Accept v Praze přesvědčili kombinací klasiky a metalu, zazněla i Vltava

Koncert, naplánovaný bez předkapely, odstartoval osmou hodinou večerní. Accept dle hesla – co skvěle funguje, není třeba měnit – se i v Praze držel stejného setlistu, jako v první polovině svého turné. Vystoupení tedy zahájil blok pěti klasických skladeb, které diváky doslova přišpendlily do polstrovaných křesel. Kombinace klasiky a metalu je velmi atraktivní, a v průběhu večera nám muzikanti na pódiu nesčetněkrát předvedli, jak geniálně jeden žánr doplňuje druhý.

První tóny Princess of the Dawn zahájily druhý blok písní, sestavený tentokrát z autorských skladeb kapely Accept. Současně se na pódiu poprvé objevil frontman Mark Tornillo. Diváci okamžitě zareagovali, zaťaté pěsti letěly vzhůru a Kongresový sál zaplavila ta pravá atmosféra metalových koncertů. Po dalších třech hitech v rychlém tempu (Stalingrad, Dark Side of My Heart a Breaker) opět následovala klidnější klasika – Labutí jezero. Další program večera se pak již nesl v duchu rychlejšího střídání žánrů, klasické skladby byly prokládány metalem, rychlé songy klidnějšími.

Houslová virtuózka Ava-Rebekah Rahman, vystupující spolu s orchestrem, vynikala zejména v klasice. Nejvíce v okamžicích, kdy se o sólové party dělila s nestárnoucím charismatickým kytaristou Wolfem Hoffmanem. Její vášnivá hra snad nejvíce upoutala v nám Čechům tolik drahé Vltavě Bedřicha Smetany, kterou publikum ocenilo vášnivými ovacemi. The Orchestra of Death hrál po celý večer s takovým nasazením, že v některých skladbách nebylo zcela jasné, zda mlžný opar, povalující se na pódiu, nezpůsobují doutnající koňské žíně ve smyčcové sekci souboru. Jejich kostlivý outfit vtipně korespondoval s názvem souboru a metalovou atmosférou koncertu.