29° C, nekonečná cesta na vrchol kopce a u brány hradu Špilberka dlouhá fronta. Takhle to v pondělí navečer vypadalo v Brně. Očekáván byl koncert vzácných hostů – kanadské kapely Three Days Grace, na kterém Rocksound nemohl chybět. Ti nejvíce netrpěliví fanoušci obsadili nádvoří hradu o dvě hodiny dříve před samotným koncertem. Jaké šílenství vypuklo pak při koncertě samotném, o tom si lecjaká jiná kapela může nechat jenom zdát.
Na John Wolfhooker se řádilo v mosh pitu
Otevření brány bylo hlášené na osmnáctou hodinu. Několik nadšenců si to od vstupu zamířilo rovnou před pódium a svoje místo už ne(o)pustili do úplného konce. Jiní se posilnili v nedaleké kavárně a přišli těsně před začátkem.
Když se na stage objevila jediná předkapela večera, česko-slovenská kapela John Wolfhooker a rozjela svoji show, dav to nenechal bez odezvy a odměnil kapelu mosh pitem. Kapela byla ráda, že předskakuje kanadským Three Days Grace, a tak si svůj čas náramně užila.
Intro od Bon Jovi – a pak vypuklo šílenství
Následovala malá pauza, během které se prostor před pódiem ještě více stísnil. Zhasla se světla a lidé začali hvízdat a vítat své oblíbence. Ti ale nechali dychtivý dav pořádně navnadit a jako intro zvolili Livin‘ On A Prayer od Bon Jovi. Skákalo a zpívalo celé nádvoří. Ale pak už se na stage objevili ti, na které jsme všichni čekali a těšili se – Three Days Grace. Rozpálené publikum udržovali „ve varu“, neboť nastoupili s písničkou The Mountain z jejich prozatím posledního alba. Není divu, že publikum ječelo, zpívalo, řádilo i skandovalo. Dále z jejich posledního alba zazněly hitovky jako Infra-Red, Right Left Wrong, z těch starších to byly například The Good Life, Painkiller či I Hate Everything About You.
Stěny hradu utichly ve 23:00 a fanoušci si z koncertu odnášeli paličky, playlisty a trsátka, kterými se během koncertu vůbec nešetřilo. Odnášeli si ale také nezapomenutelný zážitek a v duši silný pocit, který jim snad vydrží do dalšío termínu, kdy se Kanaďané zase objeví u nás. Za nás se tato akce pořádající agentuře Rock for People velice povedla.
Foto a text: Veronika Pospíšilová