V Pardubicích v pivovaru hořely ohně i tóny kytar ve vzduchu

Program půl hodiny po poledni otevřela punkrocková pardubická kapela Promile. Její frontman Honza Bárt Bartoš byl v sobotu bezkonkurenčně nejvytíženějším muzikantem festivalu. Za půl dne si stihl zahrát celkem se třemi kapelami. Po Promile nastoupila na pódium legenda českého punku – Visací zámek. Pánové punkeři, kteří prostě nestárnou, předvedli naprosto skvělou show. Notoricky známé písničky, mezi kterými pochopitelně nemohla chybět ikonická Známka punku, prokládali svými typickými průpovídkami a fórky. Michal „Pixiess“ Pixa „na kytaru hrál, zpíval, divoce pobíhal, po předních bednách lezl a také rozcvičku vedl“. Jan „Hony“ Haubert dokonce zarecitoval i báseň, z čehož bylo pardubické publikum naprosto odvařené.

Příjemně překvapil Krucipüsk, který si na poslední třetinu koncertu přibral dechovou sekci ve složení trubka, pozoun a saxofon. Když si však po vystoupení chtěla kapela udělat závěrečnou fotku s fans, spustil se z rohu pódia kouřový efekt v takové síle, že muzikanty úplně zahalil. Připravení akreditovaní fotografové tedy museli fotku vzdát, protože se z pódia prostě nic vyfotit nedalo. V kouřovém oparu jim zmizela nejen kapela, ale i publikum.

Kapela Törr, s níž se na pódiu podruhé objevil kytarista a zpěvák Honza Bárt Bartoš, dostála své reputaci. Je totiž již léta právem považována za jednu z předních českých blackmetalových kapel a během svého vystoupení (díky pyro efektům) doslova vypouštěla síru pekelnou.

Během jejich vystoupení se v zákulisí již všechno chystalo na vystoupení zahraničních hostů – německých maskovaných příšer Hämatom. Pánové pojmenovaní podle čtyř světových stran se se svým černobílým, mírně děsivým líčením producírovali v prostoru zákulisí a kdo na ně nenadále natrefil, mohl se pěkně leknout. Hämatom si s sebou přivezli jednoznačně nejvíc jevištních rekvizit, takže diváci mohli v průběhu jejich show na pódiu obdivovat dokonce i elektrické křeslo. Nejvíce pozornosti však poutala plošina s bicími, kterou jsou zvyklí poslat do diváků – samozřejmě i s bubeníkem na palubě. A Hämatom i tenhle svůj obvyklý fórek nakonec se ctí uskutečnili. Jejich muzika je značně moderní a možná není pro všechny heavymetalisty klasického střihu, své publikum si ale i v Pardubicích našla. Svědčilo o tom nadšené skandování diváků a vytleskaný přídavek.

Ota Hereš a Radek Sladký si pak dali dvoják a Bárt troják, neboť všichni tři po předchozím vystoupení s Törrem stanuli na pódiu ještě jednou s Alkeholem. Melodický, na nic si nehrající rock přilákal opět větší dav, který ještě zhoustl, neboť už se chystal na pódium Arakain. Právě oni byli přivítáni s velkým očekáváním, právě jejich koncert byl jedním z vrcholů festivalu. Legendární „Áčka“ mají asi měsíc venku novou desku Jekyll & Hyde, ze které neopomenuli předvést song Dnes ještě ne. Svůj program mají nyní na léto složený spíše ze starších hitů, které si publikum žádá (Princess, Gilotina, Černý koně, Adrian), ale potěší i písněmi, které se déle nehrály (Strážnej anděl, Kyborg, Forsage). Více z nové desky si kapela schová na podzimní turné po velkých městech, které již teď pozvolna avizuje.

Gejzíry jisker na závěr programu Arakainu předznamenaly, co bude následovat. Díky ohnivé show skupiny Fireshow Alterna dostál festival opravdu svému názvu Plameny Rockfest. Již během vystoupení jednotlivých kapel procházeli mezi lidmi členové Alterny, oděni v kostýmech, jež připomínaly mix středověku a industrialu, a předváděli své ohnivé kousky, taneční umění s poletujícími plameny na hranici nebezpečí. Nyní se shromáždili na okraji zákulisí, kam však bylo slušně vidět přinejmenším z prvních řad, a pro jistotu jejich show snímaly kamery pro obří obrazovky. Jejich vystoupení je něco neobvyklého, s čím se na festivalech či koncertech nesetkáváme každý den, a v kombinaci s neotřelými kostýmy tvoří dohromady úchvatnou podívanou.

Jestli má někdo v českých poměrech výpravnou show plnou rekvizit, kterou dokáže přenést jak do klubu, tak na větší pódium, pak je to Doga. Parta shromážděná kolem charismatického frontmana Romana „Izziho“ Izaiáše namířila své lasery – horkou novinku letošní sezóny – do publika hned zkraje a spustila smršť hitů, během které došlo i na proslavený stojan s podprsenkami, poletující umělý sníh, nafukovací balonky a toaletní papír. Jejich jednoduché, ale fungující refrény zněly pardubickými ulicemi ještě daleko od areálu pivovaru, když se někteří z nás již museli vydat na cestu k domovu. Děkujeme pořadatelům za vydařený letošní ročník!

Text: Magda Šotolová, Sylva Kaplanová

Foto: Magda Šotolová, Honza Švanda