Až situace dovolí, přivítáme Kiss ještě jednou na pódiu, ale nad novou tvorbou visí otazník. Paul Stanley nevidí velký smysl v tom, aby Kiss ještě vydávali novou hudbu. Podle něj reagují fanoušci beztak lépe na letité hity.
Staré hity se pro fanoušky stávají „strojem času“
„Popravdě řečeno pro to moc nevidím důvod,“ reagoval Paul Stanley pro USA Today na otázku, zda ještě Kiss vydají nějakou novou nahrávku. „Většinou když legendární kapely vydávají nové desky, lidi se na to podívají, poslechnou si to – a odloží to, protože ty desky nemají tu váhu, nemají v sobě ty roky, nestávají se pro ně určitým ‚strojem času‘ nebo nemají spojitost s určitým obdobím v jejich životě.“
Při nových písničkách publikum sedí?
Má pocit, že nové skladby nemají u fanoušků takový ohlas ani live: „Když vidíte nějakou legendární kapelu v televizi nebo sledujete koncertní videozáznam, řeknu vám i s vypnutým zvukem, kdy hrají novou písničku – protože publikum bude sedět.“
Ve své skepsi zachází ještě dále. „Takže je pro mě zvláštní, že lidi pořád chtějí, abyste vydali novou desku, ale pak řeknou – to je super, teď zahrajte ty hity. Takže upřímně, v tuhle chvíli v tom nevidím opravdový smysl. To už mi dává větší smysl přejíždět z jednoho jízdního pruhu do jiného – to se aspoň stále pohybuju vpřed.“
Nové písně ještě nedozrály
Máme tedy definitivně ztrácet naději? „Co se týká nahrávání nových písniček, říkám si – proč? Říkal jsem si, že Modern Day Delilah nebo Hell Or Hallelujah jsou stejně dobré jako cokoli jiného, co jsem kdy napsal a co jsme kdy nahráli, ale pochopitelně jsou jako mladé víno. Ještě nedozrály. Takže bych se raději nepouštěl do sisyfovské práce.“ Taková slova zní fanouškům pochopitelně pesimisticky. Jak tomu doopravdy bude, to ukáže – stejně jako oblibu jednotlivých písní – až čas.
Text: Sylva Kaplanová, foto: Honza Švanda,