Rousfest vysušil trávník a pohostil GATE Crasher, Ingott, Hand Grenade či Dark Gamballe

V pátek, den před startem, to v areálu vypadalo spíš na kajak a plavky než na festival. Povětrnostní řádění se v Rousínově sice neodehrálo v tak ničivém rozsahu jako v nejpostiženějších obcích jižní Moravy, ale bouřka také dala městu slušně zabrat – na fotbalovém stadionu stálo patnáct až dvacet centimetrů vody. Za to, že mohl být festival nakonec zrealizován, patří velká poklona pořadatelům Jirkovi a Ivošovi, jejich kamarádům a všem, co pomáhali. A v neposlední řadě samozřejmě také hasičům, kteří uvedli, že z trávníku odčerpávali vodu poprvé.

O to více si ceníme toho, jak byl festival skvěle vybaven, ať už hovoříme o občerstvení, velkých stanech či zastřešení. Program začínala téměř domáci kapela Punkevní jesvyně z Drnovic. Že ještě nevíte, jaký hrají žánr? No jen se podívejte na ten název ještě jednou – Punk-evní jesvyně! Jako druzí vystoupili na domácí půdě rousínovští Caldera. Thrash a převzaté skladby měly úspěch, byl to nářez. Jako třetí zahráli jihočeští Hand Grenade. Před deseti lety, kdy byli ještě málo známí, jsme se dohodli, že až budou žádanou kapelou, nafotím jim nějaký pořádný festival – a to se právě teď stalo. Hrají všude možně, a já jsem svou část slibu také splnil, jak můžete vidět ve fotogalerii.

Po nich přišli na pódium Ingott s kytaristou Jurou Šperlem ve svém středu. Přitvrdili a neskutečně jim to šlape, fanouškům se to moc líbilo. Jura Šperl se obklopil skvělými muzikanty a jejich hudba si dělá reklamu sama o sobě. Co dodat! Následovali GATE Crasher, další žádaná kapela, jejíž popularita jde v posledních letech stále nahoru. Musím konstatovat, že měli nejlepší zvuk a světla z celého festivalu, nešetřili také pyrotechnikou. Ve svém setu nabídli průřez jednotlivými alby, zaujala mě především skladba Láska. Frontman GC Ondra je dobrý zpěvák, ale i Macek má charisma a skvělý hlas. Právě GATE Crasher měli možná nejvíc fans pod pódiem. Dark Gamballe měli také pořádný kotel, jen se bohužel moc nevydařila světla – červené nasvícení ztěžovalo fotografování, polovinu jedné skladby odehráli ve tmě. Poslední kapelou večera byli Bast, kapela, která má v sestavě známého zvukaře Dejana Petkoviče, ale to už jsem tam, přiznám se, nebyl. Jejich styl se nedá pojmenovat zcela jednoznačně – pohybují se od rocku po metal a jejich muzika se líbí širokému spektru fanoušků.

Patnáctý ročník Rousfestu se vydařil. Velkou zásluhu na tom mělo pochopitelně také počasí, které už nehrozilo dalšími dvaceti centimetry vody. A nejlepší na tom všem je, že pořadatelé slíbili, že budou příští rok pořádat další ročník. Závěr festivalu měl být tedy i pomyslnou pozvánkou na něj.