Komorní koncert finského mistra: Marko Hietala představil sólovou desku

Marko Hietala, Roxy Praha 2020

Nedělní večer v klubu Roxy patřil finskému baskytaristovi a zpěvákovi Markovi Hietalovi, který českému publiku poprvé představil svou první sólovou desku Pyre of the Black Heart. Jako předkapelu si přivezl své krajany Oceanhoarse.

V merchi najdete i Markovu knihu

Již před sedmou hodinou se před pražským klubem Roxy shlukovali první natěšení fanoušci. Pro mě to byla první zkušenost s tímto klubem a prostory se mi velmi líbily. Hned při příchodu jsem se zastavila u stánku s merchem obou interpretů, kde jste si krom triček, CD či jiných drobností mohli pořídit i Markovu knihu, kterou sepsal před dvěma lety.

Mladíci Oceanhorse zaujali svou energií

Celý večer zahájila finská energická kapela Oceanhoarse. Až jsem se divila, že taková mladá, divoká, energická kapela přeskakuje právě Markovi, který má koncert postavený v trochu jiném stylu. Tato heavymetalová partička funguje teprve od roku 2018 a dohromady ji dal kytarista Ben Varon, který předtím působil v kapele Amoral. Kapela zatím nevydala žádné album, pouze singly (ten nejnovější, Death Row Center, vypustili těsně před začátkem turné). Po energické smršti vlastní tvorby své vystoupení proložili sólovými pasážemi kytary, basy i bicích, a na závěr vystřihli ještě coververzi songu Psychosocial od Slipknot.

Emoce i humor z úst frontmana

Sotva jsme si stačili vydechnout, už se na pódiu rozsvítila světla a za bouřlivého potlesku se na něm objevili všichni členové kapely následováni samotným mistrem. Během večera kapela v čele s Markem odehrála celkem deset skladeb, kdy každou z nich Marko Hietala podal úplně jiným způsobem. Sám komentoval své vystoupení jako podivné či netradiční a poděkoval všem, kdo toho dne přišli. Nechyběl ani jeho rázný humor, který nás nejednou dostal skoro na kolena. Jak snadno ale dokázal rozesmát, tak stejně dobře uměl s naprostým klidem navodit atmosféru plnou hlubokých emocí.
Z písní, které zazněly, bych ráda vyzdvihla singlovku The Voice of My Father, kterou jsme si spolu s Markem všichni zazpívali, dále pak I Am the Way, která mě nechala naprostou paralyzovanou, až jsem slzy utírala, a na závěr setu skladbu Stones, která oproti jiným, klidným songům měla dravější energii.

Marko i kapela si vážili vřelého přijetí

Při loučení a focení se Markovi a celé kapele dostalo neskutečných ovací, ze kterých byli i sami umělci překvapení a moc si takového vřelého přijetí vážili. Po koncertě se předkapela Oceanhoarse i samotný Marko s fanoušky ochotně fotili, podepisovali či jen tak si povídali.

Text: Ema Moravcová, foto: Jana Kleinbauerová

Author