Magmafest, den druhý: mix žánrů a skvělá atmosféra

V sobotu se začínalo už v jedenáct hodin dopoledne, kdy program otevřela kapela bláznivá už jen podle názvu – Loco Loco. Po nich areál rozskákala kapela Panoptiko a skákalo se i dále, protože na scénu nastoupili De Bill Heads. Doga si tentokrát dala též dvoják – kapela výjimečně hrála už ve tři hodiny odpoledne, pak zamířila zpět na sever. Jak vysvětlil frontman Izzi, Doga hrála poprvé po dlouhé době za slunečního svitu, a svítilo opravdu pekelně, ale kapela v ničem neslevila ze své obvyklé vizuální produkce včetně ohňů.

Pak si vydatně zabubnoval Miloš Meier se svým projektem jednoho muže – Drumming Syndrome. Vystoupení, které bývá jinak situováno téměř výhradně do klubů, si velmi užíval. Následně se program ubíral zase zcela jiným směrem, když na pódiu začali řádit další pankáči SPS. O divočinu nebyla nouze ani v publiku – pogující fanoušci skákali po sobě, ale také zvedli nad hlavu návštěvníka na vozíku.

Trautenberk odehráli svou klasickou show se vším všudy, ve které nesmí chybět vtipná „Anička“ v podání baskytaristy Honzy Suchého. Pak už se na pódium vrátil Miloš Meier a s ním celá kapela Dymytry. Kdo si stěžuje, že spousta fanoušků na koncertech místo vnímání hudby spíš bezmyšlenkovitě natáčí, má jistě pravdu. Jsou ale momenty, kde rozsvícené mobily celého publika mají své místo a vytvoří na chvíli kouzelnou atmosféru – a jeden takový moment přišel právě při jejich setu. Kapela Škwor je také jednou ze záruk dobrého festivalového koncertního zážitku, který nezkazil ani fakt, že zapršelo, ale nijak dlouho a vydatně.