Deloraine odstartovali své turné krásným koncertem v královéhradeckém hudebním klubu Mood

Už pár hodin před vystoupením se kolem haly pohybovaly desítky natěšených fanoušků v nejrůznějších tematických kostýmech. Viděli jsme tu barbarské bojovníky, vikingy, elfy a elfky, ženy v krásných pestrobarevných šatech, rytíře a řadu dalších. I to přispělo velkou měrou k epické atmosféře koncertu. Tentokrát se jelo bez předkapely, a tak krátce před osmou hodinou Deloraine spustili svůj dvouhodinový set na pódiu, kterému dominoval obrovský, kouzelně nasvícený strom. V čele s kapelníkem Deriasem, zpěvákem Sparsem a pohlednou zpěvačkou Marií Mikhailovou kapela začala skladbou Lada, po které následoval song Divoký hon. Už před tímto Derias pozdravil fanoušky s tím, že dnes všichni budou tančit, zpívat, a hlavně se bavit. Deloraine jako obvykle disponovali bohatým nástrojovým arzenálem, ve kterém nechyběly strunné bouzouki, australské didgeridoo, brumle nebo různé flétny. Krásná violová sóla zněla z nástroje pohledné Turmawen a celkově hudebně velmi pestrý projev celé kapely, kde vedle tajemných táhlých melodií vyzývaly k tanci i chytlavé skočné pasáže, přinášel radost zaplněnému Moodu. Na několik skladeb se přidala i dvojice tanečnic.

Při skladbě Horalové vytvořili fanoušci na přání kapely lidskou veslici, které Maria udávala tempo. V průběhu známé písně Ostara, odkazující na tradiční jarní pohanský svátek, zase publikum vytvářelo kruhy, ve kterých fanoušci společně tancovali. Tyto příjemné chvíle sounáležitosti pokračovaly i při další skladbě Lughnasad. Na skladbu Arkona, která odkazuje na zničení posledního slovanského chrámu Dány v roce 1168, si Derias vyžádal rozsvícení svítilen všech mobilních telefonů na počest těch, kteří v tomto boji padli. Následoval jeho projev, ve kterém vyprávěl o vikinských bozích, kteří se připravují na svůj finální boj v den posledního soudu – Ragnarok. Během této skladby jsme na pódiu mohli vidět vědmu třímající v obou rukou hořící svíce. Poté nastala humorná situace, kdy didgeridista Daphyd Crow musel upozornit fanoušky před sebou, aby mu dali více prostoru pro jeho nástroj, jelikož tímto téměř dvoumetrovým instrumentem jednoho z nich málem trefil. Následovala titulní skladba připravované nové desky Dryáda, před kterou Maria vysvětlila všem, co jsou tyto tajemné bytosti zač a několikráte nechala fanoušky místo sebe zpívat refrén.

Následovala další z nejnovějších skladeb, epická Odin, havranů pán, kdy se i tato postava na pódiu zjevila. Pak přišla na řadu dosud poslední vydaná skladba Zelený drak odkazující na krčmu z trilogie Pán prstenů. Kapela před ní představila svoji vlastní medovinu a trojici řemeslných piv vlastní výroby, které byly k prodeji v jejím merchandise stánku. Další z mýtických bytostí, která se na pódiu objevila, byl keltský bůh Cernunnos, považovaný za pána zvířat, který se zde procházel v průběhu písně Sabat. Derias si usmyslel touto písní koncert zakončit, po velkém aplausu fanoušků se ovšem Deloraine rozhodli ještě tři skladby přidat. Tou první byla dvojice skočných písní Steel for Humans a Silver for Monsters a na úplný závěr přišel na řadu krásný song Mabon. Ten odkazoval na stejnojmenný svátek uctívání zemědělských a loveckých božstev, kdy se pije víno a hoří vášně. Kapela se tedy tímto rozloučila, vyfotila se se zaplněným sálem a se slovy díků pozvala všechny na společné setkání krátce po koncertě.