Myles Kennedy uctil při koncertě Alter Bridge v pařížské Olympii Jeffa Buckleyho, který v legendárním klubu koncertoval před 25 lety a natočil zde nezapomenutelné živé CD. Kennedy interpretoval speciálním způsobem píseň, kterou pomohl proslavit právě i Buckley.
Jeff Buckley je vzorem Mylese Kennedyho
Na dlouhých turné mohou muzikantům jednotlivé štace splývat. Dovedete si to představit? Žijete ze stále sbalené tašky, z měst poznáte jen hotely, dny trávíte na dálnicích a každý druhý večer na dalším jevišti. I ty tváře skalních fanoušků s VIP vstupenkami v prvních řadách jsou stejné. Není divu, že zpěváci občas ztratí přehled a vítají se s fanoušky z Kotěhůlek, zatímco stojí na pódiu v Horní Lhotě.
Na 9. prosinec 2019 však zcela jistě bude dlouho vzpomínat jak americká kapela Alter Bridge, tak i její francouzští fanoušci. Frontman Alter Bridge, Myles Kennedy, si totiž pro návštěvníky koncertu v Olympii v Paříži připravil speciální dárek.
Kennedy, který je stejně výborným kytaristou jako zpěvákem, se nikdy netajil svým obdivem k americkému hudebníkovi Jeffu Buckleymu (*1966 – †1997). Ve svých rozhovorech ho pravidelně zmiňuje jako jednu z hlavních osobností, která ovlivnila jeho hudební vkus i směr.
A byl to právě Jeff Buckley, kdo v létě roku 1995 v rámci svého evropského turné odehrál dva koncerty v již zmíněných prostorách pařížské Olympie. Z nahrávek z těchto koncertů pak v roce 2001 (čtyři roky po jeho smrti) vzniklo album Live à L’Olympia, kritiky a fanoušky považované za jeho nejcennější odkaz.
Hallelujah v Olympii: Na stejném jevišti, na stejnou kytaru jako Buckley
Na stejném jevišti po téměř pětadvaceti letech vzdal Myles Kennedy důstojný hold svému idolu. V rámci koncertu Alter Bridge mu věnoval píseň Hallelujah, jejíž cituplnou verzi na stejných prknech zahrál v roce 1995 i samotný Buckley. Kouzlo momentu bylo umocněno i skutečností, že Kennedy tuto píseň zahrál na originální Buckleyho kytaru, speciálně pro tuto příležitost zapůjčenou majiteli pařížského Matt’s Guitar Shopu. Myles Kennedy byl tak od Buckleyho smrti první, kdo měl tu čest struny žlutého Fendera Telecastera opět rozezvučet na pódiu.
Kennedyho interpretace slavné balady byla komorní a procítěná, bez potřeby zbytečných exhibicí svých čtyř oktáv se soustředil na důstojnost a křehké kouzlo daného okamžiku. Že se jednalo o velmi emotivní zážitek pro všechny zúčastněné, se můžete přesvědčit v záznamu níže.
Ať je váš rok 2020 plný podobně jedinečných koncertních zážitků!
Text: Magda Šotolová, foto: facebookový profil Myles Kennedy