Léto s Rychtářem v Hlinsku: Rozlučka turné Dymytry ve znamení spojení výrazných metalových kapel

Zábrany před pódiem okupovali již delší dobu před začátkem akce natěšení návštěvníci. Koncert úderem půl šesté odstartovala čtyřčlenná partička z Prahy, jež si říká Černá (mimochodem, na bicí v ní hraje známý mladý bubeník Eduard Štěpánek). Kapela nastoupila na pódium a od prvních tónů první písně z ní šla veliká energie. Užívala si to jak samotná kapela, tak nadšení a mile překvapení diváci. Celý set Černé trval cca půl hodiny a zazněly písně jako Nech mě hádat, Vzteklá, Šípková Růženka či dvě zcela nové skladby. Kapela se rozloučila písní Z popela, ke které také nedávno natočila videoklip v režii Václava Noida Bárty.

Tak jako česká metalová scéna má své maskované Dymytry, na té německé, hrají tuhle roli Hämatom. Čtyři muzikanti, kteří mají přezdívky podle názvů světových stran Nord, Süd, West a Ost, vešli u nás ve známost zejména díky loňskému společnému turné s Dymytry u nás i u našich západních sousedů. Nyní opět stanuli společně na jednom pódiu, ale Hämatom samozřejmě odehráli i samostatný set. Jsou prostě kapely, u kterých němčina nikomu nevadí, a to je i tento případ – publikum nadšeně aplaudovalo a nějaké nové fanoušky si Hämatom zajisté taky našli.

Naopak ti, kteří jejich show už někdy viděli, napjatě čekali, až přijde pomyslný mimohudební vrchol setu. Kapela vyslala svého bubeníka na plošině mezi lidi, a ten za stálého hraní surfoval na jejich rukou, jak si ho podávali dál. Takový kousek se jen tak nevidí, a i díky tomu dostává show Hämatom ještě větší punc originality. Těšit se na ně můžeme ještě na festivalu Rock of Sadská v srpnu.

Pak už Léto s Rychtářem přivítalo jedinečné spojení české metalové legendy Arakain a dvacetinásobné slavice Lucie Bílé. Toto spojení sdílí bohatou společnou historii. Tehdy mladičká Lucie v kapele působila v letech 1984-1986 a dodnes ji tituluje jako svou „metalovou lásku“. Opakovaně vystoupila jako host na výročních koncertech, v letech 2012 a 2015 společně absolvovali úspěšná turné ke 30. a 33. výročí působení Arakainu na tuzemské scéně. Nyní se zpěvačka do kapely vrací na několik koncertních vystoupení v rámci letní festivalové sezóny.

První z nich se uskutečnilo právě v sobotu 18. května v Hlinsku. Úvodní část hodinového setu patřila výhradně Arakainu, který se na léto po téměř půlroční pauze vybavil novou scénou, hity z kultovních alb i novinkami z právě vydané devatenácté řadovky Jekyll & Hyde.
Arakain vtrhl na stage s písní Paganini ze starší desky Restart (2009) a záhy došlo i na nový singl Dnes ještě ne – jasný vzkaz všem, kdo by si snad mysleli, že kapela patří do starého železa. A zanedlouho už pódiu kralovala Lucie Bílá.

Hned na úvod si ji „decibelů bouře vedla k oltáři“, když rozpálila tamní publikum s hitem Metalománie. Následovaly skladby jako Cornoutto, Dotyky či společný duet s frontmanem Honzou Toužimským Ty a já. Duet to ten večer nebyl zdaleka jediný; došlo na další ochutnávku z nového alba – Jen vaše ruce, dvojice si spolu zazpívala také Ďábelskou hru z alba Labyrint (2006) a pohádkovou Zimní královnu. Arakain se tradičně rozloučil písní Apage Satanas z dnes již kultovní stejnojmenné desky (1998), k níž loni na podzim odjel úspěšné tour Apage Satanas – 20 let od vydání.

Dymytry opět jako na ostatních koncertech tohoto turné nenechali nic náhodě. Intro znějící z reproduktorů přešlo v píseň Pot a krev, spadla opona a rozjely se pyrotechnické efekty. Dymytry hráli průřez svou tvorbou; při skladbě Plameňáci věnované všem hasičům došlo i na pořádné plameny. Koncert navštívila i paní Věrča, která se starala po řadu let o Dymytry shop. Kapela ji věnovala píseň S nadějí.

V půlce koncertu následovalo perfektně podané, dechberoucí bubenické sólo „mlátičky“ Miloše Meiera. Miloš potvrzuje svou formu a vysokou uměleckou úroveň jak při svých sólových „pár minutách slávy“ v rámci koncertů Dymytry, tak při vystoupeních svého vlastního „one man show“ bubenického turné Drumming Syndrome.

Zhruba ve třech čtvrtinách koncertu pozval frontman Protheus již spřátelenou kapelu Hämatom a všech devět maskovaných muzikantů si střihlo společnou píseň Behind The Mask jako na loňském společném turné po Německu. Poté zazněla již akustická verze songu Žít svůj sen, kdy se v celém areálu rozsvítila světýlka mobilních telefonů. Koncert končil – jak jinak velmi známou skladbou Strážná věž.

Text: Sylva Kaplanová, Kateřina Hejčová

Foto: Petr Klepetko