Zimní Masters of Rock se po roční pauze opět konal

Prostory kolem arény, jež jindy bývají plné stánků s jídlem, pitím a merchem kapel, byly tentokrát uskromněny do úzké uličky vedoucí ke vchodu, který byl letos ze zadní části arény. Do haly pak byli dle platných opatření vpuštěni pouze fanoušci splňující aktuální podmínky pro vstup na akce ve vnitřních prostorách. To se sice podepsalo na návštěvnosti, i tak se však oblíbená zlínská aréna začala pěkně zaplňovat.

První ze dvou kapel s ženským zastoupením byla slovenská Symfobia. Pro tuto oblíbenou formaci to byl letos už třetí festival u nás, na kterém si zahráli. Fanoušci se bavili mimo jiné skladbami z dosud aktuálního alba Smog of Tomorrow, příjemný pohled byl na obě zpěvačky a kapela celkově působila velmi energicky po celou dobu svého setu.

O pořádnou divočinu se postarala italská power/folk lmetalová stálice Elvenking. Ti se netají svou láskou k pohanství a fantasy tématice, o čemž svědčily skladby jako Pagan Revolution nebo Pagan Purity. Tak jako dosud, i tentokrát tvořilo většinu setu jejich stále aktuální album Reader of the Ruins – Divination, závěr však obstarala jejich nejznámější skladba Elvenlegions.

Další na řadě byli oblíbení symphonic metaloví Visions of Atlantis, kteří nejsou pro fanoušky tohoto festivalu žádnou velkou neznámou. Dle slov zpěvačky Clémentine Delauney se jednalo o poslední koncert k dosud aktuálnímu albu Wanderers, jelikož práce na nové desce jsou v plném proudu. Našim nejbližším, kteří už tu s námi bohužel nejsou, věnovala skladbu The Last Home, její hlas krásně vynikl i krátce potom při oblíbeném songu Nothing Lasts Forver. Ke konci svého koncertu si kapela pozvala na pódium pořadatele festivalu Jiřího Darona, kterému darovala zlatou desku, a společně s fanoušky se pak vyfotili.

Velké oblibě se u nás vždy těší rockeři The Unity. To bylo patrné i tentokrát, když si kapela připravila pro své fanoušky svůj „Best of“ set, ve kterém nechyběly hitovky jako No More Lies, We Don’t Need Them Here nebo závěrečná Never Forget. Frontman Jan Manenti pobavil fanoušky, když uprostřed jedné skladby ztratil mikrofon, obratem mu však přistál v ruce druhý. Ke konci pozval všechny na příští ročník festivalu Rock Castle, jehož součástí The Unity též budou.

Festival se blížil k závěru, když přišla řada na německou power metalovou partu Freedom Call, se kterou už jsme letos také měli tu čest. Tak jako na výše jmenovaném festivalu, i tentokrát předvedl Chris Bay se svou družinou svižný set sestavený především z jejich dosud aktuální novinky M.E.T.A.L. K obrazu svému si upravil i skladbu Hallelujah a nešetřil svým typickým humorem. Po závěrečné hitovce Land of Light popřál všem fanouškům veselé Vánoce.

O velké finále se postarala finská folkmetalová stálice Korpiklaani. Ti nás letos navštívili už podruhé v rámci turné ke svému novému albu Jylhä. Tak jako v Moravském Krumlově, i zde zařadili do svého setu oblíbenou skladbu Ievan Polkka a kapela celkově podala o poznání lepší výkon než posledně. Na postu houslisty se objevila náhrada místo dosavadního člena Tuomase Rounakariho, důvod k tomuto kroku však nebyl prozrazen. Strhující byl především závěr, který obstarala trojice oblíbených zpěvných písní o alkoholu, a sice Tequila, Beer Beer a Vodka.

Krátce po půlnoci dozněly poslední tóny, načež se Hala Datart začala pomalu vyprazdňovat. Pořadatelé ještě jednou poděkovali všem příchozím, že i přes neustále se měnící podmínky v kontextu současné situace dorazili, a nám teď nezbývá, než poděkovat agentuře Pragokoncert a všem partnerům za to, že se jim povedlo letošní Winter Masters of Rock uspořádat. V současnosti mnohé kapely přerušují svá turné, avšak doufejme, že případný koncertní půst bude co nejkratší a těšme se na obrovské množství přeložených koncertů, které nás čekají.