Zatímco na pódiu finišovaly přípravy na prodloužený set legendárních blackmetalových nestorů Mayhem, zaplněný pavilon netrpělivě čekal na velké finále. Pódium se během pár minut změnilo do podoby jakéhosi pohřebiště, kde nechyběly rakve, plachty s lebkami a smrťáky či několikero kopí. Na úvodní song Realm of Endless Misery z nové desky Liturgy of Death přišel frontman Attila Csihar na pódium oděn do dlouhého bílého roucha a pláště, hlavu mu zdobila výrazná koruna. Mayhem ctili svoji nejlepší desku De Mysteriis Dom Sathanas, druhým songem byl hned Buried by Time and Dust z této. Mohli se opřít o skvělý zvuk a pestrý setlist, ve kterém střídali svojí ranou a nejnovější tvorbu. Attila oproti svým kolegům často měnil převleky, chvílemi se pohyboval po vyvýšené plošině v černém plášti a často třímal obrácený kříž z kostí a lidskou lebku, kterou zakrýval svoji tvář. Mayhem sem zařadili i několik skladeb, které na svých koncertech běžně nehrají, mj. Whore, velmi rychlou sypačku Psywar nebo To Daimonion. Basák a jediný původní člen Necrobutcher se často svíjel na hraně pódia v těsné blízkosti fanoušků, vprostřed setu přišel čas pro opus Freezing Moon. Během toho zněl ze samplu vokál ikonického zesnulého frontmana, který si říkal Dead. Set mapující historii této blackové modly s parádním zvukem, velkým charismatem a sympatickou prezentací pokračoval dále, po doznění posledních tónů skladby Weep for Nothing celý sál potemněl… Následně Mayhem sáhli hluboko do své historie a poslední čtveřici skladeb vytasili ze svého prvního LP Deathcrush z roku 1987. Na projekci za kapelou jsme mohli pozorovat záběry zobrazující několik bývalých i již zesnulých členů, kteří v Mayhemu a black metalu celkově zanechali svoji stopu. Objevil se zde i obří hořící pentagram, který Attila vzýval. No a triem songů Chainsaw Gutfuck, Carnage a Pure Fucking Armageddon byl tento opravu pekelný večírek zakončen.
