Silvestrovská rekapitulace roku 2024 očima redaktorů a fotografů RockSoundu

Rok 2024 byl docela náročný, přinesl mnoho změn a hromadu skvělých i nehezkých zážitků, ale to už k životu prostě patří… Výběr fotografií byl trošku náročnější než minulý rok, protože sem stihl letos nafotit 12 koncertů, mnoho kapel bylo opravdu skvělých!

1. První fotka je z letošního koncertu Cradle of Filth, který pro mě opravdu hodně znamenal, po dlouhých letech jsem opět viděl tento klenot extrémního gothic metalu, který mě nepřestává atmosférou koncertu překvapovat!
2. Druhá fotka je z koncertu Orbit Culture, který proběhl letos na jaře v pražském klubu Palác Akropolis. Koncert, to byl krásný, i když Akropole neposkytuje nejlepší světlo na focení. Fotku jsem vybral proto, že to byl poslední koncert pro jednou skvělou duši, která byla součástí naší party, a která již není mezi námi.

Všem přeji hodně zdaru do nového roku, spoustu skvělých zážitků z koncertů a festivalů, které se nezadržitelně blíží! Redakci bych chtěl popřát, aby nám to vydrželo a díky moc za tuhle skvělou spolupráci!

1. Tarja Turunen. Konečně jsem měl šanci se osobně sejít se zpěvačkou z kapely, která mocně udávala moje hudební zaměřování. Byl jsem děsně nervózní a ona byla úplně zlatá. Navíc na koncertě jsem byl skoro s celou rodinou. Jedna z nejlepších chvil mýho života.
2. Chuck Billy z Testamentu. Každoročně jezdím přes rok na dobrovolnický brigády pro Brutal Assault, kterej je pro mě už léta nejlepším fesťákem v Česku, ne-li v Evropě. Za práci pak máme backstage a volnej vstup, tak se občas dostaneme i za kapelama. A když mj. miluju thrash, nešlo si odpustit fotku s frontmanem Testamentu. Už mizel v chodbě, ale ještě si na mě chvilku udělal.

V letošním roce vybírám dvě fotky, které na mě působí kontrastně – maximalistická a minimalistická.

1. První je z koncertu Slash feat. Myles Kennedy and The Conspirators 18. dubna 2024 ve Winning Group Areně Brno. Světla v plném nasazení, barvy, šťavnatý moderní hardrock, výkony muzikantů až na dřeň…
2. To v Bratislavě 3. srpna 2024 v Majestic Music Clubu na koncertě Exodus + Niakara se taky jelo naplno, k vyjádření toho podstatného však této fotografii stačí málo. Kytarista Gary Holt (Exodus, ex Slayer) na pódiu a zdvižený „paroháč“ v publiku… obojí je dnes již symbolem metalové muziky jako takové.

Zdravím a přikládám tři fotky z mého letošního rocku. Dovolil jsem si vybrat fotky tři, snad to nebude vadit.

1. Setkaní s anglickými legendami death metalu Benediction po 26 letech. Dave Ingram a Darren Brookes. Bylo užasný strávit cas v jejich blízkosti. Což jsem si kdysi ve svých 16 letech nedokázal ani představit. (foceno na Metalgate Czech Death Festu 2024 v Červeném Kostelci)
2. Další setkání s kapelou, která nás uhranula před 33 lety. Švédská deathová legenda Unleashed a její frontman Johnny Hedlund. (foceno na Metalgate Czech Death Festu 2024 v Červeném Kostelci)
3. Pokora a splněný sen (foceno na Back to the Symbolic 2024, Tři Dvory u Kolína)

Všem přeji pohodový konec roku, a do toho nového roku 2025 přeji především pevné zdraví, spokojenost a spoustu nejen koncertních zážitků. Mějte se skvěle!

Letošní rok byl plný změn (nová práce atd.), proto jsem focení malinko zanedbával, ale i tak jsem stihl pár akcí, které jsem chtěl vidět.

1. S Noidem už jsem dělal rozhovor a pár akcí s ním nafotil, ale jeho výroční koncert v O2 Universu k dvacetiletému výročí na scéně byl prostě TOP. Vidět opět jeho první kapelu Dolores Clan po dvaceti letech stálo za to. Václav je opravdu Pan muzikant a člověk s obrovským srdcem. Díky tomu se i tady na RockSoundu stal report z této akce jedním z letošních nejčtenějších článků, a za to mu moc děkuji.
2. Druhá za mě velice zdařilá akce byla u nás na zámku v Moravském Krumlově, kde jsem nově kastelánem, a vedle mega festivalu Rock Castle, který jsem kvůli práci nestíhal fotit, se tu pořádal i Monster Meeting. I přes horší počasí ve mně zanechal silný zážitek opět Noid, který se k Dymytry připojil jako jejich nový zpěvák. Díky němu jsem i malinko přehodnotil postoj k této kapele.

1. Metalfest, 31. 5. 2024 – 2. 6. 2024, Lochotín, Plzeň

Letošní tradiční akce Pragokoncertu, počasí se na návštěvnících i na nás opravdu vyřádilo. Tři dny s přívaly vody, na to se nedá zapomenout. Třešničkou na dortu pro mě nebylo předpokládané focení kapel jako Dimmu Borgir, Five Finger Death Punchnebo Ice Nine Kills, ale nepříjemnost v podobě vodou poškozeného objektivu na fotoaparátu.

2. Masters of Rock, 11. 7. 2024 – 14. 7. 2024 Vizovice, areál likérky

Opět tradiční akce ve vizovické likérce, na focení kapely jako Judas Priest se nezapomíná. A navíc pokud je to umocněno i efekty, které bychom si nejraději odpustili. Čtyři dny festivalu bylo slunečno a na koncert Judasů se nebe zatáhlo a přišla neuvěřitelná bouře. Po zkušenosti z Metalfestu jsem nic nepodcenil a místo sebe jsem do pláštěnky zabalil aparát s objektivem, a to opravdu důkladně. Voda vyděsila některé z kolegů tak moc, že z foto pitu utekli už po dvaceti sekundách. Já vydržel dvě a půl písničky, pak už bylo na objektivu tolik kapek, že bylo focení téměř nemožné. Průtrž byla tak silná, že byl koncert i na chvíli přerušen.

3. Rock Castle, 15. 8. 2024 – 17. 8. 2024 Moravský Krumlov, Zámecký park

Opět vydařená akce Pragokoncertu, kdy mě opravdu v poslední den festivalu, kdy už na všechny doléhá únava, překvapili svojí spoustou energie američtí Mushroomhead, kdy nastartovali v odpoledních hodinách celý areál. Neuvěřitelná energie přenesená i do hlediště, kdy se frontmani nezdráhali vrhnout nad hlavy fanoušků a při zpěvu se nechat nosit…

1. Judas Priest. Na letošním festivalu Masters of Rock proběhlo asi jedno z nejhorších focení, co se podmínek týče. Při prvních tónech Judas Priest, na které jsme všichni čekali, se z nebe pustil obrovský slejvák a voda se valila, jako kdyby ji na nás někdo lil z bezedného kýble. Snad žádný fotograf nevydržel fotit celé první tři skladby. Při útěku z pitu se povedla tato momentka, kterou jsem cvakl dá se říci naslepo. Ve finále si management kapely vybral moje fotografie pro sdílení na sociálních sítích. No není to paráda? Legenda jako britská žiletka Judas Priest?
2. Sum 41. Letos má premiéra na festivalu Rock for People, kde se mi poštěstilo fotit poslední festivalovou show Sum 41 u nás. Tohle focení jsem si opravdu užíval a byl to zároveň i takový malý návrat do puberty, kdy Sum 41 spolu s dalšími punkrockovými kapelami plnili soundtracky sérii filmu Prci prci prcičky… Netrvalo dlouho, a letos jsem si je užil ještě jednou, a tentokrát bez foťáku, v pražské O2 areně, kde se odehrál rozlučkový koncert pro Českou republiku. Kdo ví? Třeba se ještě někdy vrátí!

Amaranthe, 6. 3. 2024, Sono Music Club, Brno

Krásnou koncertní vzpomínkou na letošní rok pro mě rozhodně bude koncert Amaranthe v brněnském Sono, který se odehrál začátkem března. Pojí se s ním zajímavá osobní historka. Byl to letošní poslední koncert, který jsem mohla v takovém měřítku zažít. V té době jsem už totiž byla v očekávání potomka, ale ještě o tom neměla ani tušení. Teď, když se koukám na naši dcerku, tak si říkám, že vlastně byla nejmladším metalovým účastníkem celého koncertu!

Amaranthe tu dlouho svůj sólový koncert neměli a já na něj vyrazila s velkým očekáváním a nejlepší babskou partou v podobě nejlepší kamarádky a sestry. Večer se náramně vydařil, já byla nadšená, a o to víc bylo příjemné se znovu po dlouhé době setkat s mým oblíbeným muzikantem Olofem Mörckem a prohodit několik slov. Velkým bonusem bylo i setkání s Mikaelem Sehlinem, novým zpěvákem, který se k Amaranthe v nedávné době přidal. Je skvělé, když si vás už kapela pamatuje z minulosti a uvítá se s vámi pokaždé jako se starým přítelem.

1. Myles Kennedy, The Art of Letting Go Tour 2024, 8. 11. 2024, Palác Akropolis

Přes všechny úžasně obsazené letní festivaly a koncerty, kterých jsem se letos zúčastnila, je pro mne největším zážitkem sólový koncert mého oblíbence Mylese Kennedyho. Léta jsem na jeho koncerty jezdila do zahraničí a letos poprvé sólově zavítal i do Česka. Jeho vystoupení v komorních prostorách Paláce Akropolis bylo prostě neskutečný zážitek, který byl umocněn tím, že jsem mohla i fotit. Mylesův obrovský talent a jeho stejně velkou pokoru prostě nikdy nepřestanu obdivovat.

2. Tarja, Dark Christmas Tour 2024, 18. 12. 2024, Velká synagoga, Plzeň

Můj předvánoční čas byl poměrně hektický, takže to, že se můj pobyt u rodičů bude krýt s Tarjiným plzeňským koncertem, jsem se dozvěděla až na poslední chvíli. Fotopas naštěstí klapl, za což jsem moc vděčná, neboť koncert ve Velké synagoze, byť bez filharmonie, měl úžasnou atmosféru. Akustika byla dokonalá a Tarjin hlas byl čistý jako horský křišťál. Jedinečný zážitek!

1. Poly Noir, křest alba, Brno, Kabinet MÚZ, 28.11.2024

Na tenhle koncert jsem čekal hodně dlouho. Vlastně od roku 2018, kdy se poprvé veřejně objevily tři skladby sólového projektu Petra „Polyho“ Pálenského z Insanie a mne uchvátily na první poslech. Protože Insanii fotím docela intenzivně, kdykoliv jsme se s Polym potkali, rýpnul jsem si do něj, kdy že už vydá celé album. No, a letos jsem se konečně dočkal.

2.  Trinitum, natáčení klipu Co jste vy, byli jsme i my, leden 2024

Moji dlouholetí kamarádi z kapely Trinitum, která se po personálních kotrmelcích nakonec ustálila jako duo, mne oslovili, zda bych jim, když už jsem jejich dvorní fotograf, nepomohl s natočením klipu. Byla to docela výzva, poprvé před zeleným plátnem a kameraman taky nejsem zrovna kovaný. Každopádně jsme si ty dva lednové víkendy neskutečně užili, a nakonec jsem si v klipu i zahrál malou roli „otce Pavla“.

Pro mne citově nejsilnější fotkou roku 2024 je tato, s mým kamarádem Vlastem Zahrádkou (bývalý zpěvák skupin Carmen, Zahrada, Pop Killers, Czech Faith No More, Le Garden), který už bohužel není mezi námi. Když jsme se po tomto focení pro seskupení Tři tenoři alias čtyři magoři loučili, tak mi Vlasta řekl: „… jé ty sis neudělal s námi ani společnou fotku,“ a já mu na to řekl: „Na to bude, kámo, ještě dost času,“ ale nebylo… Moc mi tady Vlasta chybí, jak se říká, že každý je nahraditelný, tak on rozhodně ne. Proto važme si života, kamarádů, přátel, prostě každé krásné chvíle a nespoléhejme na to, že co je dnes, bude i zítra… Hodně zdraví v roce 2025 všem, kamarádi!

1. První vybraná fotka pochází, stejně jako loni, z koncertu kapely Arakain. Konkrétně jde o snímek z Dřevorockfestu v Dřevohosticích, který se konal 5. července. Tentokrát jsem poprvé zkusila fotit Arakain z jiného úhlu než z první řady. Byl to pro mě velmi osobní a jednoduše báječný zážitek. Na fotografii je zachycena krásná spolupráce mezi basákem Markem Loučkou a zpěvákem Honzou Toužimským.
2. Druhá fotka vznikla na Rockovém Majálesu v Bystřici nad Pernštejnem, který se konal 18. května. Z této skvělé akce jsem vybrala snímek Petera Drábika, kytaristy slovenské kapely Eufory. Tato kapela to letos neměla jednoduché, protože prošla zásadní změnou na jednom z nejdůležitějších postů – na pozici zpěváka. Doufám, že příští rok pro ně bude úspěšnější a podaří se jim naplno prorazit.

1. Apocalyptica bol moj prvý skutočný koncert v 2006 v Bratislave. A ich živelnú metalovú smršť na čelách si nenechám ujsť kedykoľvek títo Fínsko chlapci koncertujú niekde nablízku.
2. Myles Kennedy. Treba vôbec písať niečo viac? Zlato v hrdle, o gitarivom skille ani nehovoriac. A jeho sólové koncerty sú skrátka neopísateľný zážitok.
3. Dogstar minulý rok, Dogstar tento rok. Hudobne o čosi slabšie ako predošlí interpreti, ale ako dlhoročný fanúšik Keanu Reevesa možnosť ísť fotiť ich koncert v tak nádhernom prostredí ako je kaštieľ v Udine bol top fotografický moment tohto roka.

Vám, našim věrným čtenářům a fanouškům skvělé muziky, děkujeme za dosavadní přízeň a do nového roku vám přejeme hodně zdraví a elánu. Čeká nás totiž hudebními událostmi pořádně nabitý rok a my v redakci se těšíme, že si ho společně s vámi pořádně užijeme! Potkáme se pod pódiem!