Scorpions navštívili Pardubice v rámci turné ke čtyřiceti letům alba Love at First Sting

Sama kapela letos slaví kulatých šedesát let, ovšem na ústřední dvojici Klaus Meine (zpěv) a Rudolf Schenker (kytara) se zub času snad ani nepodepsal. A to už oba pánové oslavili 75 let! Tentokrát se jelo bez předkapely, takže koncert začínal již krátce po osmé hodině. Po intru v podobě bouře nastoupilo s prvními tóny skladby Coming Home na pódium všech pět muzikantů vítaných obrovským aplausem a rock ’n’ rollová jízda mohla začít. Show byla opět obohacena o obrovskou LED stěnu za vyvýšenou plošinou, na které seděl bubeník Mikkey Dee. Ta ze začátku zobrazovala planetu Zemi pohledem z vesmíru a později v průběhu koncertu tematickou projekci k jednotlivým skladbám, např. během známého songu Make It Real na ní svítila česká vlajka. V průběhu následné pomalejší skladby The Zoo se Klaus procházel po pódiu s bubenickými paličkami, které rozhazoval fanouškům.

Zpět k desce Love at First Sting; po trojici I’m Leaving You, Crossfire a Bad Boys Running Wild si kytarista Matthias Jabs střihl parádní sáhodlouhé sólo v instrumentálce Delicate Dance. Rudolf poté nasadil akustickou kytaru a první tóny všem napověděly, že přišel čas pro krásnou baladu Send Me an Angel, jejíž refrén si s Klausem sborově zpívala celá hala. A ve sborovém zpěvu se pokračovalo i nadále, na řadu totiž přišla nejznámější hitovka Wind of Change, při které Klaus opět přenechal refrén fanouškům. Mnozí z nich také rozsvítili své telefony, což baladě vytvořilo krásnou kulisu. Na projekci jsme mohli vidět rozpadající se zeď a vzlétající ptactvo, což krásně ilustrovalo příběh této skladby inspirované pádem Berlínské zdi. Následně při Tease Me Please Me byla projekce plná modelek tancujících u tyčí, poté Scorpions vypálili jednu ze svých nejrychlejších skladeb The Same Thrill.

Stejně jako loni v Brně a předloni v Praze, i tentokrát dostal bubeník Mikkey Dee prostor pro své sólo, při kterém na projekci za jeho zády běžel herní automat. V něm jsme mohli vidět točit se i symboly kapely Motörhead, na které Mikkey ukázal pro připomenutí svého dlouholetého působiště. Poté, co se na displeji automatu vyrovnalo pět symbolů škorpióna vedle sebe a rozsvítil nápis „Scorpions Jackpot“, celá kapela naběhla na pódium a spustila hitovku Blackout, během které měl Rudolf ke kytaře připevněn parní výfuk. Večer spěl do svého finále, oficiální část programu uzavíral song Big City Nights, bez kterého se žádný koncert Scorpions neobejde. Následovala krátká pauza vyplněná ohlušujícím aplausem, který uklidnily až první tóny další krásné balady Still Loving You. Kapela se s námi již tradičně rozloučila peckou Rock You Like a Hurricane, Klaus ještě poznamenal, že se k nám Scorpions velmi brzy vrátí. A jak už mnozí vědí, znovu se s těmito nestárnoucími legendami setkáme první zářijový víkend na Havířovských slavnostech.