Brutal Assault: Sedmadvacátý ročník hostil velikány extrémní metalové scény

Vedle opravdu pestrého hudebního programu a rozmanité gastronomické nabídky nás letos opět bavil např. postapokalyptický konvoj často procházející areálem, k nahlédnutí byla výstava obrazů a díla Františka Štorma (ex-Master’s Hammer) i několik dalších výstav, ti nejstatečnější pak měli možnost projít si podzemní chodbu Pit of Doom, kde na ně čekaly spousty hrůzostrašných postav. Přes den v pevnosti probíhaly prohlídky, v rámci kterých se návštěvníci mohli s průvodcem projít po pevnostních hradbách, sobotu zpestřila už tradiční soutěž v pojídání těch nejpálivějších chilli papriček. Speciální program pořadatelé vymysleli také pro děti, umožnili jim například nahlédnout do prostor backstage. A kdo ještě neměl dost po produkci, která končila kolem třetí hodiny ranní, mohl zamířit na ambientní KAL stage, kde se v krytých prostorách, vybavených pohodlným sezením, mohl za tónů elektronické hudby ukrýt před realitou.

Pro nedočkavé a další mnohé fanoušky, kteří už s několikadenním předstihem obsazovali ubytovací kapacity včetně oficiálních kempů, byla připravena úterní warm-up party se sedmerem kapel v prostorách Obscure Stage. Už na tohle zahřívací kolo, které odpálila česká thrashová kometa Deadroots, dorazila obrovská masa fanoušků, které nezastavilo ani úmorné vedro. Pořádný kotel i přesto rozpoutali crossoveroví Satisfvcktion, jejichž frontman Broňa si skočil do lidí, kde si „zasurfoval“. To samé si pak užívala zpěvačka Nicol Hofmanová z hardcorových Stellvris, kteří rozpoutávali první walls of death, do kterých se fanoušci ochotně pouštěli. Nové album představili skotští black-speed metaloví Hellripper, kteří tuto menší párty na úvod festivalu uzavřeli.

Středeční program zahájili thrashoví řezníci Skeletal Remains, na které zde čekalo už poměrně hustě zaplněné Emperor’s Square, jak pořadatelé nazývají prostranství před dvojicí hlavních pódií, letos pojmenovaných Sea Shepherd Stage a Marshall Stage. A hned po nich přišli na řadu veteráni tohoto žánru Exumer, se kterými jsme oslavili čtyřicet let jejich působení. Opravdu široce zastoupen byl tradičně death metal. Prvním zástupcem byli Severe Torture z Nizozemska, dále pak třeba americká ničivá síla v podobě kapely The Black Dahlia Murder, která vzpomněla na dlouholetého, již zesnulého frontmana Trevora Strnada. Celou pevností pak otřásali hardcoroví matadoři Hatebreed, během jejichž koncertu se před pódiem rozvířil řádně divoký kotel a pánové z ochranky měli co dělat, aby stíhali stahovat na zem všechny surfující. Tuhle atmosféru si také pořádně užívala i samotná kapela.

Po roce jsme také opět přivítali americkou deathovou legendu Deicide, která vedle převažující starší tvorby hrála i nový materiál z letošní desky Banished by Sin. Hrobově hluboký growl frontmana Glena Bentona zněl areálem jako dobře nabroušená motorová pila a mnozí fanoušci tak cítili velkou satisfakci za dvě dřívější zrušené účasti kapely. Dalšími pomyslnými oslavenci byli američtí thrashoví veteráni Exodus. I po pětačtyřiceti letech letech činnosti předvedli parádní set s obrovským nasazením, setlist postavili zejména na své první desce Bonded by Blood, která patří mezi to nejlepší, co kapela kdy vydala. Na pódiu v zadní části areálu, nazvaném Obscure Stage, poté rozpoutal to pravé peklo Tom G. Warrior se svým projektem Hellhammer – Triumph of Death. Společně přehráli ty nejznámější opusy kapely Hellhammer, se kterou Tom G. Warrior velkou měrou ovlivnil vývoj black metalu. Hned nato nás po dvou letech poctil návštěvou blackmetalový nestor Abbath, aby protentokrát se svou kapelou odehrál set čistě z repertoáru Immortal. Jeho show také výrazně zpestřily plamenomety a deště jisker. Program na hlavních pódiích uzavřeli švédští melodeathoví mistři Dark Tranquility, kteří vystřihli i trojici skladeb ze svého zbrusu nového alba Endtime Signals, které oficiálně vyšlo až o několik dní později.

Do druhého festivalového dne jsme vstoupili pořádně zostra s americkou deathovou formací Necrot. Tihle borci to odpálili s novým materiálem z letošní desky Lifeless Birth. Také jejich krajané Bodysnatcher se směsí death metalu a deathcoru vlétli na fanoušky v plné parádě a před pódiem s oblibou rozjížděli hromadný headbanging, což vytvořilo kapele perfektní kulisu. Mnozí se těšili na koncert technical-death metalové Obscury, bohužel kapela zápolila s nazvučením a ve výsledku tak stihla odehrát pouze tři skladby. Úsměv na tvářích nám ovšem vzápětí vykouzlila grindová banda Escuela Grind. Zejména zpěvačka Katerina Economou na pódiu pořádně řádila a vlila tak fanouškům pořádnou dávku energie přímo do žil. Technicky náročným a řízným thrashem se blýskli američtí Havok, kteří letos slaví dvacet let od svého vzniku. Jejich koncert sledovalo už poměrně hustě zaplněné Emperor’s Square, přičemž nám kapela naservírovala set poskládaný ze všech svých desek krom té první.

Žánrově neobvyklí zde byli progresivní rockeři Riverside z Polska, jejichž koncert byl ovšem příjemnou změnou oproti předchozí divočině. Frontman Mariusz Duda často žertoval, složité a sáhodlouhé progresivní hudební kompozice vytvořily osobitou atmosféru, kterou si pochvalovali i mnozí vyznavači extrémního metalu. Následně pak deathmetaloví veteráni Incantation potvrdili svoji skvělou formu a v padesátiminutovém setu masakrovali vše živé svým satanismem a okultismem, přikláněli se zejména ke své starší tvorbě. Pokud ještě někdo během čtvrtečního dne postrádal nějakou tu pohybovou aktivitu, dostal k tomu ideální příležitost během setu amerických hardcorových veteránů Madball. Ti rozpohybovali a rozeskákali mnohé fanoušky v prostorách před pódiem setlistem narvaným krátkými, rychlými a říznými songy především ze své debutové desky Set It Off.

Ještě o nějaký ten rok více pamatují němečtí thrasheři Forbidden, kteří následovali hned v závěsu. Po vzoru mnohých dalších aktérů zde sáhli téměř čistě do svých prvních dvou alb a na jejich precizní hře nebyla ani znát jedenáctiletá pauza. Mezi velkými metalcorovými jmény letos figurovali také The Amity Affliction z Austrálie. Jejich úderná tvorba, vypovídající především o těžkých životních zkušenostech členů kapely, měla ten správný náboj a drajv už od začátku, když svůj set odstartovali svou největší hitovkou Pittsburgh. Při refrénech je také mohutně sborově podporovali fanoušci. Čas poté nadešel pro festivalovou stálici Carcass, která profesorsky směšuje technický death metal s grindcorem. Vedoucí duo Jeff Walker a Bill Steer s přibývajícím věkem neztrácí nic ze své geniality a strojově přesné hry. V setu Carcass nechyběla ani trojice skladeb z dosud poslední desky Torn Arteries z roku 2021. Kapela také dorazila posilněna o loňskou akvizici — kytaristu Nippyho Blackforda, který sestavu omladil.

Další ověřenou známkou kvality jsou thrashoví titáni Testament. S mladickou energií nám tato pětičlenná formace, ze které zpěvák Chuck Billy a kytarista Eric Peterson jsou již šedesátníci, naservírovala set postavený rovnoměrně na dvojici prvních dvou desek The Legacy a The New Order. Tohle byl bez pochyb jeden z vrcholů festivalu. Dalším takovým byl pro mnohé následný blackmetalový kult Satyricon. Frontman Satyr se procházel po pódiu v riflové vestě a volil zejména novější tvorbu z desek Now, Diabolical a Deep Calleth Upon Deep. Skvělý výkon předvedl bubeník Frost, jehož styl je technicky náročný a hra rychlá. Satyr také naznačil, že s kapelou pracují na novém studiovém albu. Od dvojice hlavních pódií nás poté vyprovodila švédská deathmetalová mašina Vomitory, která do nás nasypala mj. i salvu skladeb z loňské desky All Heads Are Gonna Roll. Některé z posledních přeživších pak na Obscure Stage vrátila do dětství kapela Master Boot Record se svými covery znělek ze starých počítačových DOS her, z nichž na projekci vedle pódia běžely archivní záběry.

Text: Mates Šimek, foto: Jakub Smolík