Kapela Metanol vypráví: Párty stan nám za špatného počasí drželi fanoušci

Kdy nastal ten okamžik, kdy jste si řekli, že chcete dělat vlastní muziku? Co bylo tím spouštěčem?

Myslím, že téměř každý, kdo se učí hrát na nástroj, od začátku vymýšlí náměty a snaží se složit nějakou písničku. Nejhorší je dát si tu práci a z námětu vytvořit skladbu – a hlavně to celé dotáhnout do konce. První dotažená písnička, na které jsem se podílel a kterou jsme s kapelou složili, bylo vlastně až s bráchou v již zmíněné kapele Ani Krock, kde jsme hráli převzatou hudbu. Do té doby jsem hrál v rozjetých projektech, který měly svůj repertoár a já nahrazoval odcházejícího muzikanta.

Jimbo říká, že hrát převzatý věci na koncertech má jednu velkou výhodu: když začnete hrát světoznámou písničku, tak téměř každý fanoušek hned zpívá a tancuje. Je to krásnej pocit, ale ještě hezčí, kdyby to bylo na naši písničku. No a protože jsme to měli obdobně, vznikla společná myšlenka založit novou kapelu, kde budeme hrát své písničky.

Kája prý vlastně ani neví, kdy přišel ten okamžik. Nějak se to seběhlo, když mu Viky řekl, ať si koupí kytaru, a že s ním založí kapelu. No a druhej den jsme ji už vybírali. Ale nepopírá, že vždycky snil o tom, že bude stát na pódiu. Tomáš vlastní muziku dělal už jako malej na keyboardu, kterej měli doma, a on na něm jen tak blbnul. Na baskytaru se ale rozhodl hrát až na druhým stupni základky, kdy jeho kamarádi hráli na nástroje, on chtěl bejt taky cool a basa na něho zbyla. Naštěstí pro něho, jak čas ukázal.

Metanol se sehrával na převzatých songách a dokonce jsme něco veřejně zahráli na narozkách kámošů apod. Zlom v naší kapele přišel ve chvíli, kdy jsme kompletně dodělali jednu písničku včetně aranže. Tehdy jsme všichni věděli, že i přes tu náročnost nás to bavilo a výsledek se nám líbil. Je to jako když člověk namaluje hezký obraz nebo něco vyrobí. A chce svůj výtvor překonávat a zdokonalovat. Tím prvním společným počinem byla symbolicky úvodní píseň prvního alba Stíny v nás – Macecha.

Vývoj hudebního vkusu – co posloucháte nyní?

Já poslouchám vše, co se dobře zpívá, případně hraje na kytaru. K moderním kapelám se dostávám přes žáky, případně přes kluky z kapely, ale moc nemám čas mapovat a hledat nový kapely, musí to být na „první dobrou“. Z českých kapel je to třeba Škwor, Dymytry nebo Komunál, zahraniční Three Days Grace, Bullet for my Valentine, Skillet a tak. Jimbův hudební vkus je hodně široký oproti dřívějšku. Dřív si říkal, že pravej rocker poslouchá jen samej rock. Jenže byla spousta kapel a písniček, které nebyly rockového ražení, a přesto se mu líbily. Tak si řekl, proč neposlouchat i jiné žánry, když se mu to prostě líbí? Možná to přináší i ovoce do naší hudby. Každý z nás poslouchá něco jiného, každému se líbí trochu něco jiného, a tak si každej z nás přidá něco do naší tvorby a pak vzniká taková zajímavá všehochuť s metalovým základem. I proto se nás těžko zařazuje do hudebního stylu.

Kája to má podobně, je to taková všehochuť. Má rád kapely, který si hodně zakládají na kvalitní produkci a dobrým masteringu. Nikdy popravdě neměl rád old school metal až na pár výjimek, spíše tíhl k modernějším zvukům podpořeným elektronikou. V poslední době to je Emigrate, Eisbrecher, Killer Be Killed, Pop Evil, Three Days Grace, Ghost, Breaking Benjamin, Shinedown atd. Tomáš taky nemůže říct, že by poslouchal jen určitej žánr. Během dospívání poslouchal snad všechno, a podle toho vypadá i jeho favourites list na Spotify – najdeš na něm Slipknot a hned pod nima Ondřeje Havelku s Melody Makers. Jediný výrazná výjimka je snad progressive metal – djent. Tenhle žánr ho posledních pár let dost ovlivnil, co se týče zvuku i rytmu, a jmenovat může samozřejmě Periphery, kteří jsou stále na špici.

Na jaké nástroje hrajete nebo o jakém nástroji sníte?

No já hraju jen na kytaru a ukulele, pak máme doma rytmické nástroje, ale to je pro děti, aby mohly hrát a zpívat se mnou. Nejvíc se snažím zdokonalovat ve zpěvu a v modulaci hlasu. Bráchu odmalička lákalo hrát na bicí, takže teď si žije svůj sen. Káju láká piano a klávesy. Stejně jako Toma ho baví elektronika a chtěl by se tomu také věnovat do budoucna. Tomáš už přes deset let hraje na baskytaru, na kytaru, umí i něco na klavír, trochu zpěvu a ze školky by si pamatoval pár tónů na zobcovku. V poslední době ale jede hlavně elektroniku na PC, tvorbu samplů apod. Má ale jeden velkej sen, a to zahrát si na dudy.

Jak tvoříte? Kdo píše texty, kdo tvoří muziku?

Na tvorbě se spolupodílíme všichni. Většinou někdo donese nápad a společně ho rozpracujeme, a pak dřeme a dřeme, až z toho je hotovej song. A pak ho několikrát upravujeme.

Co vzniká dřív – muzika nebo text?

Pokud se nepletu, vždy byla první muzika. Podle nálady, kterou v nás vyvolávala, se začal rýsovat text a zpěvová linka. Dodělat text na míru nám jde asi líp než zhudebnit text.

Kde zkoušíte? Jak moc je těžké sehnat v Hradci zkušebnu?

Zkoušíme přímo v Hradci. Ze začátku byl problém zkušebnu za rozumné peníze sehnat. Naskytla se příležitost pronájmu jednoho prostoru, který byl v dezolátním stavu, ale protože jsme kluci šikovní a nebojíme se makat rukama, tak jsme ho dali dokupy a teď je to takový naše „Metanolový doupě“.

Kdy, jak a kde vznikalo první CD, kde je možné ho koupit?

Jednu dobu jsme zkoušeli ve studiu Whitechicken u Dana Škráška (ex Argema). Ten nás slyšel a řekl, že to chce nahrát. My o tom už nějakou dobu také uvažovali, takže se to skvěle sešlo. Byla to první zkušenost s takovým nahráváním a i když to s námi neměl lehké, porval se s tím. Neměli jsme tehdy ještě takové vybavení, jako máme dnes, a když to poslouchám, líbí se mi to. Jsme to prostě my před dvěma lety.