Zimní verze festivalu Masters of Rock: 14. ročník ukázal drsnější tvář

Letošní, čtrnáctý ročník zimní varianty festivalu Masters of Rock byl především tvrdšího ražení. Začínalo se už ve 12 hodin, kdy na pódium přišli švýcarští rock’n’rolloví Worry Blast. Ovšem pod pódiem vzhledem k brzké hodině stálo prozatím menší množství návštěvníků.

Řada z nich byla teprve na cestě, stála ve frontě na lístky na Metalfest a letní Masters of Rock či se venku fotila s Mikulášem a dalšími zajímavými bytostmi. Na úvod zazněla tedy muzika oproti ostatnímu programu poněkud jemnější, ale skočná.

Jako druhý přišel na řadu jediný český zástupce letošního line-upu: Dark Gamballe. Dobře známí pravidelní účastníci Masters už zvládli uvést některé jedince do pohybu svým crossoverem podpořeným samply. Samplů bylo možná místy až moc, přesto byla atmosféra již poněkud živější.

Vše nabralo obrátky při třetí kapele tohoto dne – na stage přišli řečtí thrasheři Suicidal Angels, kteří se u nás představili po roce a půl. Měli jsme tu čest se čtyřmi velkými jmény thrashmetalové scény, a tak se i mezi fans dostali více ke „slovu“ thrasheři zastoupení v hojném počtu. Rozjely se první circlepity a řízný balkánský thrash této čtveřice už svedl nadělat pod podiem pořádnou paseku, což byl předstupeň toho, co nás teprve čekalo o pár hodin (a kapel) později.

Následně se choreografie přesunula do jemnějších a melodických vln, když přišli na řadu rakouští Visions of Atlantis s krásnou Clementine Delauney. Převážnou část jejich setu tvořily songy z letos vydané desky „The Deep & The Dark„, ze kterého se dostalo hned na osm kousků. Operní vokál Clementine vyniknul především při „Seven Seas“ z alba Trinity z roku 2007. Jediné, co by se zde dalo vytknout, bylo možná až moc časté samplování kláves, což v současné době používá mnoho „mladších“ kapel.

V rozmezí tohoto žánru jsme zůstali i nadále, na řadu přišla norská gothic metalová Sirenia kombinující operní vokál s mužským growlingem. To jistě hraje do karet příznivcům kapel jako Epica nebo Delain. Podobně jako předchozí kapela, i Sirenia měla setlist postavený především na skladbách z letos vydané desky „Arcane Astral Aeons“ a též jeho o 2 roky staršího předchůdce „Dim Days of Dolor„. Zde byl projev publika velice různorodý, valná většina se zdála natěšená na thrashovou smršť, která měla následovat. I přesto se však našlo množství znalých, kteří si tuto čtveřici kolem pohledné Emmanuelle Zoldan užili.

Pokračování příště

Text: Mates Šimek

Foto: Honza Švanda