Škwor dobyli Pardubice a chystají se na Tábor

Škwor, Petr Hrdlička

V pořadí čtvrtý koncert turné Tváře smutnejch hrdinů si kapela Škwor naplánovala do Pardubic. Koncert, který byl kvůli covidovým restrikcím odložen dokonce třikrát, se tak konečně uskutečnil v sobotu 31. července.

Dlouho odkládaná radost

Poslední červencový den dávaly davy černě oděných „individuí“ směřující do areálu Dostihového závodiště Pardubice tušit, že se něco děje. To škwoří národ vyrazil na dlouho odkládaný, a o to více očekávaný koncert svých rockových idolů. Ani kontrola bezinfekčnosti u vstupu nedokázala fanouškům zkazit náladu, a ti se s prvním pivkem v ruce rozcvičovali při produkci první předkapely – pražských Nanday v čele s rtuťovitým Tomášem Pospíšilem.

Blitz Union představili nový singl

Druhým speciálním hostem byli taktéž pražští Blitz Union. Na pódium nastoupili úderem devatenácté hodiny a svým vystoupením nadchli stále přibývající diváky. V jejich setlistu nemohla chybět ani úplná novinka v jejich repertoáru – singl s názvem Hotel India Victoria, jehož videoklip byl zveřejněn teprve před několika dny. Jejich show, stejně jako tento videoklip, stojí za zhlédnutí.

Pět kousků z nové desky

Krátce po dvacáté hodině na pódiu zaplály ohně a před zaplněné prostory dostihového závodiště nastoupili Škwor na rtech s všeříkající písní Už je to tak dávno. Krom ní vystřihli Škwoři z nové desky další čtyři kousky, diváci dostali šanci vychutnat si poprvé naživo titulní Tváře smutných hrdinů a dále songy Vteřina jediná, Když vlky žene z lesů hlad a Nejistá přítomnost.

Nenapodobitelná atmosféra živých vystoupení

Fanoušky nebylo třeba rozehřívat. Prakticky od prvních tónů si naplno užívali přítomnost svých idolů a živou muziku, která je po dlouhých měsících kulturního půstu opět obklopovala. V areálu se zpívalo, tančilo, tleskalo a také „hrozilo“, z pódia šlehaly plameny a valily se sloupy mlhy, a to vše v kombinaci se škwoří muzikou dalo koncertu skvělou atmosféru. Druhá polovina vystoupení se nesla ve znamení osvědčených hitů, které fanoušci v mnoha případech odzpívali za výborně naladěného Petra Hrdličku. Kapela se loučila hitem Síla starých vín, bez které by žádný koncert nebyl úplný, a písní Mý slzy neuvidíš. A právě ona byla pro mne tím nejdojemnějším zážitkem. V její polovině totiž vypadla pódiová světla a Škwoři dohrávali v naprosté tmě. Když fanouškům došlo, že se nejedná o plánovaný efekt, zablikaly v davu první telefony a během chvíle pódium osvěcovalo matné světlo stovek mobilních „bludiček“. Škwoři od svých fanoušků dostali nazpět rozdanou energii. Nádherné a symbolické! Ať jsou všechny jejich další koncerty stejně krásné!

Text a foto: Magda Šotolová