Chris Holmes v Kolíně: Spokojenost fans se setlistem a společný jam všech kapel

Je 20:00 hodin a na pódium nastupuje kapela z Nymburka – Roxor. Je to příjemná, lehce zapamatovatelná hudba s českými texty. Kdo ji uslyší, začne si pobroukávat. Jejich videoklip Tvoje tvář je pro mě srdcovka. Kluky mám moc ráda a jsem ráda, že jsem se konečně dostala na jejich koncert.

Ve 21:00 nastupuje kapela MetalCraft – do té doby pro mě neznámá kapela. Kdyby mezi skladbami nemluvili česky, budu si myslet, že přijela nějaká super zahraniční parta. Skvělý hudební projev provázel diváky celou dobu vystoupení.

Je krátce po 22. hodině a na jeviště přichází Chris Holmes. Párkrát lehce prohrábne struny své kytary, něco málo doladí na aparátu – a všechny to hned postaví do pozoru. (První otázka Chrise po příjezdu do Kolína na místo koncertu na pořadatele byla, zdali bude koncert nějak decibelově omezen. Zdeněk Stejskal mu odpověděl, že žádné omezení nebude, z čehož měl Chris velkou radost a na síle zvuku to bylo znát.)

Chris Holmes – sólová kytara, zpěv

Oliver Tindall – kytara, zpěv, doprovodný zpěv

Lex Gifford – basová kytara, doprovodný zpěv

Stephen Jackson – bicí, doprovodný zpěv

V této sestavě je to jejich koncertní premiéra u nás. Koncert začíná skladbou On Your Knees (z debutového alba W.A.S.P.), kterou téměř všichni znají. Následuje moje milovaná skladba Get With It z alba Shitting Breaks. Vzpomínám si, když jsem jela na první koncert Chrise do Prahy 16. 10. 2015, strašně jsem si přála, aby ji zahrál. On ji zahrál v Praze 2015, ale i v Ostravě 2017 i letos tady v Kolíně. V této skladbě došlo k drobné změně oproti předchozím dvěma koncertům, kdy kytarové sólo hraje pouze Chris sám (na minulých koncertech zaznělo sólo na obě kytary společně s kytaristou Thomasem Cesariem, a to tak, jako by se kytary navzájem „hádaly“ – kytaristé se v hraní střídali). Na konci tohoto sóla tam teď Chris vsouvá krátkou krásnou mezihru, kterou on umí dokonale a na studiovém albu ji takto nenajdete.

Dalším songem je Let It Roar z alba Shitting Breaks. A opět se vracíme v čase – je tady L.O.V.E. Machine. těsně před koncem této skladby má Chris malý technický problém a dochází k výměně kytary. Je zhruba 17. minuta koncertu, a je to tady: kdo z fanoušků by neznal pomalou baladu Sleeping In The Fire. V této chvíli vůbec nezávidím kytaristovi a zpěvákovi Oliverovi Tindallovi, protože zpívat něco po Blackiem Lawlessovi není asi nic záviděníhodného. Oliver Tindall se s tím pere statečně a zní to velmi, velmi dobře (zpívá všechny skladby od W.A.S.P.) Opět ta změna oproti minulým koncertům (Praha 2015 a Ostrava 2017), kdy si sólo přehazovali Chris Holmes a Thomas Cesario, tady to Holmes hraje celé sám a sází to tam pěkně jeden tón za druhým, tak jak jsme to mohli sledovat pouze jen na záznamech koncertů W.A.S.P. na VHS. Radost pohledět a uslyšet.

Pokračujeme skladbou z posledně vydaného (EP Under The Influence) s názvem The Devil Made Me Do It, kterou slyším poprvé, a hodně se mi líbí. Následuje skladba, jejíž název neznám – tady můj hudební přehled utrpěl trhlinu. Po ní je klasika Wild In Texas, a další skladby jsou v pořadí Had Enough, Born Work Die, kde kytarové sólo hraje Oliver Tindall a následně Chris představuje jednotlivé členy kapely. Nyní je na řadě Wild Child, Animal (Fuck Like a Beast). Po prvních tónech následující sklady mi to v hlavě šrotuje jak harddisk, odkud ji znám, kde jsem ji slyšela, z které ho je alba. Už mi to pomalu zapaluje, je to 9.5. – N.A.S.T.Y. z alba Electric Circus. Super, tu jsem živě hrát ještě neslyšela.

Koncert má spád, graduje, žádné zbytečné kecání mezi skladbami. Občas se mezi fanoušky objeví manažerka a manželka Chrise, Sarah, která zjišťuje, zdali se fanoušci a baví a zdali se jim to líbí. V poslední části koncertů následují covery skladeb v pořadí Born To Be Wild (Steppenwolf), War Pigs (Black Sabbath), další kousek, jehož název opět neznám a další trhlina v mém přehledu, potom Rockin In The Free World (Neil Young). Teď už na nás čeká jenom poslední skladba Highway To Hell (AC/DC), a na tu si zve Chris na pódium všechny muzikanty, kteří ten večer vystupovali, aby odehráli a odzpívali tuto hymnu společně. Při tom chodí po pódiu a podává ruku fanouškům v první řadě. Kytarista Oliver Tindall předává svou kytaru kytaristovi z MetalCraft Tomášovi, který tedy nesměle kytaru přebírá a jde se na to.

Koncert trval cca 85 minut, které strašně rychle utekly. Co dodat. Byl to prostě skvělý zážitek. Na Chrisovi je vidět, že ho hraní stále baví. Po koncertě nás Sarah pozvala do zázemí, kde jsme si udělali společné foto. Nechala jsem si podepsat foto Chrise z koncertu z Prahy 2015. Asi 15 minut po skončení koncertu následovala autogramiáda, ale tu jsem již časově nestíhala, vlaky ten den jezdily přesně.

Celkově to byla velmi vydařená akce. Všechny kapely byly dobře vybrány, zvuk byl krásný a osvětlovač byl normální. Nebyl to blázen, který rozžhaví LED svítidla naplno, až pak na jevišti vidíte v oparu rozmazané červeno-modro-zelené zombie. Dalším kladem této akce bylo dodržování časového programu, žádné zbytečné prodlevy, žádné nekonečné zvučení (zvukové zkoušky zřejmě proběhly před koncertem). Dávám palec nahoru.

Text a foto Iva Juráková