Olympic byl vrcholem letošního moravskobudějovického Kulturního léta

Ani redakce RockSoundu si tuto událost nenechala ujít. Začátek koncertu byl naplánován na dvacátou hodinu, ale dav nedočkavých fanoušků vytvářel před branou frontu ještě dřív, než se vůbec otevřela. Jakmile pořadatelé vstup otevřeli, diváci rychle zaplnili připravené židle a lavice. Koncert byl vyprodaný a ti, na které nezbylo místo k sezení, stáli u zdí nebo na konci nádvoří.

Úvod večera patřil starostovi města Martinu Ferdanovi, který spolu s hejtmanem Kraje Vysočina a ředitelem Městského kulturního střediska Beseda oficiálně zahájil koncertní maraton. Poté už pódium ovládli Petr Janda, Milan Broum, Martin Vajgl a Pavel Březina. Olympic nabídl sedmnáct skladeb, a to v neuvěřitelném tempu. Po úvodním Bombarďákovi pronesl Petr Janda krátké, vtipné uvítání a pak už následoval proud hitů: Pálím tvou tvář, Osmý den, Já nejsem zlej, Dynamit, Okno mé lásky, Želva, Dej mi víc a Proč zrovna já. Písně ubíhaly bez zbytečných prodlev, až přišel vytleskaný přídavek – Jasná zpráva a Dědečkův duch.

Organizace akce proběhla na jedničku. Občerstvení zvládalo nápor návštěvníků bez dlouhých front, což na podobných akcích nebývá samozřejmostí. Jedinou kaňkou byl přísný dohled ochranky – i když bylo před pódiem dost volného místa, fanoušci, kteří si chtěli zatančit, byli vraceni na svá místa. Výjimku tvořil až přídavek, kdy se dav přemístil k pódiu a ochranka už neměla sílu jej opět usadit.

Koncert skončil, ale nadšení diváci si cestou domů stále pobrukovali známé melodie. Moravskobudějovické kulturní léto pokračovalo následující den koncertem skupin Botox a No Name, třetí den víkendovou hudební trilogii uzavřelo vystoupení Richarda Müllera.

Text: Honza Švanda, foto: Honza Švanda a Standa Vybíral