Jesus Christ Superstar: Bárta, Střihavka a Basiková zase spolu na jevišti

Koncertní verze Jesus Christ Superstar byla po několika letech jedinou příležitostí, jak vidět slavné „devadesátkové“ obsazení hlavních rolí z pražského nastudování muzikálu v Divadle Spirála. Příležitostí o to vzácnější, že kromě Dana Bárty (Jidáš), který před devíti lety nabídku do nového nastudování v Hudebním divadle Karlín odmítl, ve svých rolích dnes už nevystupují ani Kamil Střihavka (Ježíš) a Bára Basiková (Máří Magdaléna). Triumvirát hlavních představitelů doplnily další hvězdné osobnosti. V rolích Šimona a Herodese vystoupil Bohouš Josef, v roli Kaifáše Radek Seidl, a celé představení od dirigentského pultíku řídil Ota Balage, který se významně podílel na přípravě a uvedení celého koncertu. Výrazný byl také Ivan Doležal v roli Piláta.
Zájem byl takový, že produkce přidala ještě odpolední představení. V něm ztvárnila roli Máří Magdalény Jitka Čvančarová.

Pojetí Jidáše Dana Bárty se v české hudební historii po roce 1989 stalo legendou, a to jak pěvecky, tak i hereckým ztvárněním. Jeho Jidáš povlává mezi vnitřní pochybností a zradou, dokáže být otevřeně kritický, ale zároveň působí i trochu křehce. Dan Bárta zpívá s lehkostí, občas melodicky improvizuje v souladu s tím, jaké hudbě se věnuje těch více než pětadvacet let, co je na scéně. Kamilu Střihavkovi by pro přízeň publika možná stačilo na jevišti pouze existovat. Tak silná je jeho pozice v této roli na české hudební scéně. Je však vynikající profesionál, a tak i po pětadvaceti letech předvádí v této roli plnohodnotný výkon, jaký jsme znali ještě nedávno z karlínského jeviště. Až příchod Báry Basikové a její podání slavné skladby Mít rád bližního svého však učinily představení tří hlavních hvězd úplným a všechno do sebe najednou jakoby zapadlo. Její hlas a charisma činí z role Máří Magdalény něco silného, citově hluboce prožitého.

Poněkud překvapením byly ovšem anglicky zpívané „vsuvky“ – některé písně z muzikálu v originálním jazyce a v podání představitelů jiných rolí. Takto jsme se třeba dočkali I Don’t Know How To Love Him (Mít rád bližního svého) v podání Dana Bárty a Kamila Střihavky. Výrazně rytmicky pozměněná skladba byla na začátku lehce k nepoznání a pasáž textu, ve které Máří Magdaléna zpívá, kolik už měla mužů, vyznívala trošku bizarně. Následně se ve druhé části připojila příchozí Bára Basiková v češtině a pro konzervativnějšího diváka byl svět zase v pořádku. Těch však byla v hledišti možná většina, už proto, že od pohledu museli být pamětníky nastudování ve Spirále – mladých lidí pod pětatřicet let se našlo minimum. Podobné vyznění měla skladba This Jesus Must Die, kterou známe z děje muzikálu jako píseň velekněží, jak se radí o tom, jak Ježíše odstranit. Tady však zazněla v podání Dana Bárty, Veroniky Veselé a hosta koncertu Terezy Kopáčkové. Jako samostatné číslo by ale mohla fungovat skvěle, zvláště Tereza Kopáčková působila na jevišti jako zjevení. Divoženka s rozevlátými dlouhými blonďatými vlasy, bosá a s výrazným, sytým altem kontrastujícím s její zdánlivou křehkostí musela zůstat každému návštěvníkovi v paměti. Její obsazení do programu koncertu byl na jednu stranu skvělý tah, na druhou stranu působily tyto anglicky zpívané vstupy chtě nechtě trochu rušivě.

Koncertní verze Jesus Christ Superstar v brněnské Hale Vodova byla speciálním počinem připomínajícím mimo jiné i 30. výročí sametové revoluce, která před lety umožnila vznik slavné devadesátkové verze ze Spirály. Zvláště fanoušci, kteří byli v 90. letech velmi mladí, cítí vděk za uspořádání tohoto koncertu, kde měli možnost vidět legendární spojení tria Bárta – Střihavka – Basiková. Ti, kdo Spirálu tenkrát navštívili, mohli naopak zavzpomínat na tehdejší atmosféru nejen divadelního představení, ale i doby, kdy se v umění i v životě najednou nic nezdálo nemožné. Tajně doufáme, že to nebyla poslední příležitost vidět trio hlavních protagonistů ve svých rolích.

Text: Sylva Kaplanová, foto: Miloš (Milosfoto) Hlaváček