Electric Callboy vyprodali pražské Forum Karlín

Dveře Fora se otevíraly v šest hodin, a o půl osmé se už mohlo jít na to. Sál již byl z velké části zaplněný, a to včetně obou ochozů. Nad obrovským pódiem se rozsvítil nápis Angry songs for sad people a na potemnělém pódiu se začaly rýsovat obrysy prvních postav této electro-punkové formace.

Hned po intru přišla na řadu první skladba Bad Seed, která výborně posloužila jako odrazový můstek k představení jejich stylu, a to i navzdory poněkud slabšímu zvuku, jenž celkový dojem z vystoupení lehce narušoval. Tvorba Wargasm působila natolik dynamicky, že by se na ni dal rozjet nejeden velký moshpit. Na ten jsme si ale tento večer museli ještě chvíli počkat.

I když se v publiku dlouho žádný odvážný crowdsurfer nenašel, jeden „plaváček“ se nakonec přece jenom objevil – sama zpěvačka Milkie Way. Našli se samozřejmě i fanoušci, kteří si vystoupení užili, a následně se s kapelou i vyfotili a pokecali.

Po krátké pauze už pódium patřilo této southamptonské šestici, která atmosféru v sále pořádně přitvrdila. S malým zpožděním vystoupení odstartovalo ve stylu nouzového vysílání připomínajícího seriál Očista. A po tomto intru následovala očista metalcorová!

Během svých pětačtyřiceti minut dokázali Bury Tomorrow představit necelých deset písní, včetně své nejznámější hymny Black Flame. Zpěvák Daniel Winter-Bates skvěle pracoval s publikem – po dvouskladbovém intru např. vyzval osazenstvo sálu, aby se chytilo za ramena a rozskákalo se na další skladbu. Ke konci koncertu se rozjel i první moshpit večera.

Hlavní hvězda večera začala také s drobným zpožděním, které však zážitek z koncertu nijak neovlivnilo. Již u předkapel bylo v davu vidět mnoho příchozích v roztodivných oblečkách jako z devadesátek, nyní jejich koncentrace ještě vzrostla a ve vzduchu už bylo cítit, že začíná pořádně velká party.

Jako první skladbu si kapela Electric Callboy zvolila svoji novinku Tanzneid. Hned vzápětí pokračovala svými známými hity – při skladbě Tekkno Train první řady a fotografy zasypala první pořádná dávka konfet a pyrotechniky, takže se z fotopitu během chvíle stalo brouzdaliště plné různobarevných papírků.

Za zády mi už probíhala pořádná party a první lidé začali crowdsurfovat, dokonce jsme mohli vidět i létající piva. Party to byla opravdu pořádná! V první polovině koncertu kapela nezapomněla zahrát své nejznámější skladby (např. Hypa, Hypa, MC Thunder nebo Pump It), které byly prokládány mohutnými pyroefekty a změnami kostýmů.

Přibližně v polovině koncertu si pro nás muzikanti nachystali čistě elektronický set, kterému velel „Electric Bassboy“. Při něm zazněly úryvky předělaných skladeb známých světových skupin, například Overkill (Riot), All the Small Things (blink-182), Bodies (Drowning Pool) nebo Song Request (Ray Volpe).

Celá fanouškovská základna na koncertě skákala jak šílená a publikem vládly hned dva moshpity. Jak se blížil konec vystoupení, síla moshpitů se ještě stupňovala. Při posledním triu skladeb RATATA, Spaceman a We Got The Moves už byly moshpity spíše bitevní vřavou. Aspoň Pražáci ukázali klukům z Electric Callboy, že se umí pořádně hejbat!

Kdo tento výjimečný večer zmeškal, nemusí zoufat – další příležitost vidět tyto mladé progresivní kluky bude příští rok na festivalu Rock for People.