhých cest dodávkou na koncerty. Například Záviš nám hraje v autě velmi často, takže ten byl jasná volba. Nebo dále Pepa chtěl moc zpívat jeden z textů mistra Karla Kryla, nakonec jsme se shodli na Ukolébavce, která má opravdu jeden z nejsilnějších textů, které jsem kdy slyšel. Já jsem si zase vybral skladbu Pražákům je hej, protože ji považuji za instrumentální vrchol českého bigbítu, alespoň z doby před listopadem 89. Vzpomínám si dobře, kdy jsem jako malý poprvé slyšel nadčasové geniální Kocábovo sólo uprostřed skladby, to mě okamžitě strašně bralo.
Akusticky máme udělaný celý set, protože jsme koncem roku 2023 hráli sérii akustických koncertů. Když jsme potom poslouchali záznamy z těchto akcí, vybrali jsme podle nás ty tři nejpovedenější kusy. Konkrétně např. Rozcestí, které je původně dost možná nejtvrdší skladbou našeho katalogu poslední doby, chytlo úplně novou až folkovou atmosféru, již nabízí Pepův hlas i s textem v úplně nové podobě.
Jak moc se liší coververze i vaše vlastní akustické písně od originálů?
Samozřejmě jsme cizí písně transformovali z jejich žánrů do našeho foresťáckého metalu. Když se nad tím zamyslím, tak čtyři z pěti coverů byly v podstatě folkové, takže tam je ta změna přirozeně velmi razantní. Již zmínění „Pražáci“ nemuseli podstupovat takto velkou změnu, ale zase pro mě byla výzva některé části na kytaru vůbec zahrát, protože přece jenom možnosti klaviatury jsou jiné než kytarového hmatníku.
Akustické věci se nejvíce liší logicky svou barvou a mnohem jemnější dynamikou. Elektrické kytary jsme vyměnili za akustické a Maty (bubeník Matěj Buriánek) dostal za úkol svou sadu pro jednou ušetřit násilí. Kromě toho máme jako hosta na nahrávce i mého pedagogického kolegu, filharmonika z olomoucké Moravské filharmonie Jirku Fajkuse, který skladby obarvil fantastickým violoncellovým partem. Jakmile jsem při nahrávání uslyšel zvuk jeho čtyři sta let starého nástroje, věděl jsem, že to je přesně ono. Není ale jediným hostem. Violou dokreslila akustické verze Lucie Adoltová, hlasem zpěvačka Kateřina Hladůvková, basou Kuba Šimoník. A nerad bych opomněl také hosty z coversongů – Sandru Zapletalovou a Vlasu Urbance.
Po epickém klipu Zapomenutý svět vydáváte s krátkým odstupem videoklip další – prozradíš, o co jde a kdo je pod ním podepsaný?
Prozradím a rád. Klip bude na zmíněnou Ukolébavku Karla Kryla. Točili jsme ho v Luhačovicích s naším osvědčeným parťákem Jirkou Kobylanským (Zafúkané, Uprostřed magnetických polí, Truet). Oproti předešlému sci-fi epickému počinu bude klip výrazně komornějšího charakteru, který samozřejmě lépe koresponduje i s Krylovým textem a samotnou písní.
Bude ke slyšení něco z CD Předobrazy také živě?
Zatím jsme zkoušeli hrát na zkoušce právě Ukolébavku, ale jestli něco zařadíme do setlistu, to ještě uvidíme. Možná, když si fanoušci hlasitě řeknou…
Léto je v plném proudu, festivalová sezóna rozjetá – je prostor pro tvorbu nového materiálu, popřípadě kdy se na něj můžeme těšit?
Chtěli bychom ke konci roku již pracovat na novém singlu. Do kapely přišel na jaře můj hanácký krajan Aleš Kuča, který přinesl velké množství tvůrčí energie a určitě ho nemůžeme dlouhodobě držet stranou tvůrčího procesu.
