Mejdan ve čtvrtek aneb jak jsem jel do Práglu na Šafrdovy nedožitý narozky

Vláďa měl prostě vždycky všechno jinak. Takže i tyhle narozky musely bejt ujetý. Celý to měl na paškál Toník Rauer s Buřtem z Walda Gangu a nejbližší kámoši, kteří se kolem Vládi motali. Session začala v sedm a nabrala okamžitě na obrátkách. Na stage se vystřídaly všechny grupy, který měly s Vláďou co do činění. Nebudu tady jmenovat všechny, je to koneckonců
snad poznat z fotek. Playlist byl udělanej bez prodlev, takže než si člověk užil jednu pecku, začla jiná, v jiným obsazení. Nutno říct, že na ten punk, jakej jsem čekal, to odsejpalo, jako kdyby to všichni trénovali. Škoda tý policejní hodiny, která ale zase zaručuje klid lidem kolem Žlutejch lázní. Mejdan by se jistě ještě o nějakou hoďku protáhnul. Ale všechno má končit v nejlepším, a tohle bylo přesně v tom duchu.

Díky všem, kteří se na tomhle podíleli, Harleji za to, že se při prvním hraní na klik trefil Vláďovi do huby a že měl ten nápad zahrát pár pecek s Vláďou na ledce. Dalším, že tenhle mejdan vygeneroval prachy pro plicní kliniku, kde se o Vláďu starali, a nakonec hlavně těm, kteří vážili cestu do Práglu, aby pustili emoce na špacír a zavzpomínali na toho našeho českýho Axla, Lemmyho a já nevím, koho všechno, ve Vláďově těle.
Bylo to rychlý, bylo to intenzivní…
Bylo ho to hodný! …

Foto a text: Josef Beník