Čtvrtek v Pevnosti Josefov byl ve znamení thrash metalu včetně hvězdných jmen: Anthrax, Sodom, Testament

Druhý festivalový den načli svým death metalem Brutally Deceased, dobře známí z menších klubových akcí po celé republice. Čekalo je však ještě druhé vystoupení, viz níže. Na vedlejší Jägermeister Stage se hned po jejich setu představili progresivní Letters From the Colony, což byl příjemný, poněkud klidnější úvod do čtvrteční produkce, která měla hvězdný závěr. A co Brutally Deceased započali na Sea Shepherd Stage (druhé hlavní pódium vedle Jägermeister Stage), v tom se i pokračovalo – americký death metal přivezli Jungle Rot, kteří už mají za sebou skoro tři dekády. Až z Nového Zélandu dorazili do pevnosti Alien Weaponry hrající thrash metal. Zajímavostí u této mladé kapely je, že zpívají ve svém rodném jazyce.

Po nich přišel velmi nevšední akt, když se na Sea Shepherd Stage začal formovat orchestr pod názvem Diablo Swing Orchestra, další z poněkud výstředních jmen letošního line-upu. Tohle avantgardní metalové uskupení má v zastoupení trombón, trumpety, cello nebo i piano. O několik kapitol jinde bylo brazilské death metalové trio Krisiun, kde všichni tři členové jsou bratři a současně pokračují v turné ke své jedenácté desce „Scourge of the Enthroned“. I po téměř třiceti letech do svých fanoušků stále sypou velmi rychlý komplexní death metal. Kdo byl třeba i na jejich dubnovém koncertě v pražském Futuru, kdy předskakovali Septicflesh, může jen potvrdit.

Prvním zástupcem metalcoru byli Crystal Lake, kteří přicestovali z Japonska a na festivale si odbyli svoji premiéru. Ve svém setu předvedli i několik songů z nové desky Helix, vydané minulý rok. Čtvrteční program nabídl i několik velkých thrash metalových jmen. Prvním z nich byli legendární američtí Sacred Reich, kteří započali svojí metalovou pouť už v roce 1985. Před dvěma lety musel být zde jejich koncert přerušen z důvodů větrné bouře s přívalovým deštěm, která na chvíli zastavila veškerou produkci v celém areálu. Tentokrát ale počasí přálo, a tak všichni mohli vesele moshovat i surfovat při produkci této party, která už toho mnoho pamatuje. Za pár dní jim navíc vyjde nové album „Awakening“. A že polské kapely jsou v tvrdších metalových podžánrech jako doma, stvrdili death metalisté Decapitated. Jejich vystoupení například na minulém Metalgate Czech Death Festu patřilo k nejlepším koncertům, které se zde odehrály, a jak tam, tak i tady rozpoutali pod pódiem pořádné peklo. Před deseti lety přišel do kapely dlouhodredatý zpěvák Rafal Piotrowski a jeho growl je opravdu „kostidrtící“. V tuto dobu přišla špatná zpráva, že americká death metalová legenda Deicide nedorazí. Tito nestoři zde měli být již potřetí, ale stejně jako předtím, i tentokrát to padlo, konkrétně z důvodu špatně zabookovaného letu. Tak snad někdy jindy.

Na programu dále byli hardcoroví Walls of Jericho. To bylo jediné ženské zastoupení v tento den, jelikož v čele kapely stojí nespoutaná zrzavá Candace Kucsulain. Sršela z ní neskutečná energie, když skákala po pódiu jako šílená. Minulý rok to bylo 20 let, co vznikla tahle formace reprezentující americkou hardcorovou scénu. Téhož roku měli vystoupit na Brutal Assaultu, což ale nakonec nedopadlo, a tak si letos dali opravu, která byla pro mnohé více než zadostiučením. Další, už legendární skupinou byli opět Američané, tentokrát power / thrash metaloví Metal Church. Tahle parta oslaví za rok 40. výročí a na tomto festivalu už se několikrát představila – tentokrát to bylo v rámci turné ke své dvanácté desce s názvem „Damned If You Do“. Jediným původním členem, který přestál obě dvě pauzy, kdy Metal Church nekoncertovali, je frontman Kurdt Vanderhoof.

Žánrově úplně jinde byli následně deathcoroví Thy Art Is Murder, kteří pochází z Austrálie. Tady to byl pořádný masakr nejen na pódiu, ale i pod ním. Členové ochranky se řádně zapotili, když krotili skupiny surfařů, a v kotli to moshem jen vřelo. Necelé dva týdny před festivalem vyšla pátá deska s názvem „Human Target“, která okamžitě obohatila jejich setlist o nové vytříbené songy. Srdce nejen thrash metalistů poté opět zaplesala při setu německých Sodom. V sestavě zůstává od samých začátků jako základní kámen Tom Angelripper, ke kterému se téměř po třiceti letech vrátil jeden z prvních kytaristů, Frank „Blackfire“ Gosdzik. Ve většině setlistů se poslední dobou zabývají především válkami, což dokazovaly songy jako legendární „Agent Orange“, „Bombenhagel“ nebo novější „Partisan“. A tento masakr jsme u nás měli minulý rok hned dvakrát – na Rock Heartu a Zimním Masters of Rock.

Posledním hardcorovým zástupcem byli pro tento den Sick of It All, zastupující newyorský hardcore. Tahle legenda už má za sebou více než 30 let, a i přesto jsou jejich koncerty stále neskutečně energické a jejich projev silně rezonoval i v otevřeném prostoru před nimi. Minulý rok navíc vyšlo nové album „Wake Up the Sleeping Dragon!“, ze kterého nám hned několik songů naservírovali. A že byl tento den thrash metalu zaslíben, potvrdili mimo jiné i Testament, pocházející z americké Bay Area, odkud vzešlo nemálo thrashových pojmů. Zpěvák Chuck Billy má i navzdory šedesátce stále drsný vokál – kdyby chtěl, neztratí se ani v death metalu. V setlistu zachytili mimo zatím aktuální desky „Brotherhood of the Snake“ i své počátky, když zaznělo třeba „Over the Wall“ z debutu „Legacy“.

Po šesti letech se do pevnosti vrátili švédští Meshuggah, jejichž math/progressive metal má svůj jedinečný zvuk a po hudební stránce jde o opravdu složitou a sofistikovanou záležitost. Tuto virtuozitu potvrdila i rozsáhlá světelná projekce, díky které byl potřeba i kamion. Tohle všechno dohromady vytvořilo majestátní show. Závěr patřil ikonickým songům „Bleed“ a „Demiurge“. Poslední thrashovou parádou byli členové Big 4, Anthrax. Stejně jako Meshuggah nebo třeba Ensiferum, i oni se sem vrátili po dlouhých šesti letech a stále jedou v plné palbě. Jejich set byl postaven hlavně na starších albech jako „Spreading the Disease“ nebo „Among the Living“. Mnoho fanoušků bylo jistě potěšeno, když na ně Scott Ian před odchodem vrhnul hrsti plné trsátek. Místo Deicide, jejichž vystoupení bylo zrušeno, zahráli podruhé tuzemští Brutally Deceased. Program na hlavních pódiích uzavřeli Carpenter Brut, jejichž styl se dá označit jako synthwave. Na závěr dne tedy příjemné „synťáky“ i s pěknou projekcí. Úsměvné bylo zakončení setu coverem songu Maniac od Michaela Sembella.

Abychom neopomněli i menší pódia, na Obscure Stage byla ve středu k vidění taková jména, jako naši death/grindoví Perfecitizen, legendární američtí Incantation, kteří sestavili svůj death/doomový setlist ze tří klasických alb, sludgemetaloví veteráni Eyehategod, kteří rovněž přicestovali z USA, nebo pohlazení po duši v podobě německých progressive/post metalových The Ocean. V pozadí nezůstala ani malá Octagon Stage, na kterou se dalo dostat skrz chodbu vedle jednoho z hlavních pódií. Tady se nám představili třeba stoner/doom metaloví Belzebong z Polska, jejichž tvorba je blízká stoner metalovým Electric Wizard, nebo francouzská posthardcorová mašina Déluge.

Ve čtvrtek zahájila produkci na Obscure Stage britská hardcorová úderka Higher Power, a brzy po nich se nám ukázali i metalcoroví Of Mice & Men, kdy vzduchem létala trika, půllitry i tenisky. Z Finska zastoupili zde neobvyklý melodic death metal Omnium Gatherum a jejich norští sousedé Kampfar zde předvedli pořádně vypečený pagan black metalový set. Jejich tvorba náramně odráží severskou mytologii. Octagon Stage opanovali progresivní Američané Azusa nebo i finská potemnělá black metalová formace Vargrav, která si nezadá se začátky Dimmu Borgir.

Text a foto: Mates Šimek