Letní parket Výrava zakončil sezónu nabitou akcí s kapelami Debustrol, Doga, Dymytry, Traktor a dalšími

Už v ranních hodinách se na louce vedle areálu hromadily stovky rockových a metalových fanoušků, mnozí dorazili i s karavany, obytnými vozy nebo stany. Po otevření brány v pravé poledne se zdejší rozsáhlý areál začal už poměrně hustě zaplňovat, zatímco se na pódiu připravovali thrashmetaloví veteráni Debustrol. A začali pořádně zostra, peckou Trendshit, po které následovala kontroverzní skladba Zakuklenci. Díky prodlouženému setu, který měly všechny kapely k dispozici, Debustrol zahráli i několik běžně nehraných fláků jako Charles Manson, Kladivo nebo Nenávist. Rychlé tempo skladeb s riffy ostrými jako břitva rozpoutaly před pódiem solidní kotel a chvílemi zde zuřil i circle pit. Celá čtveřice na pódiu slušně řádila a přiváděla své fanoušky do varu. Nechyběly nesmrtelné hitovky jako Protest, Krvavá práce nebo Masoterian, při které si frontman Martin Kolins tradičně přinesl k mikrofonu nastartovanou motorovou pilu. Na závěr pak připadl song Vyznání smrti, po němž si šla kapela s fanoušky pod pódiem podat ruce.

Dymytry přišli na řadu v neobvykle brzkou hodinu. Pódium během příprav zakrývala plachta s tvářemi celé pětice. Se spuštěním intra v podobě hitovky Hey Stoopid (Alice Cooper) a Noidovým dotazem, zda tu někdo je, spustili Dymytry úvodní song Právo volby z nové desky V dobrým i zlým. Následoval další nový song Digitální tráva, během kterého Noid splnil přání jedné fanynce, od které si vzal památník a nechal ho celou kapelou podepsat. Precizní hudební produkci kapely doplňovala čtveřice LED panelů v zadní části pódia. Poté Noid představil všechny své kolegy: Dyma, Gorgyho, Mildora i Artura a otestoval hlasivky fanoušků při jedné z nejtvrdších skladeb kapely, songu Zítřek nám nikdo neslíbí. Dymytry připomněli, že brzy se chystají vydat živák z vybraných koncertů svého jarního turné, mnozí fanoušci si zaskákali při starší skladbě S nadějí. Další fanynce Noid splnil přání, když si od ní vzal telefon a natočil jí s ním část titulní skladby nové desky V dobrým i zlým. Tahle gesta jen potvrzovala, jaký je to sympaťák. Gorgy poté představil celý technický tým kapely a chybět nemohlo perfektní sólo bubeníka Miloše Meiera. Během starší hitovky Ocelová parta si Noid opět klasicky vyžádal od fanoušků střídavé skákání doprava a doleva, následně i mexickou vlnu, kterou si natočil. Během songu Adieu si pak skočil přímo do davu, krátce na to jsme si vyslechli i emotivní projev Dyma. V něm zavzpomínal na své začátky s Dymytry a poděkoval všem za obrovskou podporu i v nejistém období, kdy došlo ke změně frontmana. Konstatoval, že právě díky svým příznivcům si mohou Dymytry žít svůj sen a tato krásná skladba za Noidova klavírního doprovodu následovala. Dymytry se pak rozloučili svou největší hitovkou Strážná věž.

Na této nabité akci nemohla chybět hardrocková legenda Doga, jejíž frontman Izzi je vyobrazen ve znaku Výravy. Na pódiu nechyběla trojice obřích osvětlených lebek a vyvýšené podstavce ověnčené řetězy. S dozněním intra přišla celá čtveřice na pódium v rugbyových helmách, Izzi nakopnul do davu míč a rozjel se úvodní song Od soumraku do úsvitu. Všechny tak čekala pořádná nálož řízného hard rocku a peprného humoru. Už při tomto si Izzi dal odpovídačku s početným davem před sebou, tak jak má často ve zvyku. Na několik skladeb se přidal i houslista Adam Zielonka alias Adam Bernau, kterého si dle Izziho slov kapela přivezla ze svého natáčení v USA. V rychlém sledu po sobě následovaly pecky Jdou po mně, Jsem trochu divnej, Tohle je dobrý nebo hitovka Nejsi nevinná. Před známým songem Zelená varoval Izzi všechny před tímto oblíbeným nápojem, aby nedopadli jako jeden z techniků, který přišel na pódium komplet v zeleném kostýmu. Připomněl též, že se kapela chystá opět vyrazit do USA na krátké turné, což předznamenalo hitovku Route 66. Z praku si zastřílel toaletními papíry při pecce Já se na to… Kapela následně poděkovala všem technikům, pořadatelům i příchozím a vznášející se nafukovací balonky s logem kapely signalizovaly závěrečný song Poletuju.

Do akce následně šla kapela Krucipüsk. Čtveřice včetně Tomášů Hajíčků (mladšího i staršího) už je opět ve své nejlepší formě, a tu tady na Výravě také potvrdila. Krucipüsk se uvedli titulním songem své poslední desky HovnoZle, z ní vybrali také další následující píseň Dokud jsem tady. Tomáš poté všechny pozdravil a poděkoval za krásné přivítání, nechyběla kultovní úderná hitovka Druide. Všem Pepům, tedy nositelům tohoto jména kapela věnovala stejnojmennou skladbu. Po skladbě Dědova víra, kterou Tomáš věnoval svému dědečkovi, došlo ke krátkému výpadku proudu, vše se ovšem vyřešilo během chvilky díky pohotové práci techniků. A tak Krucipüsk spustili další song z nové desky – píseň Chiméry – následovanou oblíbeným Mamánkem. Teploty už sice lehce spadly, několik nadšených fans ovšem neúnavně rozpoutávalo před pódiem moshpit. Koncert spěl do svého závěru, tudíž byl čas na hitovky Cirkus dneska nebude a Rock and roll to neni prdel. Během druhé jmenované Tomáš představil celou kapelu a na závěr nemohly chybět songy Láska je kurva a Keltskej osud. Při první jmenované samozřejmě mnozí pomohli Tomášovi s refrénem. Z playbacku se ovšem ještě ozvaly zvuky bouře na oceánu a dvojici skladeb ještě Krucipüsk přidali. Tou úplně poslední byla Tohle už znám. Tomáš poté ještě konstatoval, že pro dobro světa stačí hierarchie, slušnost, čest a respekt.

Pódium se nyní připravovalo pro kapelu Traktor, která byla pro mnohé příchozí vrcholem této akce. Ještě předtím ovšem moderátor akce oznámil, že na dalším ročníku Rockových Velikonoc v Králíkách, na jejichž organizaci se výravští pořadatelé spolupodílejí, se začátkem dubna můžeme těšit na kapely Krucipüsk, Harlej, Doga, Alkehol a Debustrol. Pak už se ovšem spustilo intro v podobě pecky Wash It All Away od Five Finger Death Punch, z pódia vystřelily proudy jisker a Traktor začali titulním songem své nové desky Jungle XXI. Po tomto úvodníku přišla na řadu hitovka Defenestrace. Zpěvák Martin Kapek nechal jeden refrén pouze na fanoušcích a dal tak vyniknout chorálu jejich hlasů. Během dalšího nového songu Sirény vystřelovaly plameny ze zařízení po stranách pódia. Ta, v kombinaci s hořáky na catwalku, velkoryse zásobovala teplem několik předních řad fanoušků. Martin opakovaně děkoval fanouškům za skvělou atmosféru, kterou kapele vytvářeli a celá pětice si tento svůj set náramně užívala. Tempo lehce zpomalilo s písněmi Svíce a Horizont, hold všem festivalům Traktor vzdali hymnou Vivat festival. Po dvojici hitovek Vstaňte, pane Lincolne a Láskožrouti kapela všechny pozvala na svůj megakoncert v pražském Foru Karlín, který proběhne už 26. září. Jak už to bývá zvykem, všichni rozsvítili své telefony při prvních tónech starší skladby Bludičky, na jejímž konci Martin pozměnil text na: „…vás všechny přibalím“. Následovala rychlejší věc Katakomby, v jejímž závěru byla spuštěna veškerá pyrotechnika včetně vysokých plamenů. Martin připomněl, že příští rok Traktor oslaví 25 let na hudební scéně a poděkoval všem fanouškům i pořadatelům. Muzikanti se pak s Výravou rozloučili hitovkou Letokruhy.

Finále tohoto skvělého dne obstarala kapela Trautenberk. Během příprav měla pódium zakryté plachtou a po doznění intra se začalo vtipnou skladbou Buržoust. Celý koncert opět doprovázela pořádná dávka legrace, když se zejména oba zpěváci Luboš Valeček a Mirek Opatrný slovně pošťuchovali, velebili Aničku nebo si navzájem tropili různé vylomeniny. Při úderné skladbě Jelito vylétla z pódia sada konfet, mnozí si zaskákali při chytlavém songu Pan Pilous. Chybět nemohla skladba Anička, kterou Luboš s Mirkem tradičně vyšperkovali svojí hádkou o Aniččinu přízeň. Luboš zmínil též podzimní turné kapely včetně megakoncertu v pražské O2 areně se Třemi sestrami. Na to následoval červnový singl Hory volají. Odpovídačku s fanoušky si kapela dala při skladbě Lunt a při hitovce Potužník senior na sebe s Mirkem navzájem házeli deky, jindy si zase nasazovali zvířecí masky. Právě od Tří sester si kapela půjčila skladbu Král Šumavy a samozřejmě nechyběla wall of death, kterou si Trautenberk rádi vyprošují. Koncert spěl do svého závěru, kde vedle hitovky Hajnej následoval přídavek v podobě neméně známých songů Himlhergotdonrvetr a Netáhlo. A to byla tečka za tímto dalším památným večerem na Výravě. Nutno dodat, že vedle početné účasti, skvělé atmosféry i organizace po celý den přálo i počasí.

Text: Mates Šimek, foto: Magda Šotolová