Cocotte Minute v Akropoli: Akusticky, na sezení, pod červenými lampičkami

Koncert měl velmi zajímavou atmosféru: na sezení, stolečky s červenými lampičkami, akustické kytary. Za bubeníka Štěpána, jenž musel na poslední chvíli do karantény, zaskočil Kuba, který už párkrát zaskakoval, ale měl nelehký úkol – za jeden den natrénovat celý setlist. Ale zvládl to parádně. Dalším překvapením byla violoncellistka Alice, která se přidala na několik songů a zkrášlila tak pánské osazenstvo jak hudebně, tak vizuálně.

Úvod koncertu patřil cocottí „novince“ Kohlledě, která se valila z beden. Pak už nastoupili hlavní rošťáci večera. Ti zahráli jak zásadní songy jako Czeko, Králům koruny, Vlčí hrad, sanitkářský cover Můj čas, Lodě, Tanči, Bastard, Veď mě, ale i méně slýchané jako Punk off kha, a došlo i na Měl bych tě sejmout. Dokonce i Zeller vzal akustickou baskytaru do rukou a sólově si střihnul píseň Zpověď, jejímž autorem je Jaromír Václav Šmejkal (v roce 1941 byl ubit v koncentračním táboře Mauthausen).

Fanoušci se sice nedočkali Stánků, ale jak to vtipně komentoval Zeller – pokud by je zazpíval, znamenalo by to konec metalu. Vyjádřil se i k celkovému prostředí koncertu samotného – že to vypadá, jako by hráli metal v domově důchodců. Ale co – i tak to všechno mělo své kouzlo. Koncert se parádně vydařil – a hlavně uskutečnil.