Hammerfall v Karlíně upevnili svou nadvládu, Battle Beast zářili

Serious Black, kteří už několikrát jeli turné společně s Hammerfall, zahájili tento powermetalový večírek a do svého setu zakomponovali i jednu novinku ze svého nového alba Suite 226. Frontman, který si říká Urban Breed, neztrácel čas dlouhými proslovy mezi jednotlivými songy. Při skladbě Serious Black Magic nechal refrén na téměř vyprodaném Fóru Karlín, což v kombinaci s dobrým zvukem působilo velmi majestátně. Set tohoto mezinárodního uskupení byl zakončen songem High and Low.

Na Battle Beast byli mnozí natěšeni už ze zkušenosti s jejich koncertem na minulém ročníku Masters of Rock. Setlist byl tentokrát postaven rovnoměrně na albech No More Hollywood Endings a Bringer of Pain. Úvod patřil skladbě Unbroken poté, co na pódium jako poslední vtrhla pohledná a velmi energická Noora Louhimo, s korunou opatřenou velkými rohy. Straight to the Heart, jenž patří mezi nejznámější songy této powermetalové komety, prověřila v refrénech, jak hlasití dokážou fanoušci být. Nejinak tomu bylo při skladbě Eden, která otevírala druhou polovinu setu.
Stejně jako minulé léto, i tentokrát si klávesista Jaane Björkroth při skladbě The Hero přivezl zvláštní nástroj, jehož součástí byly elektronické bicí a klávesy. Zatímco si hrál, jeho bratr Joona, který zastává post kytaristy, se překonával s basistou Eerem Sipilou v tom, kdo zvládne více kliků na jeden zátah. Z tohoto souboje vzešel vítězně první jmenovaný. Jaane si následně svůj bizarní nástroj odvezl a mohlo se vesele pokračovat dál. Na začátku titulní skladby nového alba No More Hollywood Endings byla všechna světla upřená na Nooru, která tančila podobně jako ve videoklipu k tomuto songu. Celé to uzavřela krásná věc Beyond the Burning Skies.

Následovala dlouhá přestavba pódia pro Hammerfall. Na jeho středu se v čele vyjímal štít se zlatým písmenem H na konstrukci, kterou pevně držely tři mohutné řetězy. Bicí Davida Wallina byly posazeny na vyvýšené plošině, ke které vedly dvě cesty po schodech. V pozadí, které vyobrazovalo sloupořadí, stálo jasné sdělení: „Welcome to Pandemonium – The Capital of Hell„. Úvod patřil novému albu Dominion, které vyšlo nedávno, konkrétně skladbám Never Forgive, Never Forget a One Against the World. Bylo k vidění i mnoho plamenometů.

Frontman Joacim Cans následně pozdravil všechny přítomné a připomněl, že již 23 let jsou Hammerfall na dlouhé cestě válečníků. Bylo tedy jasné, že následujícím songem bude The Way of the Warrior, kterou Hammerfall dlouho nehráli. I řada dalších songů byla oprášena po dlouhé době, jmenovitě třeba Hallowed Be My Name, Redemption nebo Keep the Flame Burning. Samozřejmostí byly hitovky Any Means Necessary a Blood Bound.

Před pár týdny Hammerfall zveřejnili nový videoklip Second to One, ve kterém zpívá i Noora Louhimo z Battle Beast. Tento song otevřel druhou polovinu koncertu a Noora se samozřejmě přidala. Mnoho zde přítomných přitom rozsvítilo své telefony nebo zapalovače, což vytvořilo krásnou kulisu. A protože je to letos 20 let od vydání úspěšného alba Renegade, následoval krátký instrumentální průřez všemi skladbami z této desky. Před titulní skladbou nového alba Dominion řekl Joacim, že máme na výběr – buď sloužit v nebi, nebo vládnout v pekle, což je součást refrénu této skladby, ke které byl rovněž natočen videoklip.

Let the Hammer Fall je pevnou součástí každého koncertu. Joacim se před tímto klasicky zeptal, kdo ze zde přítomných je na prvním koncertě Hammerfall a kdo už na na nich někdy byl. Pak položil jako vždy otázku: When I say „Let the Hammer“, what do you say? Odpovědí bylo ohromné sborové: Fall! To se opakovalo i při skladbě samotné. Přídavek tvořily klipovka Hammer High i nová věc (We Make) Sweden Rock, při které vystřelovaly směrem ke stropu červené jiskry. A samozřejmě také Hearts On Fire, před kterou Joacim tradičně pronesl: How could we leave you without setting some hearts on fire?

Hammerfall patří mezi nejoblíbenější powermetalové kapely u nás a na festivalech se často řadí mezi headlinery. Není tedy divu, že bylo téměř vyprodáno. Jako vždy předvedli skvělý výkon obohacený i o starší tvorbu. Doufejme, že se k nám zase tato nezastavitelná švédská banda brzy vrátí.

Text: Mates Šimek, foto: Dalibor Skoupil