Na tuhle kapelu nechodí náhodní kolemjdoucí, a proto byl klub již v době, kdy se na pódiu rozehřívala předkapela Pavilon9, plný nedočkavých skalních fanoušků. Po kompletní přestavbě pódia a krátké zkoušce zvuku se hvězdy večera bez dalších průtahů pustily do produkce.
Příval přímočaré thrashové muziky působil na postávající fanoušky jako živá voda. Od prvních taktů prakticky až po ty poslední doprovázeli své oblíbené songy divokým křepčením, hrozením i krocením vzdušných kytar. Prostor bezprostředně pod pódiem se tak měnil v jeden velký vařící mosh pit. Nejvášnivější fanoušci se dokonce prodrali i na nízké pódium, a než stačila zasáhnout pořádková služba, užívali si své tři minuty transu po boku hudebních idolů. O tom, že si celé vystoupení užívali i sami muzikanti, svědčily spokojené úsměvy, které se o pauzách mezi písničkami objevovaly na jejich tvářích. Kolinss dokonce fanouškům poděkoval za mnohaletou věrnost a podporu, bez které by kapela nemohla fungovat už celých dlouhých 33 let. I otrlí metalisté v prvních řadách v tom okamžiku zamáčkli v oku slzu dojetí.
