Masters of Rock, den čtvrtý, část 1.: zahájení v režii Forrest Jump, heavymetalová klasika v podání Hermana Franka

Forrest Jump se postarali o skvělý úvod nedělního programu, frontman Pepa Michálek to zvládl i se zlomeninou žebra. Už při druhé skladbě, titulní z poslední desky Zapomenutý svět, se snažil rozhýbat fanoušky společným skákáním. Při další krásné skladbě Uprostřed magnetických polí ho zase mnozí z nich podpořili v refrénu. Kapela si pochvala atmosféru i areál, přidala i převzatou skladbu Ukolébavka od Karla Kryla. Na divoká devadesátá léta mnozí s kapelou zavzpomínali při skladbě Devadesátky, při které se na pódiu přidala dvojice tanečnic. Svým dětem Pepa věnoval skladbu 160628 a na závěr pak s ním všichni před pódiem zpívali píseň Zafúkané, kterou si Forrest Jump půjčili od místní legendy Fleret.

Poté se na festivalu poprvé představila finská formace Moon Shot hrající moderní rock. Svůj set kapela rozdělila rovnoměrně mezi svá dvě alba The Power a Confession, začalo se skladbou Shadow Boxer. Kapela hodně využívala samply, zpěvák Ville Malja často tancoval a snažil se též rozhýbat fanoušky. Často vyslovoval přání, aby na světě byla svoboda a mír a abychom byli k sobě tolerantní. Většina skladeb se nesla v pohodově houpavém tempu, nechyběl ani vůbec první nahraný singl Big Bang. Ville též představil celou kapelu a skladbu Blackened Spiral věnoval těm, kteří někdy přišli o někoho blízkého. Emotivní song Yes! pak vystoupení Moon Shot zakončil.

Následně nás čekala nejtvrdší kapela festivalu, a sice izraelská thrash-groovová pětice Shredhead. Už během příprav jsme mohli slyšet až hrobově hluboký growl frontmana Aharona Ragozy. Hned od prvních tónů se Shredhead rozhodně s ničím nemazali. Ostré a rychlé riffy, houpavé breakdowny, Aharonův hrdelní zpěv a rychlé tempo skladeb rozpoutaly před pódiem první circle pit, mnoho fanoušků rozjelo headbang. Pokračovalo se především tvorbou z poslední desky I Saw You Burn. Před songem Overshadows kapela vyzvala všechny před pódiem, aby se pořádně rozhýbali, což při této smršti nebyl problém. Na závěr označil Aharon všechny přítomné za jednu velkou metalovou rodinu a Shredhead poté svůj set završili skladbou Devil´s Race.

Další kapelou ostřejšího ražení byla německá extreme gothic metalová formace Nachtblut. Plachta s ležící zašitou mrtvou ženou, obrácené kříže a pentagramy na pódiu naznačovaly, co nás čeká. Čtveřice v čele s frontmanem Athanasiosem Toutziaridisem, který si říká Askeroth, si tváře ozdobila bílým corpsepaintem, oči muzikantům kryly ledově modré kontaktní čočky. Naopak těla měli všichni pomalovaná černou barvou. Nachtblut započali svůj koncert songem Von Hass getrieben z letošní desky Todschick. Askeroth střídal hluboký hlas s ostrým screamingem, ve zpěvu ho doplňoval baskytarista s pseudonymem Ablaz. Úderné a chytlavé tempo jejich tvorby často vyzývalo k headbangingu. Při skladbě Amok si Askeroth dal s fanoušky odpovídačku, nechyběl ani titulní song nové desky. Nachtblut zahráli i jednu ze svých nejrychlejších písní – Leierkinder – při které se rozjel circle pit. Svůj set zakončili rovněž záležitostí z nové desky s názvem Das Leben der Anderen.

Příznivce klasického heavy metalu nadchl německý kytarový virtuóz Herman Frank. Uvedl se titulní skladbou své druhé desky Right In the Guts, během koncertu se na pódiu prostřídali dva frontmani, a ještě další zpěvačka oděná v červeném. Hermanova sofistikovaná sóla netřeba komentovat, s projektem Herman Frank´s Legacy se fanouškům dostávalo pořádné porce melodického a úderného heavy metalu. Z repertoáru jeho další kapely Victory zazněla skladba Are You Ready?, z projektu Iron Allies zase Destroyers of the Night. Kapela bez dlouhých proslovů pálila jeden song za druhým, místo se našlo i pro pomalejší záležitost Falling to Pieces. Na své působení v legendárních Accept Herman zavzpomínal při jejich hitovce Balls to the Wall, během které otestoval i hlasitost sborového zpěvu fanoušků. Na závěr pak ještě z repertoáru Victory zazněl song Check´s In the Mail.

Následně jsme pořádně přitvrdili, do akce po této metalové legendě šla jedna ze služebně nejmladších kapel festivalu, finská melodic-groovová parta Crownshift. S dozněním tajemného intra kapela rozjela pecku If You Dare ze svého prvního alba Crownshift, které jsme si vyslechli komplet. V jejím pestrém hudebním projevu se střídaly rychlé blast beaty s houpavě groovovými pasážemi a melodickými kytarovými vyhrávkami, muziku zpestřovaly ještě pestré samply. Zpěvák Tommy Tuovinen po druhé skladbě všechny pozdravil, ve zpěvu ho doplňovali i jeho kolegové basák Jukka Koskinen (Nightwish, Wintersun) a fenomenální kytarista Daniel Freyberg (ex-Children of Bodom). Setlist zpestřila coververze skladby Black Velvet od Alannah Myles, Crownshift zahráli také více než desetiminutovou skladbu To the Other Side, kterou svůj set zakončili.

Text: Mates Šimek, foto: Honza Švanda a Petr Hanč