Švédská blackmetalová legenda Dark Funeral odehrála v Praze předposlední koncert svého turné Let the Devil In 2025. Sekundovalo jí trio kapel Fleshgod Apocalypse, Ex Deo a Kami No Ikari.
O pořádně energický start večera se postarali Kami No Ikari
Úvod večera obstarala francouzská deathcorová pětice Kami No Ikari. Už od první skladby Godly Oath valila do fanoušků směsici úderných riffů a masivních breakdownů. Energický frontman Yumi Kami fanoušky též často hecoval, aby ukázali, co v nich je. Během krátkého setu se mu povedlo rozpohybovat před pódiem první circle pit a došlo i na oblíbenou wall of death. Tuto kulisu si celá kapela náramně užívala. Na závěr se s námi Kami No Ikari rozloučili peckou Theophobia z nové desky See You in Hell (Jigoku de Aimaishou).
Nadešel očekávaný návrat kanadsko-amerických legionářů Ex Deo
Po dlouhých sedmi letech se do Česka vrátili kanadsko-američtí Ex Deo, což je symphonic deathmetalový projekt členů kapely Kataklysm zaměřený na historii starověkého Říma. Na pódium muzikanti nastoupili odění ve zbroji římských legionářů a svůj set začali skladbou Imperator z dosud posledního alba The Thirteen Years of Nero. Mnohé skladby zpestřoval mluveným slovem frontman Maurizio Iacono. Zvuk měli Ex Deo parádní, časté melodické party až nakažlivě vyzývaly k headbangingu. Maurizio si též často vyžadoval nějaký ten moshpit, chtěl, aby to před pódiem vypadalo jako během zápasů v Koloseu. Došlo i na nový singl Vespasian, bubeník James Payne se blýskl parádní sólem. S příslibem brzkého návratu Ex Deo zakončili svůj set hitovkou Romulus.
Fleshgod Apocalypse odstartovali svůj set skladbami z nové desky
Na řadě byla italská symphonic deathmetalová stálice Fleshgod Apocalypse. Na pódiu byly rozmístěny čtyři svícny osazené lebkami, během příprav pódia zněly sálem Vivaldiho symfonie. Sál potemněl, rozeznělo se intro a na pódium jako první přišla operní zpěvačka Veronica Bordacchini třímající italskou vlajku. A hned na úvod kapela vypálila dvojici skladeb Ode to Art (de´Sepolcri) a I Can Never Die z nového alba Opera. Veroničin čistý zpěv, hromující growl frontmana Francesca Paoliho spolu s drtivými kytarovými riffy a orchestrálními aranžemi vytvářely dokonalou harmonii. Ke zpěvu se přidával i klavírista Francesco Ferrini, který občas odběhl od svého nástroje přímo do těsné blízkosti fanoušků. Kapela si několikrát vyžádala wall of death a též aplaus pro další tři aktéry tohoto večera. Nechyběl první singl nové desky s názvem Pendulum, Fleshgod Apocalypse nakonec neopomněli ani svoji největší hitovku The Violation.
Švédští blackoví veteráni Dark Funeral potvrdili svoji silnou pozici mezi legendami tohoto žánru
Nyní se již mohlo jít do velkého finále v režii švédské veličiny Dark Funeral. V průběhu přípravy pódia byla po stranách bicích odhalena dvojice obřích pentagramů s obrácenými kříži a též dvojice vyvýšených plošin se světlomety. Nakonec sál potemněl, do aplausu fanoušků se spustilo poměrně strašidelné intro a v záblescích světla se zjevil nejprve kytarista Lord Ahriman, a poté i celá kapela. Úvodní skladbou byla Nosferatu z poslední desky We Are the Apocalypse. Krátce nato frontman, který si říká Heljarmadr poprvé promluvil k fanouškům s tím, že přišel čas na něco rychlejšího, a sice song The Arrival of Satan’s Empire. Chladné a řízné kytarové riffy se zdánlivě nekonečnými blast beaty a jeho ostrý growling se mohutně nesly sálem. Krátce poté zmínil, že Dark Funeral už přes třicet let rozesévají zlo a temnotu a věnoval všem příchozím skladbu As One We Shall Conquer. Později následoval návrat do roku 1994 k EP Dark Funeral v podobě songu Open the Gates. Koncert spěl do svého finále, Heljarmadr poznamenal, že se k nám Dark Funeral vždycky rádi vracejí, a že všechno jednou musí zemřít nebo skončit a odejít tam, kde vládnou stíny… Kapela to tedy zakončila hitovkou Where Shadows Forever Reign.
Text: Mates Šimek, foto: Toby