Festival Back to the Symbolic přitáhl trojici švédských deathmetalových legend

Oproti některým předchozím ročníkům letos počasí opravdu přálo, a tak se festival ke štěstí všech obešel bez technických potíží způsobených nešvary přírody. Několik stovek příchozích mělo k dispozici výběr ze čtyř druhů piva a pestrou nabídku jídel, která byla pravidelně obměňována. Ve čtyři hodiny odpoledne zahájilo páteční program duo Hadem pro mého munga, které jen s využitím baskytary a bicích zahrálo sérii instrumentálně technicky náročných skladeb. Už při jeho poslední návštěvě zde se na něj, jakožto první kapelu dne, přišlo podívat mnoho návštěvníků, stejně tomu bylo i tentokrát. To brněnští Space Hamster se svým úderným deathcorem snažili vyhecovat fanoušky před pódiem k pohybu, jeden z kytaristů se mezi nimi i prošel. Když do nás poté rakouská pětice Vermocracy valila hutný a melodický death metal vybraný zejména z jejich poslední desky Age of Dysphoria, dav metalistů před pódiem už začínal pořádně houstnout. Prvním z tria velkých švédských jmen letošního line-upu byli švédští deathmetalisté Gluttony. Corpsepaintem vystajlovaná čtveřice těchto mistrů smrtícího kovu rozjela své kázání plné hororových příběhů a krvelačných zombies. Skladbu Raise the Dead kapela věnovala svým krajanům Gates of Ishtar, jejichž čas na festivalu měl teprve nadejít. Gluttony se s námi rozloučili songem The Casket Master.

Další na řadě byli zde dobře známí deathmetaloví veteráni Fleshless. Pánové se s tím nemazali a jeli jednu sypačku za druhou jako dobře promazaný stroj. Frontman Vladimír Prokoš připomněl, že letos už to s kapelou táhnou jednatřicet let a všem přítomným věnoval song The Final Cut. Na řadu poté přišla melodic deathmetalová pětice Symbtomy, jejíž součástí jsou také někteří z pořadatelů festivalu. Začátek jejího setu se sice mírně zpozdil, brzy se však mohlo jít na věc a kapela nám přehrála set složený z dvojice svých demo nahrávek. Poslední kapelou pátečního programu byla druhá ze zvučných švédských akvizic – deathová legenda In Pain, která na Symbolic přijela odehrát svůj první koncert pro české publikum. Oldschoolový death metal, opěvující smrt a líčící rozličné hrůzostrašné příběhy, v podání zkušené pětičlenné formace vyprovodil fanoušky do zdaleka nekončící noci. Frontman Michael Andersson také poděkoval za početnou účast, pořadatelům a fanouškům věnoval song Decapitated by Lightning.

Sobotní poledne provázely už od brzkých hodin vysoké teploty, mnoho příchozích tak s chutí využívalo přilehlé přírodní koupaliště, ze kterého sledovali dění na pódiu. Kapela Landscape of Shadows bohužel nemohla dorazit. Náhrada se však našla obratem, byla jí blackmetalová skvadra Sukkhu z Prahy, v jejíž sestavě je i tympánista Jan „Silenthell“ Přibyl (ex- Master’s Hammer). Program tedy začal pořádně zostra, když tahle pekelná pětice spustila své démonické kázání. Na řadě dále byla mnohočlenná deathcorová formace All Blessed Kills, jež svou údernou tvorbou vyšperkovanou melodickými vyhrávkami a samply rozhýbala první „kotelníky“ před pódiem. Následovala pardubická deathmetalová stálice Klan, která vedle smrtícího kovu ze své dílny přidala také coververzi skladby Agent Orange (Sodom). A co by to bylo za festival bez pořádné grindové tancovačky? Trn z paty nám v tomhle případě vytrhla kapela Praselizer se svým setem plným skladeb s opravdu peprnými názvy. Zpátky na vlnu brutálního death metalu nás navedli zkušení Cuttered Flesh. V sestavě posílené o loňské akvizice na postech basáka a bubeníka nám přehráli i několik nových fláků z letošní desky Love at First Bite.

S plzeňskou blackmetalovou formací Panychida, která má v oblibě fantasy tematiku a téměř přesně před rokem přivítala nového frontmana, jsme oslavili dvacet let její existence. Velmi energický a hudebně pestrý set následně odehráli Elysium, kombinující death metal s prvky metalcoru. V jejich skladbách se střídaly rychlé, řízné vypalovačky s melodickými vyhrávkami, což je také jeden z pilířů oblíbenosti této čtyřčlenné formace.

Následovalo žánrové „vybočení z řady“, které bylo po dlouhé sérii extrémního metalu osvěžující a do koncepce festivalu krásně zapadalo. Postarali se o něj slovenští Gloom a jejich gothic-rockový set. Jejich tvorba opěvující lásku a příjemné vzpomínky na staré dobré časy, vybraná především z dosud poslední desky Awaken, přímo vybízela k poklidnému rozjímání s pivem v ruce. Zpátky nohama na zem nás ukotvila deathmetalová legenda Tortharry, která se na Symbolic vrátila po čtyřech letech. Bez dlouhých proslovů tito veteráni sázeli jednu vypalovačku za druhou, dostalo se i na několik songů z letošní desky Paměť kamenů. Fanoušci brzy po začátku koncertu rozpoutali před pódiem circle pit, k tomu tento deathmetalový kolos zkrátka vybízel. Na pódiu je poté vystřídali němečtí deathmetalisté Morbitory. Tito téměř o generaci mladší borci vystřihli oldschoolový deathmetalový set se severským nádechem, který postavili především na svém prvním EP Into the Morbitory.

Hned vzápětí nás čekala „služebně nejstarší“ kapela celého line-upu, a sice francouzská thrash-deathová mašina Mercyless, která se do Česka vrátila po sedmi letech. Její satanismem načichlá tvorba vytvářela tu pravou pekelnou atmosféru, ke které pomohli i fanoušci v předních řadách, kteří rozjeli pořádný kotel.

Frontman Max Otero připomněl brzké vydání nového alba Those Who Reign Below a několik nových fláků s kapelou rovnou i přehrál. Festival spěl do svého finále. Na pódium přišla hlavní hvězda, švédská melodic deathmetalová legenda Gates of Ishtar, která za svoji dvaatřicet let dlouhou kariéru poprvé vyrazila do zahraničí. A tuto svoji „premiéru“ si kapela také náležitě užívala, pro fanoušky si připravila set nakombinovaný z kompletní trojice svých alb vydaných ještě v minulém miléniu. Severský death metal proložený zdvojenými kytarovými vyhrávkami byl tím posledním pomyslným dílkem skládačky dokonalé atmosféry. A jak už je zde na Symbolic tradicí, festival zakončila revivalová kapela Hell’s Band, jež měla opět v repertoáru výběr známých metalových hitovek, například Trooper, Can I Play with Madness nebo Fear of the Dark od Iron Maiden nebo Hell’s Bells od AC/DC. V mezipauze jsme si také vyslechli krátký projev pořadatele Dejvyho, který poděkoval fanouškům za podporu a kapelám za předvedené výkony. A to bylo vše, další parádní ročník festivalu Back to the Symbolic byl za námi.